tag:blogger.com,1999:blog-91503649368451265102024-03-13T22:04:11.083+01:00MONARCHIA CATHOLICAMonarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comBlogger100125tag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-29214323684351220812023-11-26T17:22:00.011+01:002023-11-26T17:48:47.708+01:00Zelený škapulíř - Jeho rozšiřování pokračuje s nakladatelstvím Christianitas<p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaStmAbGelOQkt8zr-00IQt9ANHSwMdDCk8_Z3SdWyM9CM10X-sAgxxC_a9H2wJVEsPLs6bb7mBtNMWJTizQx5Qw72EwXRYBhHEfjASmA-SO7da3lvcJDJuZFsqwBe5U_Dzx9Ch5UhUZBCrIKNM6D1qFoDdxGJnQskTGvDy_uegz0oOxtppmKvn7NWysIf/s320/scap_01.png" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="233" data-original-width="320" height="191" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaStmAbGelOQkt8zr-00IQt9ANHSwMdDCk8_Z3SdWyM9CM10X-sAgxxC_a9H2wJVEsPLs6bb7mBtNMWJTizQx5Qw72EwXRYBhHEfjASmA-SO7da3lvcJDJuZFsqwBe5U_Dzx9Ch5UhUZBCrIKNM6D1qFoDdxGJnQskTGvDy_uegz0oOxtppmKvn7NWysIf/w262-h191/scap_01.png" width="262" /></a></div><span style="color: #38761d; font-family: verdana;"><div style="text-align: justify;"><b><span style="font-size: medium;">Blog Monarchia Catholica pokračuje ve spolupráci s nakladatelstvím Christianitas (<a href="https://www.christianitas.cz">https://www.christianitas.cz</a>) v rozšiřování svátostiny zeleného škapulíře mezi věřícími, abychom mohli i touto cestou uctít Matku Boží a zároveň pomohli k obrácení, co největšího počtu duší k Bohu, k Jeho Svaté Matce a přivést je do Jeho Svaté římské Církve jakožto jediné archy spásy.</span> </b></div><div style="font-size: large; text-align: justify;"><b><br /></b></div><div style="text-align: justify;"><div style="font-size: large;"><b>"<i>...Posléze tedy prohlašujeme, (deklarujeme,) pravíme, stanovíme, (definujeme,) a oznamujeme, že ke spasení je veškerému lidskému stvoření nutně potřebná podřízenost římskému veleknězi. Dáno v Lateráně v osmém roce našeho pontifikátu.</i>" </b><span style="font-size: small;">(Bulla Unam Sanctam Jeho svatosti papeže Bonifáce VIII.) </span></div></div></span><p style="text-align: justify;"><b style="color: #38761d; font-family: verdana; font-size: large;">Za celá léta, co ho Monarchia Catholica rozšiřovala, bylo rozdáno ohromné množství zelených škapulířů a my mnohokrát děkujeme všem, kteří se k nám v tomto úsilí připojili. </b></p><p style="text-align: justify;"><b style="background-color: white; color: #38761d; font-family: verdana; font-size: large;">Jedním z největších darů, které jsme získali od Matky Boží, patří bezesporu v zemích Koruny české málo využívaný mocný nástroj obrácení lidí bez víry, nebo lidí vlažných k Bohu a ke katolické víře, tzv. zelený škapulíř. Jeho původ je podobně zázračný jako původ hnědého škapulíře, či zázračné medailky z Rue du Bac. Podobně jako Zázračná medailka byla předána sv. Kateřině Labouré, sestře z kongregace Dcer Boží Lásky, které založil sv. Vincenc z Pauly, za deset let po tomto zjevení se zjevila Nejsvětější Panna jiné sestře z téže Kongregace a předala ji další svátostinu, výše zmíněný zelený škapulíř. Stalo se tak 28. 1. 1840 sestře Justýně Bisqueyburu v Paříži. Sestra Justýna nejprve váhala, ale poté se svěřila svému duchovnímu vůdci P. Aladelovi, který byl mimochodem hlavním knězem zodpovědným za šíření Zázračné medialky sv. Kateřiny Labouré. Zelený škapulíř je oslavou Neposkvrněného početí Panny Marie. Dvakrát jeho používání doporučil bl. papež Pius IX. Zelený škapulíř je možné nosit při sobě, případně ho umístit do blízkosti (např. do místnosti) osoby, které je určen a skrytě ho umístit v místě, kde osoba pohybuje. Není potřeba speciálního zasvěcení a zapsání (registrace), jak je tomu u jiných typů škapulířů. Škapulíř se světí knězem jako svátostina. Jedinou podmínkou je, že se každý den osoba, dárce škapulíře, bude za osobu obdarovanou tímto škapulířem modlit střelnou modlitbu: <u>"Neposkvrněné Srdce Panny Marie, pros za nás nyní i v hodinu smrti naší. Amen."</u> Tato modlitba se říká za každou osobu, která byla tímto škapulířem obdarována, nebo je u ní škapulíř v místnosti, či na jiném skrytém místě. Důležité je, aby dárce škapulíře měl neochvějnou víru v to, že skutečně dojde k vyslyšení proseb a k naplnění zaslíbení, které jsou se škapulířem spojeny.</b></p><p style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px;"></p><p style="text-align: justify;"><b style="font-family: verdana; font-size: large;"><span style="color: #38761d;">Výsledky zeleného škapulíře, které jsou zasílány formou zpráv a díků obrácených lidí a rozšiřovatelů úcty k zelenému škapulíři k sestrám Kongregace Božské Lásky o tom mluví jasnou řečí. Christianitas a Monarchia Catholica se připojuje k této Boží a Mariině křížové výpravě za obrácení duší k Bohu a ke katolické Církvi. Jiná cesta obrácení zemí Koruny České neexistuje. Obrátíme tento bezbožecký národ Božskými zbraněmi. A máme výhodu překvapení. Proč? Protože tento svět se těmto Božím zbraním vysmívá. Nakonec však zakusí jejich mocný účinek. A jako ze sv. Marie Magdalské Kristus Pán vyhnal mnoho ďáblů, tak bude touto svátostinou vyhnán princ tohoto světa, lhář a rebel proti Bohu. </span></b></p><p class="MsoNormal" style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px; margin: 0cm 8.65pt 0.0001pt 6pt; text-align: justify;"><span style="color: green;"><span style="font-size: 14.6667px;">Zelený škapulíř :</span></span></p><p class="MsoNormal" style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px; margin: 0cm 8.65pt 0.0001pt 6pt; text-align: justify;"><span style="color: green;"><span style="font-size: 14.6667px;">1/ obrací ty, kteří nemají víru, nebo jsou dokonce fanatickými neznabohy,</span></span></p><p class="MsoNormal" style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px; margin: 0cm 8.65pt 0.0001pt 6pt; text-align: justify;"><span style="color: green;"><span style="font-size: 14.6667px;">2/ dopomáhá těm, kteří jsou v opozici vůči Církvi, aby se s ní v nejkratším možném čase smířili a našli / či posílili svoji víru,</span></span></p><p class="MsoNormal" style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px; margin: 0cm 8.65pt 0.0001pt 6pt; text-align: justify;"><span style="color: green;"><span style="font-size: 14.6667px;">3/ je zde zaslíbení šťastné smrti,</span></span></p><p class="MsoNormal" style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px; margin: 0cm 8.65pt 0.0001pt 6pt; text-align: justify;"><span style="color: green;"><span style="font-size: 14.6667px;">4/ posiluje víru těch, kteří v Církvi už jsou,</span></span></p><p class="MsoNormal" style="background-color: white; font-family: Arial, Tahoma, Helvetica, FreeSans, sans-serif; font-size: 15.4px; margin: 0cm 8.65pt 0.0001pt 6pt; text-align: justify;"><span style="color: green; font-size: 14.6667px;">5/ ochraňuje své nositele, nebo ty, kdo šíří apoštolát zeleného škapulíře, od útoků Satana a ďábelských kohort.</span></p><p style="text-align: justify;"><b style="font-family: verdana; font-size: large;"><span style="color: #38761d;">Pokud máte zájem se připojit k této naší aktivitě, budeme jenom rádi. Takže vstříc do boje, milí katolíci, a pojďme obracet duše, neboť Bůh nám dal vhodné zbraně. Duchovní zbraně, které rozdrtí ďábla a bezbožecký svět.</span></b></p><p style="text-align: justify;"><b style="color: #38761d; font-family: verdana; font-size: large;">Nově tedy můžete objednávat zelené škapulíře na této webové adrese: </b></p><p style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="color: #38761d; font-family: verdana; font-size: medium;"><b><a href="https://www.christianitas.cz/p/zeleny-skapulir-panny-marie">https://www.christianitas.cz/p/zeleny-skapulir-panny-marie</a></b></span></span></p><p style="text-align: justify;"><b style="color: #38761d; font-family: verdana; font-size: large; text-align: left;">Bohu díky všem, kteří se této společné misii nakladatelství Christianitas a Monarchia Catholica připojí. </b></p><p style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="color: #38761d; font-family: verdana; font-size: medium;"><br /></span></span></p><p style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="color: #38761d; font-family: verdana; font-size: medium;"><br /></span></span></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-26060209855251024432023-09-08T14:36:00.007+02:002023-09-08T14:54:44.678+02:00Katolíci bojkotují výzvu Pro-LGBT firem za redefinici manželství a jejich služby - Katholiken boykottieren die Herausforderung von Pro - LGBT Unternehmen und ihrer Dienstleistungen<p>Katolíci bojkotují výzvu firem i jejich služby, neboť tyto firmy překročily svoji neutralitu a vyvíjejí politický tlak na prosazení redefinice manželství. <a class="x1fey0fg xmper1u x1edh9d7" href="https://alipro.cz/2023/09/07/jak-vodafone-provozuje-v-cr-kulturni-imperialismus/?fbclid=IwAR3ZmpOgo7F-bwVKRCtGvsykfQPp7SK_NvA1IjpZqrFh8iqmx-SkXuhjGUI">https://alipro.cz/2023/09/07/jak-vodafone-provozuje-v-cr-kulturni-imperialismus/?fbclid=IwAR3ZmpOgo7F-bwVKRCtGvsykfQPp7SK_NvA1IjpZqrFh8iqmx-SkXuhjGUI</a></p><p>Monarchia Catholica vybízí ve shodě s Aliancí pro rodinu, aby byly bojkotovány služby firem, které vyvinuly politický tlak na "předsedu" "vlády", aby dopomohly k prosazení redefinice manželství. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXTf-_3fT2Caxci1c-lj-JDm-OF_-cgE-UHOfaaYkStLwqaCjn9I0O1JDEh8HCDqlp3TeA-6gvx4lF6mCQJiaAdy0Pj0LqGEVPxnWtWJ53LgZRHVacRT5-WwtM6Cy9XIe63nDDHqexJUbbSerancNJIKziTFnejWZtBssiA8SfU2AHCPhKm45esNPI1PTC/s1080/aliance%20pro%20rodinu.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1080" height="442" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXTf-_3fT2Caxci1c-lj-JDm-OF_-cgE-UHOfaaYkStLwqaCjn9I0O1JDEh8HCDqlp3TeA-6gvx4lF6mCQJiaAdy0Pj0LqGEVPxnWtWJ53LgZRHVacRT5-WwtM6Cy9XIe63nDDHqexJUbbSerancNJIKziTFnejWZtBssiA8SfU2AHCPhKm45esNPI1PTC/w442-h442/aliance%20pro%20rodinu.jpg" width="442" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8NjJvG7pFx_sXeYbCz_NY-3rvrfF8kIBgfACYp4-WF9dOytcg7cPdRMIGJNjUP9N9DvwZFWnpO0BJAps7N89O_gG7dtY7P-WzyPNayI9rfNg6_SrVkvb9nm8xoz5ITmCQi68I_hnDTO3qz8HtrfwPmzWJoePtPbmOOcSFDUSOAHskfeukkuwObii4IELT/s400/stop_gay.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="295" data-original-width="400" height="236" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8NjJvG7pFx_sXeYbCz_NY-3rvrfF8kIBgfACYp4-WF9dOytcg7cPdRMIGJNjUP9N9DvwZFWnpO0BJAps7N89O_gG7dtY7P-WzyPNayI9rfNg6_SrVkvb9nm8xoz5ITmCQi68I_hnDTO3qz8HtrfwPmzWJoePtPbmOOcSFDUSOAHskfeukkuwObii4IELT/s320/stop_gay.jpg" width="320" /></a></div><br /><p><br /></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-48412261402026298042023-08-18T18:28:00.007+02:002023-08-19T06:05:33.818+02:00Smírná novéna Bohu a Panně Marii za pochod sodomitů. Versöhnliche Novene an Gott und die Jungfrau Maria für den Marsch der Sodomiten.<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBFgAdGAI9eAwGgsfJzby5D0nxLe99jR1e0oBHfqtS7wPVesbnsvpVSv4bF4TnkMoOBCQoVdteMztU88Qp5u0hLeDiKkbZ1fC3w0C7rlO3txZDyLTQxdnmgnI_v5BiZnHFHBceGl-0LkPAMcL2zHUScFM7ME67PRa_v0qaMP0L_0fg5WrBBzl_3UXGHwwT/s1024/sloup-praha-blesk-poskozeni-pamatka.webp" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"><img border="0" data-original-height="576" data-original-width="1024" height="330" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBFgAdGAI9eAwGgsfJzby5D0nxLe99jR1e0oBHfqtS7wPVesbnsvpVSv4bF4TnkMoOBCQoVdteMztU88Qp5u0hLeDiKkbZ1fC3w0C7rlO3txZDyLTQxdnmgnI_v5BiZnHFHBceGl-0LkPAMcL2zHUScFM7ME67PRa_v0qaMP0L_0fg5WrBBzl_3UXGHwwT/w588-h330/sloup-praha-blesk-poskozeni-pamatka.webp" width="588"></a></div><p><br></p><p><br></p><p><br></p><p><br></p><p><br></p><p><br></p>Vážení přátelé v Kristu a Marii, Monarchia Catholica se začíná modlit od zítra novénu (9 dní) k Panně Marii Zázračné medaile z Rue d´Bac jakožto smírnou novénu za urážky českého národa vůči Bohu a Panně Marii a za pochod sodomitů Prahou a to z důvodu poškození sloupu Nejsvětější Trojice v Praze bleskem, který je vykřičníkem Božím za ohavnosti, kterých se národ dopustil na Bohu tím, že dovolil páchání hříchů do nebe volajících. Tyto hříchy volají o Boží trest. Musíme však Boha a Pannu Marii usmířit. (více na : https://www.novinky.cz/.../krimi-blesk-zasahl-bozi-oko-na... )<p></p><p>Text novény:</p><center style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px;"><b><span>Modlitba k Panně Marii Zázračné medaile</span></b><br><br>(modlíme se ji po přečtení meditace,<br>určené na každý den novény)</center><p><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><b style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;">Panno Maria Zázračné medaile, ty ses zjevila sv. Kateřině Labouré jako prostřednice milostí. Vyslechni proto naši naléhavou prosbu. Do Tvých mateřských rukou vkládáme všechny své úmysly, duchovní i hmotné zájmy. Dovolujeme si svěřit tvé mateřské dobrotě i tuto zvláštní žádost (zde vyjádři svoji prosbu). Dobrá Matko, pokorně Tě prosíme, přednes ji svému Božskému Synu. Jestliže se neprotiví jeho vůli a slouží nám k posvěcení, vypros nám ji. Pozvedni tedy, Panno mocná, své prosící ruce nejprve k Pánu, potom je skloň k nám a sešli na nás paprsky svých milostí, aby se v jejich světle a teple naše duše očistila, aby nelpěla na pozemských věcech a kráčela za tebou až do dne, kdy se setkáme v nebeské slávě. Amen.<br><br>Bez hříchu počatá, Panno Maria, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme. </b><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">(3x)</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>1.den: Cena medaile, pochází z nebe</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Není dílem nějakého zručného mistra. Nevytvořila ji ani zbožná osoba proniknutá úctou k Panně Marii. Darovala nám ji sama Panna Maria. Ona zvolila všechny symboly, které na medaili vidíme. Medaile, kterou nosím, je znamením toho, že patřím Panně Marii. Pohled na medaili mi ji pokaždé připomíná. Ona je pro mě vzorem, který mám následovat. Chápal(a) jsem dosud, jakou cenu má medaile? Nosím ji stále? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>2.den: Malá důvěrnice Panny Marie</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Pán Bůh rád používá k uskutečnění svých úmyslů to, co svět považuje za slabé a hodné pohrdání, aby tak bylo zcela zjevné, že úspěch pochází od něho a aby bezmocnost stvoření hlásala jeho moc a moudrost. To platí i o sv. Janě z Arku a o sv. Bernardetě. Když chtěla svatá Panna dát světu Zázračnou medaili, vyvolila si k tomu nevzdělanou, jednoduchou novicku pocházející z vesnice. Sama sestra Kateřina řekla: "Přesvatá Panna si mě vyvolila jen proto, aby lidé nemohli pochybovat." Byla skutečně pokorná, o mimořádných milostech dovedla mlčet celý život. I papež Pius XI. obdivoval toto mlčení ve své homilii při blahořečení služebnice Boží a vydal o ní nádherné svědectví: "Zachovala tajemství své Královny… Vidí Panna Maria i na mně ctnosti, které se jí tolik líbily na sestře Kateřině?" Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>3.den: Panna s paprsky</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Dogma o Neposkvrněném Početí tak, jak je připomíná medaile, je v souladu se všemi pravdami naší víry, počínaje dogmatem o dědičném hříchu až po nedávno ustanovený svátek Panny Marie, Prostřednice všech milostí. Při zjevení vycházely z rukou svaté Panny paprsky. Podle jejího vysvětlení znázorňují milosti, které rozdává všem, kteří o ně prosí. Když se sestra Kateřina divila, že některé drahokamy na prstech nevyzařovaly paprsky, uslyšela vnitřní hlas: "Drahokamy, které nezáří, představují milosti, o něž lidé neprosí." O kterou milost zapomínám prosit? Chápu, že každou milost mi Pán uděluje prostřednictvím Panny Marie, Matky církve? Prosím o milosti pro sebe, pro bližní i pro ty, kteří o ně neprosí? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>4.den: Bez hříchu počatá Panno Maria, oroduj za nás, kteří sek Tobě utíkáme! Heslo na medaili</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Naučila mě ho Panna Maria. Už je přeložené skoro do všech jazyků. Opakují ho ve všech končinách země. Otevřelo všechny mysli a srdce pro přijetí víry v Neposkvrněné početí. Neustále ho opakujeme. Naučme tuto větičku děti, nemocné a zvláště ty, kteří trpí. Všude ji šiřme. Přichází mi tato věta, kterou mě naučila Panna Maria, zcela bezděky na mysl? Opakuji ji s vírou a důvěrou? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>5.den: Panna Maria šlape hadovi na hlavu…</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">V knize Genesis čteme: "Nepřátelství ustanovím mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti zasáhne hlavu, zatímco ty zasáhneš jeho patu." Touto ženou, vzpomínanou v předjaří světa, je Panna Maria. Proto chtěla, aby ji medaile tak znázorňovala. Odporného hada dobře známe… Je jím pokušitel, ďábel. Plazí se, vyčkává v zákoutí, syčí, pokouší se pannu uštknout. Marná snaha! Je silnější. Je Neposkvrněná! I na nás často doráží pokušení jako pekelný had. Nezapomínejme, že k vítězství nám dopomůže Boží milost a Panna Maria! Prosím v pokušení o pomoc nebeskou Matku? Důvěřuji v její orodující všemohoucnost? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>6.den: "M" na medaili</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Na druhé straně medaile je monogram jména Panny Marie, který je podstavcem Ježíšova kříže. Pannu Marii nelze oddělit od jejího Syna. I já s ní mám být po celý život úzce ve spojení. Pomáhala by mi lehčeji snášet těžkosti. Ať je její jméno vždy v mém srdci, v mých myšlenkách a na mých ústech. Chci často pamatovat na krásná slova svatého Bernarda:"V pokušení, v pochybnosti, v utrpení k hvězdě se dívej, Marii vzývej!" Má Panna Maria místo v mém osobním, intimním životě? Nepovažuji ji jen za sochu? Je pro mě živou bytostí, která mě vždy ochotně přijme, vyslechne a odpoví mi? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>7.den: Kříž na medaili</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Kříž nad monogramem Panny Marie je symbol křesťanství. Připomíná vykoupení, souhrn křesťanského života. Svatá Panna měla účast na Ježíšově kříži. Stabat Mater… stála pod křížem. Ukazuje nám ho na medaili a ubezpečuje nás, že bude stát i u našeho kříže a že nám ho pomůže nést. Cesta kříže je královskou cestou do nebe. Ať nám to Panna Maria pomůže pochopit. Prosím Pannu Marii o pomoc v době zkoušek? Jsem přesvědčen(a), že trpí se mnou a chce mi pomoci? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>8.den: Dvě srdce na medaili</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">Srdce Ježíšovo ovinuté trním a hned u něho srdce Panny Marie probodené mečem. Tato dvě srdce jsou stále spojená - jak v lásce, tak i v utrpení. Srdce Ježíšovo je vzorem svatosti, pramenem všech milostí. Srdce Panny Marie je věrným obrazem Boží dokonalosti, průplavem, kterým přichází na svět každá milost. Matku nemůžeme nikdy oddělit od Syna. Narušili bychom tak Bohem stanovený pořádek. Jděme tedy k Ježíšovi vždy skrze Marii a nikdy je od sebe neoddělujme! Uctívám věrně Nejsvětější Srdce Ježíšovo každý první pátek v měsíci a Neposkvrněné Srdce Panny Marie každou první sobotu? Modlitba? Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; text-align: justify;"><b>9.den: Hvězdy na medaili</b></span><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;"></span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"><span face="Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif" style="background-color: white; color: #4f689a; font-size: 13px; text-align: justify;">I hvězdy na medaili jsou symbolem. Připomínají dvanáct apoštolů a svaté, kteří podle jejich příkladu následovali Ježíše a prostřednictvím Panny Marie dosáhli koruny slávy. Hvězdy nám také připomínají, že máme být apoštoly, vyhledávat v našem okolí lhostejné a nevěřící, abychom je skrze Marii přivedli k Ježíšovi. Je jich v dnešní době tolik! Jsem apoštolem? Pochopil(a) jsem, že i já jsem do určité míry zodpovědný(á) za duše ve svém okolí, zvláště za duše příbuzných? Modlitba: Panno Maria…</span><br style="background-color: white; color: #4f689a; font-family: Verdana, "Geneva CE", lucida, sans-serif; font-size: 13px; text-align: justify;"></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-6264507207033746312023-07-15T17:25:00.001+02:002023-07-15T17:26:09.172+02:00Otec Marie Laurent O.P. opět v Čechách a na Moravě.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiACuxlyJF5ebmfTAFwU7snKmXvZAc7LpT0THtlNidw2Js9xAYq11oCnMRWm22erZyBK29c_EhVx1sIdMl5XJy6DeQZXlgDMI3fs3xXLYuEVe0ItL7CRHkXjFgyqsWnaC91pzbPljVFdbaA/s1600/1689434697794848-0.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiACuxlyJF5ebmfTAFwU7snKmXvZAc7LpT0THtlNidw2Js9xAYq11oCnMRWm22erZyBK29c_EhVx1sIdMl5XJy6DeQZXlgDMI3fs3xXLYuEVe0ItL7CRHkXjFgyqsWnaC91pzbPljVFdbaA/s1600/1689434697794848-0.png" width="400">
</a>
</div><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-12111413138596565302023-06-19T12:34:00.004+02:002023-06-19T12:36:20.311+02:00Nakladatelství Christianitas vydalo knihu Liberalismus je hřích - Stěžejní dílo každého katolíka - Im Christianitas-Verlag erschien das Buch „Liberalismus ist eine Sünde – Das wesentliche Werk eines jeden Katholiken“.<p style="text-align: justify;"> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYfsn636fLkF5etpYPaaIJ16-4DWwLcyktAMaIu6T01-C-wnCYMhjsHECtKtEzevqyUx1ccasHkUAwZJ6bMbW0x098XXNF161fYiYcVf1Kv5rg-4JWJf2GvKok5BPfhD3GnnGQNOkaBGTU4adHTDbUpaY0VuPovHJ9HWBu5ASqALXHLL3YKkniksRK6ozy/s836/liberalism.png" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" data-original-height="836" data-original-width="524" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYfsn636fLkF5etpYPaaIJ16-4DWwLcyktAMaIu6T01-C-wnCYMhjsHECtKtEzevqyUx1ccasHkUAwZJ6bMbW0x098XXNF161fYiYcVf1Kv5rg-4JWJf2GvKok5BPfhD3GnnGQNOkaBGTU4adHTDbUpaY0VuPovHJ9HWBu5ASqALXHLL3YKkniksRK6ozy/s320/liberalism.png" width="201" /></a></div><span face="Roboto, sans-serif" style="background-color: white; color: #4d3615; font-size: 16.585px;"><div style="text-align: justify;">Lidé se dnes všeobecně ptají: „Co se stalo s naší společností? Co je špatně?“ Tato kniha, milý čtenáři, v jádru obsahuje odpovědi na tyto otázky.</div></span><div style="text-align: justify;"><span style="color: #4d3615; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16.585px;"><br /></span></div><span face="Roboto, sans-serif" style="background-color: white; color: #4d3615; font-size: 16.585px;"><div style="text-align: justify;">Jsme v bodě, kdy je příkazem konat. V sázce je totiž samotná naše osobní, pozemská bezpečnost. A to ani nezmiňujeme mnohem důležitější věc, jíž je spása naší duše. Jednat správně však můžeme, pouze pokud známe pravdu a postupujeme v souladu s ní.</div></span><div style="text-align: justify;"><span style="color: #4d3615; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16.585px;"><br /></span></div><span face="Roboto, sans-serif" style="background-color: white; color: #4d3615; font-size: 16.585px;"><div style="text-align: justify;">Původní anglické vydání knihy obdrželo Církevní schválení.</div></span><div style="text-align: justify;"><span style="color: #4d3615; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16.585px;"><br /></span></div><span face="Roboto, sans-serif" style="background-color: white; color: #4d3615; font-size: 16.585px;"><div style="text-align: justify;">Autor: Dr. Don Félix Sardà y Salvany</div></span><p></p><p style="text-align: justify;"><span face="Roboto, sans-serif" style="background-color: white; color: #4d3615; font-size: 16.585px;">Knihu můžete objednat <a href="https://www.christianitas.cz/p/liberalismus-je-hrich" target="_blank">na stránkách nakladatelství</a>.</span></p><p style="text-align: justify;"><span style="background-color: white; color: #4d3615; font-size: 16.585px;">Děkujeme mnohokrát Nakladatelství za vydání této kultovní knihy, která nemůže chybět v žádné katolické knihovně.</span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><b>Liberální katolicismus byl zavržen papeži a katolickou Církví v 19. a 20. století. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Liberál je fanatikem nezávislosti a tuto nezávislost prohlašuje všude: Je nezávislý na existenci pravdy, pravda pro něho není objektivní realitou. Rozum a myšlení je rovněž nezávislé na jakékoliv autoritě. Rozum sám o sobě je pro liberála dostatečnou entitou, která člověku postačí. Vůle je nezávislá na inteligenci. Vůle není závislá na soudu a rozumu, ale řídí se sama sebou. Liberál uznává nezávislost svědomí na objektivním řádu zákona, ať už nadpřirozeného, či přirozeného a samo o sobě rozhoduje o tom, co je morálkou, či nikoliv. Nezávislost rozumu a vědy na jedné straně na víře, nezávislost na Bohu, na Církvi katolické, na autoritě Církve.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Liberální katolicismus byl definován „v podstatě jako hnutí mezi katolíky vyzdvihovat svobodu jako primární hodnotu a vyvozovat z toho důsledky ve společenském, politickém a náboženském životě ve snaze uvést principy, na nichž byla založena křesťanská Francie, s principy, které jsou odvozené z Francouzské revoluce“. (Arnaud de Lassus, Connaissance élémentaire du Libéralisme catholique, 1988) </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Liberální katolík je pokřtěným katolickým křesťanem, který se snaží ve své vlastním osobním životě spojovat prvky pojetí tradičního katolicismu s revolučními principy (principy 1789) a to tak, aby byla zachována jeho autonomie a svoboda na učení katolické Církve, aby nakonec od katolické víry a od katolické Církve odpadl. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><b>Ochrana před liberálním katolicismem:</b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">1)<span style="white-space: pre;"> </span>Pravidelná modlitba (zvláště pak sv. Růžence) a svátostný život. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">2)<span style="white-space: pre;"> </span>Nejprve být pravým katolíkem a potom občanem. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">3)<span style="white-space: pre;"> </span>Vyznávání pravé katolické nauky v její úplnosti a orthodoxii v soukromí i na veřejnosti. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">4)<span style="white-space: pre;"> </span>Pravidelné studium katechismu a katolických pravd. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">5)<span style="white-space: pre;"> </span>Pravidelná četba Písma sv. s katolickým komentářem. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br /></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-87052522814843867122023-05-13T11:42:00.002+02:002023-05-13T11:42:39.408+02:00Novéna sv. Brigity Švédské - Pomoc umírajícím - Novene des Hl. Birgitta von Schweden - Hilfe für Sterbende<p> </p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigYJlPpz-v5kzDJD42chpsH2YzUtFrgrClkkoOZ2nfo1mWmBHpZgaWobEON6IX95Gc-kCGEXpHzsZohRSQj2Y9SRnvjhHV1aGhU5GhUsNM5gKMfNTFbucZ2kcZVbyGRNDZvIuvSHXXax-xNnwyTpLgd8zZcviKxL9yEmfsfe6D-ihXaWXPm84DodULMQ/s1920/Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20Krev%20Spasitele.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1920" data-original-width="1278" height="563" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigYJlPpz-v5kzDJD42chpsH2YzUtFrgrClkkoOZ2nfo1mWmBHpZgaWobEON6IX95Gc-kCGEXpHzsZohRSQj2Y9SRnvjhHV1aGhU5GhUsNM5gKMfNTFbucZ2kcZVbyGRNDZvIuvSHXXax-xNnwyTpLgd8zZcviKxL9yEmfsfe6D-ihXaWXPm84DodULMQ/w375-h563/Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20Krev%20Spasitele.jpg" width="375" /></a></div><div style="text-align: justify;">Božský Spasitel zjevil sv. Brigitě Švédské následující zaslíbení: "<i>Věz, že těm, kteří se budou po 12 let denně modlit 7x Otče náš a 7x Zdrávas Maria ke cti mé přečisté Krve, která za Vás byla prolita, udělím tyto veliké milosti: </i></div><p></p><p></p><ol style="text-align: left;"><li style="text-align: justify;"><i>Nepřijdou po smrti do očistce.</i></li><li style="text-align: justify;"><i>Přijmu je do počtu mučedníků tak, jako by prolili svou krev za víru.</i></li><li style="text-align: justify;"><i>Třem příbuzným podle volby dotyčného udělím milost vytrvání ve stavu posvěcují milosti až do jejich smrti.</i></li><li style="text-align: justify;"><i>Duše jeho příbuzných až do čtvrtého pokolení uchráním od pekla. </i></li><li style="text-align: justify;"><i>Měsíc před smrtí budou uvědomění o jejím příchodu.</i></li></ol><div style="text-align: justify;"><i>Jestliže by dotyčný zemřel před uplynutím těchto 12 let, i v tomto případě budu pokládat podmínky za splněné. </i>"</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div><div style="text-align: justify;">Papež Innocenc X. toto zjevení potvrdil</div><div style="text-align: justify;">a dodal, že duše, které tyto podmínky splní, vysvobodí každý Velký pátek jednu duši z očistce. Tato pobožnost byla schválena Svatou kongregací <i>Sacro Collegio de propaganda fide</i> a též papežem Klementem XII.</div></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Děkujeme Ti, Náš přemilý Božský Spasiteli, že na nás hříšné pořád myslíš <br />a pomáháš nám dosáhnout věčné spásy.</div><div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz9KNrnzMt2rIEHmsWTC_fFLVxRP7ORRBMQJqZiTkyD5v-gUFZ2iQf6VtKVCiAhikK4XuUyt-64FAUNLLvPuoI_zm3L6SmE5wv1BEXIHcX7Z-fNGb7kdvkPzPe45Z7o-8T-c7wsSknaXXiCgd4SejKtznhBs9wbNQ9WNsS0XY1lsKQ3tU0z7SobkzFSQ/s300/st-bridget-of-sweden.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="300" data-original-width="300" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz9KNrnzMt2rIEHmsWTC_fFLVxRP7ORRBMQJqZiTkyD5v-gUFZ2iQf6VtKVCiAhikK4XuUyt-64FAUNLLvPuoI_zm3L6SmE5wv1BEXIHcX7Z-fNGb7kdvkPzPe45Z7o-8T-c7wsSknaXXiCgd4SejKtznhBs9wbNQ9WNsS0XY1lsKQ3tU0z7SobkzFSQ/s1600/st-bridget-of-sweden.png" width="300" /></a></div></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Sv. Brigito Švédská, oroduj za nás před Božím trůnem. </div><p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-58080261368743876392023-05-08T13:33:00.004+02:002023-05-08T14:38:24.570+02:00Bl. Pietro Petroni - Svatý kartuziánský divotvůrce - Bl. Pietro Petroni - Heiliger Kartäuser-Wundertäter<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjUUePacDovXwvX4xjJowuyS1vr3rU0FdveV6GVNhkP7othBU1rJdpun5gmwlOAuqbjJ6A1fawFvQG-vBcXChRyFWm60ExVavMHxpoJ0HKQdO51pYRGo6Mo5lTa1fVCdlvqhXJbfSC17Ii0EvU-izkoTmHMS9HpyEnrCSq1NpY9uJ4sdLy_C9_6hnd-w/s723/b_petroni.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="723" data-original-width="306" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjUUePacDovXwvX4xjJowuyS1vr3rU0FdveV6GVNhkP7othBU1rJdpun5gmwlOAuqbjJ6A1fawFvQG-vBcXChRyFWm60ExVavMHxpoJ0HKQdO51pYRGo6Mo5lTa1fVCdlvqhXJbfSC17Ii0EvU-izkoTmHMS9HpyEnrCSq1NpY9uJ4sdLy_C9_6hnd-w/s320/b_petroni.jpg" width="135" /></a></div><div style="text-align: justify;">Narodil se v Sieně v roce 1311. V mládí se ve svém městě staral o nemocné a dokonce i malomocné, než vstoupil ve věku sedmnácti let v roce 1328 do kartouzy Maggiano proti vůli svých rodičů. Během svého života měl Pietro četná mystická vidění a konal zázraky, nebo alespoň ty byly připisovány jeho přímluvě. To mu vyneslo velkou slávu a úctu. Při svých extázích zažíval výjimečná zjevení, při kterých ve své celé vykřikoval poděkování za tyto Boží dary, ale vzhledem k tomu, že se jeho chování neslučovalo s klidem kartuziánského způsobu života, tvořené mlčením a modlitbou, proto převor kartouzy prosil svatého mnicha, aby upustil od své thaumaturgické činnosti a Pietro Petroni poslechl. Už nedělal zázraky, aby nenarušil kartuziánskou kázeň. A tím se potvrdil jako skutečně příkladný řeholník, plně hodný obdivu a uctívání. U dveří kartouzy Maggiano se již netlačily zástupy věřících, zdálo se, že světlo zázraků na nebi sienské krajiny navždy zhaslo. Místo toho v těch zdech povstávala tajnější milost, která dříve nebo později odhalila ctnosti kartuziánského světce. Trpěl obezitou (vodnatelnost), nezměrně se zvětšil a zemřel ještě mladý v roce 1361. Díky své velikosti se mu říkalo Petrone, tedy „velký Petr“, přezdívka, která jako příjmení zůstala jedinečnému hrdinovi ctnosti poslušnosti, která má dle světce větší cenu než zázraky. Říká se, že 15 dní před svou smrtí pronesl některá proroctví jednomu ze svých bratrů, Gioacchino Cianimu, kterého pověřil úkolem jít a varovat mnoho lidí včetně básníka Boccaccia a Petrarcu, že pokud nezmění své životy budou odsouzeni do pekla. Daniele Crespi, známý milánský malíř ze sedmnáctého století, působící v milánské kartouze z Garegnana, zobrazil tohoto mnicha s nůžkami v ruce, protože si prý uřízl ukazováček na levé ruce, aby nebyl schopen kněžství, neboť se nepovažoval za hodného přijmout takovou milost. Jeho svátek se slaví 8. května.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDmaOZUqa4hk09ZfJfeGTM5NlWVf4VVX5Ck4P1Eg6H_ejRMQZHaA8dIS4PATutXE_QNCpC2D6SkXXKCC3aKaq2vWwDGZbih8Zh5x1UrhWQsd3lhuVQIDD7E3txOA5tk7F0j9v-cqoQkwa46e8GJrMVmOtwb1TGf3_r6xbgHEFL53tcQi9UXaW4gOkj8A/s2608/Pietro_Petroni.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2608" data-original-width="1552" height="501" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDmaOZUqa4hk09ZfJfeGTM5NlWVf4VVX5Ck4P1Eg6H_ejRMQZHaA8dIS4PATutXE_QNCpC2D6SkXXKCC3aKaq2vWwDGZbih8Zh5x1UrhWQsd3lhuVQIDD7E3txOA5tk7F0j9v-cqoQkwa46e8GJrMVmOtwb1TGf3_r6xbgHEFL53tcQi9UXaW4gOkj8A/w297-h501/Pietro_Petroni.gif" width="297" /></a></div><br /><div style="text-align: justify;"><br /></div><p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-70647110698034378492023-04-07T13:19:00.008+02:002023-04-07T13:23:34.654+02:00Požehnané svátky velikonoční - Gesegnete Osterzeit<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX8KtvqD6GvSIBE3oyU4bKA32dXgUkQe3GkDmte-KJ-twi_D1doPVvofQZySQfOYmmPb1dnn-TAd1OVifQiytoc4fgzWg3wRUZP_JgganWdLZkNn4AtalcfmJV-MzGWBL8jnCNkm9oE7gtsEm-Y7bZFL-GEcVQLqUgnOjZxG-8TVfn3W_mchR8H-U6tA/s1500/confraidia.bmp" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="870" data-original-width="1500" height="425" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX8KtvqD6GvSIBE3oyU4bKA32dXgUkQe3GkDmte-KJ-twi_D1doPVvofQZySQfOYmmPb1dnn-TAd1OVifQiytoc4fgzWg3wRUZP_JgganWdLZkNn4AtalcfmJV-MzGWBL8jnCNkm9oE7gtsEm-Y7bZFL-GEcVQLqUgnOjZxG-8TVfn3W_mchR8H-U6tA/w596-h425/confraidia.bmp" width="596" /></a></div><br /> <p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-7392956590434110392023-03-04T19:33:00.013+01:002023-03-05T08:48:41.753+01:00Úpadek ignaciánských cvičení po koncilu a vítězství amerikanismu - Der Niedergang der ignatianischen Exerzitien nach dem Konzil und der Sieg des Amerikanismus<p style="text-align: justify;"><span style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW5o8py4danRhcHgnhAAi0a2I9nUkgYondAcbAIVoVAV-l9nE7tsgsE6H2GljQSTlY-_2SagFdVWeuqha7jOHBv3QuNUWNlqLpln0TJ0guf8iWwJ1fonsShCxdJYVaB9UIYn54dtgj-aVhSbif_8JmDL3Ls40XzYB5xmLLNdzZoIoFnXuFdh6VWrAqSA/s249/7_31_ignatius.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="249" data-original-width="200" height="336" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW5o8py4danRhcHgnhAAi0a2I9nUkgYondAcbAIVoVAV-l9nE7tsgsE6H2GljQSTlY-_2SagFdVWeuqha7jOHBv3QuNUWNlqLpln0TJ0guf8iWwJ1fonsShCxdJYVaB9UIYn54dtgj-aVhSbif_8JmDL3Ls40XzYB5xmLLNdzZoIoFnXuFdh6VWrAqSA/w270-h336/7_31_ignatius.jpg" width="270" /></a></div><div style="text-align: justify;">Církevní
dějiny nás učí, jak pro každou novou potřebu, pro každé nové nebezpečí zjednává
Boží Prozřetelnost záchranné opatření. V roce 1521, kdy byl z Církve
Boží vyloučen dr. Martin Luther, ve stejné chvíli je zraněn<span style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"> </span><span style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">voják Iňigo při obléhání Pamplony a dělová
koule rozhoduje o jeho další životní cestě, aby se nakonec stal skrze utrpení a
nemoc novým vojákem, vojákem Božím, a pomohl potřít reformační svévole, které se
šířily celou Evropou jako mor. Tento mladý Iňigo, pozdější kanonizovaný sv.
Ignác z rodného zámku Loyola, se stane zbraní Boží proti Reformaci a jeho
pověstná baskická houževnatost a vytrvalí spolubratři ve spojení s Boží
milostí zachrání mnohé země před omyly vzešlými z této lidské vzpoury
proti Bohu a Boží Církvi. Protireformace začíná u Pamplony a je završena na zasedání
Tridentského sněmu, který proklel principy a ideologii lidské Reformace a
zahájil úspěšnou reformu Církve. Celá Církev mobilizuje ve spojení s Bohem
a nejsvětější Pannou všechny duchovní zbraně, kterými disponuje, aby porazila
zbožštění Člověka Reformace. Reforma Církve je v této chvíli znovu
intenzivněji spojena s obratem člověka k životu nadpřirozenému, jehož
nejvyšším původcem byl a je Ježíše Kristus (srv. Dom Chautard). Jestliže
Reformace fanaticky zveličila hodnotu Člověka, potom protireformace vyzdvihla
Boží majestát </span><span style="text-indent: 35.4pt;">a poslušnost člověka vůči Božím zákonům. Z vnitřního života modlitby potom
čerpali všichni svatí protireformace neuvěřitelnou sílu k činnosti za záchranu
Církve Boží zde na zemi. Tito bojovníci poslaní Bohem si uvědomovali, že
nestačí pouze život rádoby zbožný, ale že je třeba vnitřního života, aby účinná
zbožnost provanula jejich pozemský domov duchem Ježíše Krista. Pravá reforma
Církve se nikdy v dějinách neobešla bez vnitřního života a modlitby. Bylo
by lidskou pošetilostí se domnívat opak. Reformace je smutným důkazem toho, kam
se dojde bez modlitby, svátostí a vnitřního života v Bohu. A také podstatným úkolem
Církve vždy bylo, aby tento vnitřní život svých apoštolů sytila a posilovala
svátostmi, modlitbou, kázáním, duchovními cvičeními a vším, co s tím
souvisí. Na počátku protireformace stojí rovněž duchovní cvičení svatého Ignáce
z Loyoly, vpravdě moderní prostředek Boží proti pseudomoderní Reformaci a
jejímu hominismu. Jestliže Reformace odstranila a sesadila Boha s trůnu a
postavila místo něj Člověka, potom protireformace staví Bohu oltář a jejím
symbolem jsou sepnuté ruce.</span></div><p></p><p style="text-align: justify;"><b><span style="text-align: left; text-indent: 35.4pt;">LA STORTA</span><span style="text-align: left; text-indent: 35.4pt;"> </span><span style="text-align: left; text-indent: 35.4pt;">a CARDONER</span><span style="text-align: left; text-indent: 35.4pt;"> </span><span style="text-align: left; text-indent: 35.4pt;">- Dva duchovní vrcholy života sv. Ignáce</span></b></p><h3><o:p></o:p></h3>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQ4JoxCulLvwOoj_O-AMYjAmlzcC_D_PiovHokZBaafOIpq5EXI4jDSy3gPTh-HHJlgiNBlbKjQL12EY6uBJ1WFG93OV0FO-PNZVoIAHD6eAmu4D_Z5BejDeXb6d8-cTJByKJ9cBB3i16u3cjuWjzUvqtqsx4RaNsqFuFhcBnPOKcPQMXt2qvE-fzQqA/s1800/cardoner.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1800" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQ4JoxCulLvwOoj_O-AMYjAmlzcC_D_PiovHokZBaafOIpq5EXI4jDSy3gPTh-HHJlgiNBlbKjQL12EY6uBJ1WFG93OV0FO-PNZVoIAHD6eAmu4D_Z5BejDeXb6d8-cTJByKJ9cBB3i16u3cjuWjzUvqtqsx4RaNsqFuFhcBnPOKcPQMXt2qvE-fzQqA/s320/cardoner.jpg" width="267" /></a></div><div style="text-align: justify;">Jednou
kráčel mladý Iňigo v hluboké usebranosti do kostela nedaleko Manresy a cesta vedla podél říčky Cardoner.
Když tak kráčel ponořen do myšlenek na Boha, posadil se tváří k říčce. Tu
se začaly otevírat oči jeho ducha. Ne že by viděl nějakou postavu, bylo mu dáno
poznání a pochopení mnoha věcí o duchovním životě, o víře a theologii. Vše to
bylo provázeno tak velkým osvícením, že se mu zdálo vše jako nové. Zážitek byl
tak silný, že ovlivňuje celý další jeho život. Iňigo pokleká u nedalekého kříže
del Tort a děkuje Bohu.</div><p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A v dáli se nad ním tyčila silueta slavného opatství na svaté hoře
Montserrat. Přitom dle vlastních slov Ignácových nešlo o nějaké vidění, ale o
duchovní osvícení. Jeho předmětem nebylo žádné tajemství víry, spíše se mu
otevřel zrak ducha a „on pochopil a poznal mnohé jak z oblasti duchovní
tak i svaté Theologie“. Události u říčky Cardoner mají ohromný, ne-li ústřední
význam pro vznik Tovaryšstva Ježíšova a pro další směr Ignácova života. Od této
chvíle voják Iňigo konečně opouští korouhve pozemské armády svého pána, aby do
rukou vzal Praporec Kristův a dal se Mu zcela do služeb. Provolává KRISTA Krále
a vybírá si ve své volbě Tábor Boží. Od této chvíle bude rozhodným nepřítelem
Satanova tábora. Iňigo prochází svými prvními duchovními cvičeními. Cardoner
byl mezníkem a zároveň nástrojem duchovní protireformace. Manresa byla dle
svědectví jeho budoucích spolubratří místem vzniku exercicií. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: xx-small;">Obr. 1 - Vidění sv. Ignáce u řeky Cardoner</span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipHOhbLV5PMQapaJ5AXg4pXAYvBvUqrsrdkev4aqiSllT9G_eX2i56BMzwPsuda0oKZz8a3iPMO1iBRn5YCf9Bhz-csn-Dldtp0kR8XSpRC-9d4W4OUPvz_HV9FF9Kr9FfUoyEJQBE4YVXuEQcB3UPMa8lQGarpV62bxOylysNbEf_v2MGj9DKgXjEag/s1024/la_storta.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipHOhbLV5PMQapaJ5AXg4pXAYvBvUqrsrdkev4aqiSllT9G_eX2i56BMzwPsuda0oKZz8a3iPMO1iBRn5YCf9Bhz-csn-Dldtp0kR8XSpRC-9d4W4OUPvz_HV9FF9Kr9FfUoyEJQBE4YVXuEQcB3UPMa8lQGarpV62bxOylysNbEf_v2MGj9DKgXjEag/s320/la_storta.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: justify;">S duchovním
zážitkem a možno říci jeho naplněním je vidění sv. Ignáce ve vesničce La Storta
nedaleko Říma. La Storta je dnes malé ospalé městečko na cestě mezi Sienou a
Římem, kam putovali P. Faber a P. Lainéz spolu se svatým Ignácem. Je vzdálena
15 kilometrů od bran Říma. Tři bojovníci kráčeli do Věčného města, aby dosáhli
ustanovení a schválení budoucího slavného jezuitského řádu - kladiva na
Reformaci od papeže. Zde byl svědkem vidění sv. Ignáce P. Lainéz, který ho
popisuje takto: „ <i>Ignác viděl Krista s křížem na ramenou a vedle něho stál
Otec, který mu říkal: „Chci, aby sis tady toho vzal za svého služebníka.</i>“ Pak
se Ježíš obrátil na Ignáce a řekl mu: „<i>Chci, abys nám sloužil.</i>“ Byla mu slíbena
Boží ochrana i pro budoucí řád.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>La
Storta je završením příprav na založení mocného řádu a sv. Ignác je ujištěn o
své cestě a službě Bohu cestou založení <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Societas
Iesu</i>. Vidění v La Stortě má jasně trinitární charakter. Je to nebeská
intervence k povznesení churavějícího světa zasaženého morem Reformace. V
budoucnu se budou bratří Tovaryšstva Ježíšova vydávat pod praporcem Krista
Krále do všech zemí po celém okrsku zemském, aby směřovali k záchraně
ztracených duší v Německu, v Rusku, Švýcarsku a dále
v Tichomoří, v Asii, v Africe a v Americe. Bude prolito mnoho mučednické jezuitské
krve, ale sláva Kristova katolického náboženství poroste. Bude zadostiučiněno
základu a východisku duchovních cvičení. Bratří budou hledat spásu duše své,
budou Boha chválit a jejich láska k Bohu je požene k tomu, aby se
vydali do propastí tohoto světa a usilovali o spásu duší v celých
národech. La Storta a Cardoner jsou mezníky nejenom lidského života sv. Ignáce,
ale i příkladem pro nás samotné, kteří vykonáme duchovní cvičení, které jsou
nerozlučně spojené se změnou starého člověka v nového.</div><p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="text-align: center; text-indent: 35.4pt;"><span style="font-size: xx-small;">Obr. 2 - Kaple v La Stortě v Itálii nedaleko Říma, kde měl sv. Ignác vidění.</span></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-align: justify;"><span style="font-family: times;"><b><span style="font-size: 13.5pt;">Chvála duchovních cvičení ze strany papežů</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; mso-outline-level: 2; text-align: justify;"><span style="font-family: times;"><span style="font-size: 12pt;">Už od prvních chvil
existence duchovních cvičení, se jim dostávalo chvály od římských papežů a do
začátku II. vatikánského koncilu se těšily v katolické Církvi neobyčejné úctě a
oblibě pro jejich hluboký vnitřní smysl a schopnost přetvořit člověka, z člověka
starého na člověka nového, který se sjednocuje se svým Stvořitelem, Spasitelem
a Posvětitelem. Zvláště v okružním listě <i>Mens nostra</i> z 20. prosince 1929 velebí
papež Pius XI. duchovní cvičení a zdůrazňuje, jak jsou nadčasová v dnešním
překotném shonu života, jak vedou k upevnění vůle, k nastoupení cesty ctnosti a
jak mocně pobádají k apoštolské lásce. Proto si Náměstek Kristův přeje, aby se
konala duchovní cvičení pro všechny stavy. Čím více křesťanů projde kurzem
duchovních cvičení, tím více bude křesťanů pevných, statečných a odhodlaných
nastoupit strmou cestu ke svatosti. Pius XI. hovoří o tom, že právě duchovní
cvičení jsou pro naší dobu, která je plná zmatků a strádání, nejlepší formou k
dosažení duchovního pokroku. Exerciciemi se zdokonalují přirozené schopnosti
člověka, vedou ho přímo k nadpřirozenému životu a vracejí mu klid, štěstí a
pravý pokoj. Exercicie budí v člověku horlivost pro spásu duší. Exercicie jsou
vynikajícím prostředkem nejenom k povznesení svatosti kněžstva, ale rovněž i
zástupu laiků, „<i>kteří jsou v těsném svazku s hierarchickým apoštolátem a
podporují jej svou horlivou činností, věnujíce se rozmanitým úkolům a pracím
katolické akce.</i>“ „<i>Zde může každý ušlechtilý člověk, veden světlem věčných pravd
a pobízen příkladem Kristovým, nejen poznat jasně za přispění Boží milosti
cenu duší a roznítiti v sobě touhu jim pomoci, ať již se po bedlivé úvaze
rozhodne Bohu sloužiti v jakémkoliv stavu životním, nýbrž může se tu naučiti
také zápalu, podnikavosti, námahám, chrabrým činům křesťanského apoštolátu.</i>“
Sv. Alfons de Liguori hovoří o tom, že exercicie jsou pokladem, který Bůh
odhalil v těchto posledních dobách své Církvi a za který mu třeba vroucně
děkovati (srv. S. Alfons Maria de Liguori, Lettera sull´utilita degli Esercizi
in solitudine, Opera asce., Marietti, Roma, 1847, sv. 3, str. 616). Pius XI.
zmínil ve své encyklice <i>Summorum pontificum</i> z 25. července
1922 příklad sv. Karla Boromejského, který rozšířil užívání duchovních cvičení
mezi kněze a laiky. Duchovní cvičení jsou podle Pia XI. nejenom prospěšné pro
členy kléru, ale jsou nejlepší školou pro členy katolické akce a pro laiky.
Právě Pius XI. a sv. Pius X. prosluli podporou laikátu v rámci tzv. katolické
akce, která byla tvořena laiky a měla spolupůsobit a spolupracovat s hierarchií
Církve na znovupokatoličtění společnosti prosycené nepřátelskými ideologiemi vedoucích boj proti Církvi katolické. Duchovní cvičení se tedy dostaly mezi
prostý lid a zvláště mezi dělnictvo, které bylo nejvíce zkoušenou sociální
třídou na přelomu 19. a 20. století. Námořníci, učitelé, lékaři, studenti,
železničáři, úředníci, právníci, všechny možné další profese, odcházeli na
duchovní cvičení, aby se posílili ve ctnosti a prohloubili svůj duchovní život,
který byl vyprahlý pobytem v tomto světě. Od té doby, co byly duchovní cvičení
schválené papežem Pavlem III. apoštolským listem <i>Pastoralis Officii</i> ze
31. července 1548, sehrály ústřední úlohu v životě Církve v moderním světě
provanutém revolucemi, sociálními bouřemi a světovými válkami. Zachránily
tisíce duší pro Nebe a další generace lidí přicházejí, aby se jich také
účastnili a znovu prohlašovali svou věrnost Kristu Pánu a Církvi Boží. Výše
zmíněný apoštolský list <i>Summorum Pontificum </i>Pia XI. prohlašuje
a ustanovuje sv. Ignáce z Loyoly nebeským patronem všech duchovních cvičení, a
tím všech ústavů, bratrstev a jakýchkoliv spolků pečujících o ty, kdož konají
exercicie. Bylo v podstatě schváleno to, co papežové před Piem XI. o duchovních
cvičeních prohlašovali. Od papeže Pavla III., přes Alexandra VII. a jeho list <i>Cum
sicut</i> z 12. října 1647, Benedikta XIV. a jeho list <i>Quantum
secessus</i> z 20. března 1753 a apoštolský list <i>Dedimus sane</i>,
Lva XIII. a jeho list<i> Ignatianae commentationes</i> z 8. února
1900.</span><b><span style="font-size: 18pt;"><o:p></o:p></span></b></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-align: justify;"><span style="font-family: times;"><span><span style="font-size: 13.5pt;"> </span> Je
rovněž nutné podotknout, že duchovní cvičení sv. Ignáce dopomohly
v dějinách mnohým duším k obrácení se k Církvi katolické, ke
smíření se s Církví katolickou, od které kdysi jejich předkové odpadli.
Jistě by zde místo nestačilo, abychom vylíčili všechny životní příběhy
konvertitů, kteří byli obráceni pomocí duchovních cvičení. To potvrzuje
posledně jmenovaný list papeže Lva XIII. <i>Ignatianae
commentationes, </i>kde se píše: „<i>Důležitost duchovních cvičení sv.
Ignáce z Loyoly ve vztahu k věčné spáse duší potvrzuje zkušenost tři
století a je potvrzena nesčetným počtem lidí, kteří v průběhu těchto
století skrze ně nastoupili cestu pokání, nebo upevnili svůj život na cestě ke
svatosti</i>.“</span><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
</p><p class="MsoNormal"><o:p><span style="font-family: times;"> </span></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><b style="text-align: center; text-indent: 35.4pt;">Duchovní cvičení
sv. Ignáce z Loyoly a jejich úpadek po koncilu</b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><span style="text-indent: 35.4pt;">Už kdysi si
postěžoval kardinál Mermillod, že se apoštolové (kněží a biskupové) vrhli do
bludařství činného života, kde se popírá nauka o milosti Boží a to právě</span><span style="text-indent: 35.4pt;"> </span><span style="text-indent: 35.4pt;">v tom, že apoštol, který káže evangelium
spoléhá spíše na své vlastní síly, činí mnohé kongresy, procesí, náboženské
sbírky, ale jeho vnitřní život je nulový, nežije s Bohem a nečerpá milosti
potřebné pro svou vlastní činnost. V tom mimo jiné spočívá duchovní
stránka bludu zvaného amerikanismus, který hlavní a podstatné věci odsunul do
pozadí. Pro lidi nasáklé amerikanismem pozbylo sv. přijímání významu, který
mělo pro první křesťany. Možná ještě věří v existenci nejsvětější svátosti
oltářní, ale pro svou překotnou činnost zapomínají, že mohou čerpat tolik
potřebné milosti od Boha, aby jejich činnost byla posvěcena a nebyla pouhou
rutinou k ukojení sobeckého já. „</span><i style="text-indent: 35.4pt;">Hledí na svátost oltářní jako na
památku středověku. Slyšíme-li takové pracovníky mluvit o jejich činnosti,
řekli bychom, že Všemohoucí, jemuž bylo hračkou stvořiti světy a před nímž
vesmír je prach a nicota, nemůže se obejít bez jejich spolupráce.“ </i><span style="text-indent: 35.4pt;">(Dom
Chautard) A totéž se týká i duchovních cvičení sv. Ignáce, které mají sloužit
k posvěcení života apoštolova a prohloubit jeho průměrnost přiblížením se
ke svatosti. Po II. Vatikánském koncilu zvítězila myšlenka amerikanismu na poli
vnitřního života. Ten, kdo si dnes vybral úděl Mariin a nedal přednost údělu
Marty je považován za neschopného, neakčního, zaostalého, za toho, kdo je na
překážku lidským pastoracím, lidskému evangelizování, kněžské činnosti a je
překážkou kvapného a budovatelského </span><i style="text-indent: 35.4pt;">aggiornamenta 50. a 60 let 20. století</i><span style="text-indent: 35.4pt;">.
Jedním z bludů, které sledujeme po koncilu, je falešné holdování činnosti
na úkor vnitřního života služebníků Církve, kteří přestali býti muži a
ženami</span><span style="text-indent: 35.4pt;"> </span><span style="text-indent: 35.4pt;">vnitřními, kteří přestali
usilovat o spásu duší a přerušili spojení s Bohem v modlitbě a
neusilují o ctnosti. Jako vhodné se jeví pro tuto chvatnou fanatickou činnost
pokoncilní sekty pojem encykliky papeže Pavla VI. </span><i style="text-indent: 35.4pt;">Progressio populorum</i><span style="text-indent: 35.4pt;">. Jestliže je podle papeže Pavla VI. a II.
vatikánského koncilu vrcholem celého vesmíru Člověk, potom ani aktivita kněží,
biskupů a</span><span style="text-indent: 35.4pt;"> </span><span style="text-indent: 35.4pt;">laiků v Církvi nevede
k ničemu jinému než k překotnému aktivismu a k oslavě člověka.</span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">(<span style="font-size: 9pt;">Mnoho moderních autorů hovoří o II. vatikánském koncilu
jako o anthropocentrickém a hoministickém a oslava člověka je jedním
z jeho hlavních myšlenkových tezí, viz několik příkladů: Gaudium et spes,
14. a <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>24. kap., Dignitatis humanae, Apostolicam
actuositatem 7., první řeč papeže Pavla VI. po ukončení II. Vatikánského
koncilu, encyklika papeže Jana Pavla II., Redemptor hominis, kap. 12., 13, 14..
atd., Katechismus katolické Církve, par. 1706 a 2419)</span> <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">Pořádají se
desítky theologických seminářů se stále méně pochopitelnou látkou, stále se
hovoří o ctnostech, aniž by někdo z řečníků vedl hluboký vnitřní život,
aniž by někdo dokázal pokleknout před svatostánkem a začít konečně hovořit se
svým Spasitelem. Nejsou potom veškeré akce pouze prezentací člověka? Proti
tomuto aktivismu služebníků Církve varovali všichni svatí učitelé morálky a
asketiky: od sv. Alfonse z Liguori až po doma Chautarda, od svatých
apoštolů až po sv. Ignáce z Loyoly a sv. Tomáše Akvinského. Dochází tady
k popření nauky o milosti tím, že váha je položena pouze na lidskou činnost
a milost Boží (nutná k úspěchu všeho lidského úsilí) se popírá nepřímo.
Tento blud je kořenem amerikanismu, protože jeho cílem je popřít nadpřirozený
život, vnitřní duchovní život, milost Boží jako takovou a prezentovat pouhý
hominismus – lásku k člověku skrze lidskou činnost. Duchovní cvičení
svatého Ignáce začínají základním předpokladem, od kterého se odvíjí další
pravdy duchovního života. „<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Člověk je
stvořen, aby chválil Boha, vzdával mu úctu a sloužil mu a takto spasil svou
duši.</i>“ To je základní premisa, ze které musí vycházet každý služebník
Církve, ať je papežem, nebo knězem, resp. laikem. Opakem cesty ke spáse je
široká cesta, která se končí smrtí v těžkém hříchu a také každým těžkým
hříchem člověk končí svoji cestu v posvěcující milosti v Bohu. Ztrácí
se bdělost nad svou vlastní duší, utíká se od Boha a pramenů milosti mílovými
kroky. Lidé se často diví článku víry, podle kterého jediné špatné rozhodnutí
andělů v pýše znamenalo jejich zavržení. Nejvyšší z andělů byl
pohroužen do věčného zavržení, protože nechtěl sloužit Bohu. A co teprve u nás,
ubohých lidí, kteří smrtelně zhřeší a hrozí jim navždy odloučení od Boha!
Amerikanismus s následným modernismem neútočil na hlavní články víry
přímo, ale dokázal vyprázdnit jejich podstatu šikovným přeformulováním, takže
amerikanista možná formálně uznával článek víry např. o existenci pekla, ale
vnitřnímu smyslu přestal rozumět. Mimo jiné i proto, že odhodil scholastickou
terminologii a metodu, která precizně definovala zvěst Písma sv. o pekle a
hříchu. Situace služebníků po koncilu je skutečně zoufalá. Přestali věřit
v existenci pekla a v existenci dědičného hříchu, nemluvě o hříchu obecně.
Jestliže je středem vesmíru Člověk a nikoliv Bůh, potom to v duchu koncilu
znamená, že takový Člověk je bezhříšný, vcelku dobrý a peklo neexistuje,
protože Bůh je tak milosrdný, že nedovolí, aby se tento Super Člověk stal
zavrženým. KONCIL učinil mezi pojmem Člověk a Bůh rovnítko. „<i>A budete jako
bohové. Budete moci rozpoznávat dobré od zlého. Budete mít toto poznání.</i>“ Jak
ďábelská myšlenka! A tento člověk se tak prohřešuje proti samotnému rozjímání
v duchovních cvičeních sv. Ignáce a to tím, že začne popírat indiferentní
poměr ke stvořeným věcem. Jestliže podle koncilu a podle písemných vyjádření
jeho komentátorů je středem vesmíru Člověk, potom tento Super Člověk může
využívat všech stvořených věcí, protože je přirozeně vcelku dobrý a Bůh stvořil
věci pouze dobré. Tím přestává platit další ignaciánská zásada, že musíme být
odtažití od ducha tohoto světa a dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci se
stvořenými věcmi, abychom se nestali jejich otroky. Už zde člověk neusiluje o
získání milosti, ale spoléhá sám na sebe. A to je rovněž odporujícím nejenom
zásadám katolické Církve, sv. Ignáce, ale i Andělského doktora, který ve své Sumě
theologické hovoří o tom, že „<i>milost je zárodkem nebe a bez milosti se
nemůžeme do nebe dostat</i>“. (S. Th. 2a 2ae q. 180, art.4.) Potom už se
nemůžeme ptát se světci a učiteli katolické Církve <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Quod vadam</i> (Kam kráčím?) a zda či ona věc je mi ke spáse. Je to převrácení
Kristova výroku o získání celého světa a ztrátě nesmrtelné duše. Amerikanista a
pokoncilní modernista nám transformuje slova Kristova do jiné věty: „Abych
spasil sebe, je potřeba získat celý svět, neboť věci stvořené učinil Bůh
dobré.“ Tím se nabourá celý morální řád. Nehovoří však Kristus o indiferenci
vůči stvořenému světu? V duchovních cvičeních sv. Ignáce se ozývá ona
slavná věta sv. Řehoře Velikého, který řekl: “<i>Nullum sacrificium est Deo
magis acceptum quam zelus animarum</i>.“ Tj. „<i>Není větší obětí, která je
přijímaná Bohem, než péče o spásu duší</i>.“ A sv. Tomáš Akvinský píše, že
člověk je postaven mezi <i>bona spiritualia</i> a <i>res mundi</i>. Tedy mezi
duchovní věci Boží a věci tohoto světa. Jeho volba má vždy směřovat
k věcem duchovním. Nedostatek vnitřního života u kléru po koncilu je
příčinou stále nových a nových chyb, jejich vlastního neklidu, jejich duchovní
vyprahlosti, jejich odporu k pravdám víry, mají odpor ke všemu, co je
zavazuje ve svědomí službě Bohu, je příčinou jejich churavosti a konečně vede je k apostazi. Pro ně jsou
katoličtí mučedníci a makabejští bojovníci pouhými bláznivými fundamentalisty,
kteří nejsou schopni vést dialog se světem a případně s ďáblem, pokud ještě
podle nich existuje. A to je další rozchod s principy duchovních cvičení,
které nám předkládá sv. Ignác. Vede se dialog se světem i ďáblem, podle
modernistů neexistuje objektivně nic špatné, ale zároveň nic pravdivé, protože
vše je otázkou pouhého subjektivismu, který sám o sobě nezná absolutní Pravdu.
Opakuje se Pilátova otázka: “Co jest pravda?“. Popírají se v praxi
základní pravidla pro rozlišování duchů, které hovoří o možných duchovních
zbraních proti nepříteli spásy jako je modlitba (oratio), rozjímání
(meditatio), zpytování svědomí (confessio) a pokání (Penitentia). Pro
modernistu a amerikanistu nemají tyto duchovní zbraně valného účinku. Oni věří,
že ďábel neexistuje a že je třeba veškerou svoji sílu vést do činnosti. Jak
kdysi řekl jeden moderní přívrženec kléru: „<i>Ale hlavně nemluvte o adoracích
a duchovních cvičeních. To moderní klérus nemá rád.</i>“ Považuje to za
skandální úděl Marie, která dlela u Pánových nohou. Základní moment duchovních
cvičení je porušen a to ve svých dvou hlavních vrcholech: v provolání
Krista Krále a Dvou praporech. Modernista po koncilu, který nevěří ani
v existenci pekla, hříchu, démonů, nejenom, že nepotřebuje provolávat
Krista Králem, ale už vůbec nepotřebuje se rozhodovat mezi táborem Satanovým a
Kristovým. Vše je podle něho objektivně dobré (<span style="font-size: 10pt;">viz dokumenty koncilu Gaudium et Spes, Apostolicam Actuositatem</span>)
a zlo je pouze kosmetickou vadou některých lidí, resp. věcí. Tím, že odstraní
oba dva vrcholy cvičení, promítne se to i do volby stavu. Pro modernistu jsou
všechny stavy vhodné a stejně dobré bez ohledu na Boží vůli. Naopak dochází
k tomu, že moderní klérus popírá jednu z tezí Tridentského sněmu,
který hovoří o tom, že stav duchovní je dokonalejší než stav manželský a to
z důvodu jeho podstaty. Narušena je i opravdová láska k Bohu, protože
ta se projevuje úkony vnitřního života a láskou k bližnímu vnější
činností. (Dom Chautard) Jestliže jsou tedy praktikovány skutky lásky
k bližnímu bez lásky k Bohu, jde o čistý humanismus, který nesbírá
zásluh u Boha, protože dříve či později sklouzne do pýchy a nadutosti na své
vlastní „spravedlivé milosrdné“ lidské skutky<span style="font-size: 9pt;">. (viz pojetí náboženské svobody v Dignitatis humanae, kde je tolerance
k omylu popisována jako láska k bližnímu)</span> <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">Hlavní cenzurou
koncilu (která se promítá do celého života církve po koncilu) bylo odbourání
všeho, co bylo označeno jako mytologie. V koncilních dokumentech, zvláště
v liturgickém, se často hovoří o demytologizaci liturgie a všeho, co
souvisí s pamětí Církve. Do skupiny pověr a legend, které mají být
vypuštěny, patří samozřejmě peklo, ďábel, andělé, někteří svatí z prvních
století, rozdělení hříchu a víra v existenci očistce apod. <span style="font-size: 9pt;">(srv. např. Sacrosanctum Concilium 34., 50., Gaudium et
Spes 43. a 92., Pavel VI. - apost. list Lumen Ecclesiae, č. 16 z 20. 11.
1974– Pojem demytologizace spojen s pojmem nová interpretace v praxi)</span><span style="color: blue;"> <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">Praví
apoštolští pracovníci na vinici Páně udělují z toho, z čeho
v rozjímání nabyli a mají mít rovněž <u>katolickou víru</u>, která přijímá
vše, co Kristus a Jeho Církev učí. Právě ona druhá podmínka je dnes vážně
ohrožena. Se všemi výše zmíněnými body katolické nauky však bezprostředně
souvisí duchovní cvičení sv. Ignáce. Jejich absence nabourává jednotu formy
cvičení a přestává mu dávat katolický smysl. Koncilní demytologizace postihla
tak i samotné duchovní cvičení.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><b>Proč není
možné doporučit moderní verze duchovních cvičení sv. Ignáce z Loyoly?</b><o:p></o:p></p>
<p class="MsoBodyTextIndent" style="text-align: justify;">1/ Moderní klérus, který dává duchovní cvičení,
odmítá postupovat dle původních cvičení svatého Ignáce a jeho scholastického
vyjadřování, které je podle nich překonané. Nahrazují jej modernistickými
komentáři s konfúzním významem pojmů. (k rozjímání jsou používány texty
lidí odsouzených Svatým Officiem pro hereze, či podezřelých z blízkosti k
herezi, nebo současných modernistických kněží - nejpoužívanějšími autory jsou
Anthony de Mello, Teilhard de Chardin, Hugo a Karl Rahner, Thomas Merton, Josef
Ratzinger, Hans Urs von Balthasar, otec Chenu, kardinál Suenens a další)
Objevuje se zde nepřípustné směšování moderních autorů s autory katolické
Tradice. Čtenář brzy pozná, že rozdílnost je mimo jiné právě v oné
scholastické terminologii, kterou používají svatí katolické Tradice a která
byla zvolena Církví<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>k tomu, aby
přesně definovala články víry. (viz Pius XII. <i>Humani Generis</i> – zavržení
modernismu a Nouvelle Theologie )</p><p class="MsoBodyTextIndent" style="text-align: justify;"><span style="text-indent: 35.4pt;">2/ Dochází ke
koncilní cenzuře pojmů ďábel, věčně zavržení, nesmrtelnost lidské duše,
existence pekla, očistce, exklusivita spásy skrze katolickou církev a pouze ve
spojení s ní, apod. Pokud se však tyto termíny přece jenom objeví
v duchovních cvičeních, jsou přeformulovány v modernistickém duchu.</span></p><p class="MsoBodyTextIndent" style="text-align: justify;"><span style="text-indent: 35.4pt;">3/ Velmi často
se vypouští poslední kapitola cvičení, která pojednává o lásce k Církvi,
k její ústavě, ke svátostem. Zde se v modernistické verzi cvičení
objevuje nejvíce doktrinálních úchylek od nauky katolické Církve, které hovoří
o podstatě Církve. Popírání papežského primátu, sv. zpovědi, přítomnosti Ježíše
Krista v Eucharistii je běžné.</span></p><p class="MsoBodyTextIndent" style="text-align: justify;"><span style="text-indent: 35.4pt;">4/ Mnozí se
neprávem domnívají, že exercitátor je nejdůležitější osobou v duchovních
cvičeních. Proto ho posuzují podle toho, jak je výmluvný, jak vybranou řečí
mluví, jak je vzdělaný, jak svým slovem a gestem strhuje posluchače. To je však
podstatný omyl. Vykonat si dobrá duchovní cvičení to neznamená vyslechnout si řadu
uměle stavěných přednášek a dát se strhnout krásným hlasem a slovem
kazatelovým. …taková duchovní cvičení nepřináší trvalý účinek. Zapomíná se na
to, že i exercitátor je nástrojem Ducha svatého a že třetí Božská osoba je
hlavním činitelem v duchovních cvičení. (srv. Reginald M. Dacík OP,
Prameny duchovního života, Krystal, Olomouc, 1947, str. 309 - 310)</span></p><p class="MsoBodyTextIndent" style="text-align: justify;"><span style="text-indent: 35.4pt;">Modernistický
kněz, který dává duchovní cvičení, a jehož duše ztrácí přesvědčení </span><span style="text-indent: 35.4pt;">o pravdivosti článků víry, vede účastníky duchovních cvičení do klamu a také
rozjímání na konkrétní témata bude u lidí theologicky nevzdělaných zatemněno
bludnými názory kněze, který káže duchovní cvičení.</span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><b>Co říci na
závěr? </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><span style="text-indent: 35.4pt;">Mnoho by se dalo říci o duchovních cvičeních sv. Ignáce z Loyoly.
Přesto je třeba upozornit na úskalí, která mohou celá duchovní cvičení
podminovat. A to zvláště v dnešní době, kdy lidé zaměňují duchovní cvičení
za hezky strávenou dovolenou, za růžový sen, ve kterém si hezky odpočinou a
vrátí se zpět do zuřivého světa plného shonu.</span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">Všem, kteří
chtějí vykonat duchovní cvičení k posvěcení své duše, doporučuji jejich
vykonání všude tam, kde je záruka tradiční katolické orientace a nehrozí
znásilnění pokoncilním modernismem. Je totiž třeba pro spásu duše volit
osvědčené tradiční prostředky k dosažení cíle a nenechat se strhnout
pokoncilní církevní krizí a přihlásit se ukvapeně na nějaká „duchovní cvičení“,
která možná káže nějaký mediálně známý kněz, ale která by mohla uškodit
nesmrtelné duši a utvrdit ji v naukách, které odporují katolické víře.
„<i>Oblecme se tedy v Pána našeho Ježíše Krista!</i>“ (srv. Řím 13, 14)<o:p></o:p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-68610709624260612302023-01-28T18:51:00.000+01:002023-01-28T18:51:15.057+01:00Trest smrti - Bohem dovolený způsob trestání lidí - Todesstrafe - Von Gott erlaubte Methode der Bestrafung von Menschen<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg291obk2G90btNbj8QBMrPS9HKIvN4o8zb9aI1IBD4Kai7FN5JQDXFbeppkfKmmw1TEN2ANyGlKE_fdjI9hd3et-wisd9E_PFn8ws9lqq4TVWOBAtVtIHiChS2HdF7aHclLREaGUoc58GVsfBPrvFTKpjk1Aor7_VRuPr_7sKwPHa74FoDQxRF6BdZAA/s640/guillotine.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="480" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg291obk2G90btNbj8QBMrPS9HKIvN4o8zb9aI1IBD4Kai7FN5JQDXFbeppkfKmmw1TEN2ANyGlKE_fdjI9hd3et-wisd9E_PFn8ws9lqq4TVWOBAtVtIHiChS2HdF7aHclLREaGUoc58GVsfBPrvFTKpjk1Aor7_VRuPr_7sKwPHa74FoDQxRF6BdZAA/s320/guillotine.jpg" width="240" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Před pár lety bylo publikováno oznámení v bulletinu Svatého Stolce ze
4.8.2018 (</span><a href="https://www.blogger.com/blog/post/edit/9150364936845126510/5403427268927387409"><span style="color: blue; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">http://press.vatican.va/content/salastampa/en/bollettino/pubblico/2018/08/02/180802a.html</span></a><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">, že došlo k revizi katechismu
katolické Církve a to čl. č. 2267, kterým se mění postoj katolické Církve k
otázce užívání trestu smrti a to z důvodu toho, že trest smrti odporuje
důstojnosti lidské osoby a tudíž odporuje i zvěsti evangelia. Článek chce ukázat, že trest
smrti je nejenom legitimním právem státu uvalit na zločince, který se dopustil těžkých</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;"> zločinů</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;"> v zájmu obecného blaha celé
společnosti tento typ trestu, ale že
je ve shodě s Písmem sv. a s Tradicí katolické Církve. Katolík tudíž nemůže
následovat papeže Františka v této změně postoje. Bohužel pontifikát papež Františka je
proslulý skandálními výroky zavádějící katolíky daleko od Kristova učení, takže není se co divit, že i v otázce trestu nejvyššího
dochází k rozchodu s učením katolické Církve.</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt; text-align: justify;">Mnoho našich občanů je po roce 1989 znechuceno obrovským nárůstem
kriminality a obává se o své životy. Můžeme podle policejních statistik
potvrdit oprávněnost strachu obyvatel o jejich životy a majetky. Sílící
organizovaný zločin (zvláště v 90. letech), neefektivnost bezpečnostních opatření na ochranu občanů, zametání závažných zločinů bezpečnostními složkami "pod koberec", sílící ekonomická a totalitarizující mentalita politiků a jejich skandály nejrůznějšího typu, to vše se může stát příčinou toho, že občané dají přednost větší bezpečnosti,
kterou mohou ztotožnit s potřebou zavedení trestu smrti. Někteří se tedy hlásí
k zastáncům trestu nejvyššího, trestu odnětí života, trestu smrti. Při
vyslovení pojmu trest smrti se nám vybaví kruté zacházení s nevinnými v průběhu
50. let v komunistickém Československu, v nacistických koncentračních táborech,
sovětských gulazích apod. Tento článek by však chtěl ukázat jinou perspektivu
trestu smrti, totiž založenou na ryze křesťanském základě, a vysvětlit jeho podstatu.</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Pokusíme se odpovědět na několik podstatných otázek, které jsou přímo
spojené s otázkou po znovuzavedení trestu smrti: co ovlivňuje náklonnost nebo
naopak odpor veřejnosti k hrdelním trestům? Je trest smrti legitimním nástrojem
výkonu trestu? Je verdikt trestu smrti shodný s katolickým postojem? Neodporuje
křesťanské zvěsti? Nebo lidské humanitě <br />a důstojnosti lidské osoby?<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Při řešení těchto otázek budeme vycházet z katolického pojetí trestu, z děl
církevních doktorů a učitelů a budeme se snažit odpovědět zvláště katolickým
věřícím na to, jak se katolická církev založená naším Spasitelem dívá na tuto
problematiku.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Prvním impulsem kdysi pro napsání tohoto článku byl článek v Novém prostoru
(číslo 109/2002), který se zabývá problematikou trestu smrti. Jsou zde
vysloveny velmi závažné názory obou táborů pro trest i proti trestu smrti a je
tu vyřčena tato myšlenka: "<i>Pokud se lidem v určité zemi daří z
ekonomického hlediska dobře, je pochopitelné, že se též projevují liberálněji
vůči nositelům sociálních deviací, včetně pachatelů trestných činů.</i>" Tato
teze totiž svědčí o tom, že společnost s větším ekonomickým blahobytem se může
stát a také se stává otupělejší k potírání zločinu obecně, konkrétně k potírání
organizovaného zločinu, k deviacím v chování pachatelů apod. <b>Trest smrti je
legitimním nástrojem spravedlnosti již od samotného počátku lidstva. Nesouvisí však s brutalitou státu, ale s nastolením spravedlnosti, kdy se narovnává situace oběti a jejích příbuzných a osob blízkých. </b> Každá
společnost v dějinách se oprávněně obávala o své bezpečí, o dobro a blaho
společenství, a proto vydala množství zákonných předpisů, které obsahovaly
udělení trestu smrti bez nějaké nutné diskuse uvnitř společnosti, protože se o
tom diskuse vést nemusela. Bylo totiž zřejmé, že společnost má právo, výsadní
právo na svoji obranu proti jednotlivcům či skupinám osob, které chtějí
narušovat pořádek a životy jiných občanů. Ve 20. století se naplňuje to, co
výše řečená teze říká: národy a státy začaly docházet většího blahobytu, a
tudíž i morální vidění občanů se změnilo. Je to dobře? Je lhostejnost či
netečnost k bestiálním zločinům v pořádku v takové společnosti, která je možná
na vysoké ekonomické úrovni, ale nedokáže zločin podchytit a zneškodnit?
<b>Hovoříme zde o zločinu a následném trestu, a nikoliv o politickém zabarvení
problematiky trestu smrti.</b> Trest smrti jako trest totiž stojí nad každou
ideologií, nad každým -ismem, protože vychází z předpokladu, že etické normy
platí a jsou závazné pro všechny národy a státy světa, a že tedy každý člověk musí
odsoudit bestiální zločiny, vraždy či jiné těžké prohřešky proti integritě
lidského života, proti veřejnému pořádku a proti obecnému blahu. Trest smrti tudíž nestojí na ideologických principech a
nehrozí tedy politickým oponentům jakéhokoliv z režimů na této planetě, ale měl
by hrozit všem, kdo páchají zločiny v trestně-právní rovině, které jsou na úkor života jiných nevinných
lidí a narušují život a důstojnost člověka. Zločin totiž narušuje pax societatis, chceteli obecné blaho (bonum commune) pokoj ve společnosti. Z historie české kriminalistiky
víme, že trest smrti byl i za dob nejhorší komunistické totality v bývalém
Československu udělován vrahům typu Mrázka, Papeže a dalších zločinců, kteří se
sami svým činem vyloučili ze společnosti a byli po zásluze potrestáni. Zde
nešlo o politicky zinscenované procesy, ale o narovnání spravedlnosti v trestn-právní rovině, nikoliv v politické. Jistě by
trest smrti hrozil i vrahovi Vranské, kdyby byl dopaden. Diskuse o trestu smrti
se tedy nesmí nazírat z hlediska politického, ale z hlediska morálního. Morální
apel totiž přesahuje národy s jejich politikami a všemožnými -ismy. Nestojí na
nich, ale vychází z autority státu, z autority zákona, který má Božské právo
potrestat zločince a udělit mu spravedlivý trest.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Připomeňme, že trest smrti je praktikován v několika zemích světa: např. v
USA, v Singapuru (trest smrti pro šiřitele homosexuálních postojů, pro drogové
dealery či šiřitele pornografie) a následně ve zbývajících autoritativních či
totalitních režimech nebo i v islámských zemích, které chtějí důsledně
praktikovat islámské právo šaríja. Jak jsme již uvedli výše, problém trestu
smrti je v ČR zatížen situací z 50. let, kdy docházelo k hrozným politickým
inscenovaným procesům, jejichž závěrem bylo vyřčení trestu nejvyššího. Šlo o
justiční vraždy, které s pojetím trestu smrti nemají vůbec nic společného, a
tudíž jde o skutečné zneužití.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">"Přívrženci trestu smrti v ČR zdůvodňovali své stanovisko ve výzkumu z
roku 2000 nejčastěji tím, že je třeba trestat brutální činy (57 %), že
dosavadní tresty jsou málo účinné (20 %) a že dlouhodobé věznění vrahů vyžaduje
vysoké finanční náklady (10 %). Pouze 8 % však bylo přesvědčeno, že existence
trestu smrti by přispěla ke snížení kriminality" (Nový prostor 109/2002, str. 13). Velmi
často se lehkovážně tvrdí, že trest smrti je pouze projevem jakési pomsty a
odplaty společnosti. Není tomu tak. Je to zadostiučinění pro oběti a jejich blízké.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Jaký je tedy postoj katolického křesťana v otázce trestu smrti? Jak hovoří
Církev a Písmo?<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Trest smrti je v Písmu svatém stvrzen Bohem jako legitimní trest za
prohřešek. Ve Starém zákoně se setkáváme s trestem smrti, který byl udělován za
vraždu, za rouhání (Lv 24, 16), modloslužbu (Ex 22, 19; Nm 25, 5), za práci v
sobotu (Ex 31, 15; 35, 2), za únos (Ex 21, 16), za homosexuální chování (Lv 20,
13), bestialitu (Ex 22, 19; Lv 20, 15-16), čarodějnictví (Ex 22, 18; Lv 20,
27), za uhození, zranění matky nebo otce (Ex 21, 15.17; Lv 20, 9), a
cizoložství (Lv 20, 10). V Novém zákoně vidíme, jak Ježíš mění ustanovení
mojžíšského zákona v případě cizoložství (Jan 8, 2-11). V pozdějších dobách se
více prosazuje takové pojetí trestu smrti, kde jde o věc ohrožení bezpečnosti
státu a obecného dobra či pokoje uvnitř společnosti.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Morální teologie katolické církve (viz např. Beneš Albert OP: Morální
teologie, Krystal, 1992, str. 127) zná pojem <i>poena capitis</i>, angl. death penalty, trest
smrti. Hovoří o tom, že veřejná moc má právo trestat velké zločince trestem
smrti. Toto právo je doloženo Písmem sv. (Ex 22, 18; Řím 13, 4; Mt 18, 6; Sk 5,
1-11). Trest smrti sice zůstává součástí právního rámce, ale vykonává se pouze
ve speciálních případech: při trestání vrahů, heretiků a jedinců, kteří
narušují bezpečnost a pokoj ve společnosti.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">V křesťanské tradici, zvláště v díle otců patristiky a doktorů Církve, se
objevuje jasně formulovaný názor o zachování trestu smrti. Uveďme sv. Augustina
a citaci z jeho díla De Civitate Dei (I, 21, PL 41, 35), kde píše: "<i>Není
proti přikázání Božímu "nezabiješ", když reprezentanti státní
autority uvalí na zločince trest smrti.</i>" Mezi dalšími církevními
spisovateli je třeba zmínit Lactancia (Lactantius, Divinarum Institutionum, V,
20, PL 6, 707-708), Tertulliana (Tertullian, De Idolatria, 17, PL I, 763-764),
sv. Cypriána (sv. Cyprián, Epist. 56, 4, PL 4, 362, Epist. ad Donatum, 4, PL 4,
208).), sv. Ambrože (Ambrož, De Officiis, 3, 4, PL 16, 161; Epist. 25 ad
Studium, PL 16, 1083-1086) Sv. Cyprián píše: "<i>Vražda spáchaná zločincem
pouze pro časný zájem je zločinem, zabití spáchané ve jménu státní světské moci
k odstranění zločince je ctnost.</i>" Svatý Tomáš rozvinul po vzoru Aristotela
a v návaznosti na své předchůdce, zvláště sv. Augustina, nauku o trestu
nejvyšším. V Summa Theologiae, II-II, q. 64, a. 2, ad 3 sv. Tomáš píše: "<i>A
proto, je-li nějaký člověk nebezpečný společnosti a kazí ji nějakým hříchem,
chvalitebně a prospěšně je zabit, aby se zachovalo společné dobro.</i>" A dále
píše: "<i>Kdykoliv však zabitím zlých nehrozí nebezpečí dobrým, nýbrž spíše
ochrana a spása, tu dovoleně mohou býti zabiti [...] " </i>A v článku 3. téže otázky:
"<i>Musí se říci, že, jak bylo řečeno, zabíti zločince je dovoleno, pokud je
to zařízeno k blahu celé společnosti. A proto toto právo náleží pouze tomu,
jemuž je svěřena péče o zachování společnosti, jako lékaři náleží odříznouti
zahnívající úd, když mu byla svěřena péče o blaho celého těla. Péče však o
společné dobro je svěřena vládcům, majícím veřejnou moc. A proto je jim
dovoleno zabíti zločince, nikoliv však je to dovoleno soukromým osobám.</i>" V
článku 7. píše: "<i>...Ale poněvadž zabíti člověka není dovoleno, leč veřejnou
mocí pro společné dobro, jak je patrné ze shora řečeného, je nedovoleno člověku
míti v úmyslu zabíti člověka, aby sebe hájil, leda tomu, kdo má veřejnou moc,
jenž zamýšleje zabíti člověka ke své obraně, směřuje tím ke společnému
dobru.</i>"<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Sv. Tomáš rovněž potvrzuje právo světského státu a státní autority trestat
nejenom zločince, ale také heretiky.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">".<i>..A proto, jestliže penězokazci nebo jiní zločinci po právu ihned jsou
vydáváni na smrt světskými knížaty, tím spíše bludaři...</i>" (Summa
theologica, II., II., q. 11., art. 3.).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Na sv. Tomáše navazovali další teologové v následujících staletích.
Všichni, kteří argumentují pro trest smrti, hovoří o stejném argumentu jako sv.
Tomáš. Je třeba zachovat obecné blaho a společnost má právo se bránit proti
nebezpečí, které plyne od jedinců či skupin lidí (např. Giovanni Bucceroni,
Institutiones Theologiae Moralis, Rome, 1898, 301). Zachování obecného blaha a
pokoje ve společnosti je nejvyšší ctností. Pro zachování tohoto blaha je třeba
udržet trest smrti.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Papežové o trestu smrti</span></b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Prvním papežem, který se zabývá trestem smrti a jeho použitím, je Inocenc
I. v roce 405, který v odpovědi biskupovi z Toulouse opakuje tradiční větu sv.
Pavla o tom, že civilní autorita má božské právo trestat zločince. Papež
potvrzuje, že uvalení trestu smrti je legitimní, pokud jej autorizovala veřejná
státní autorita, která má k tomu od Boha právo (srov. Řím 13, 1-4). Jestliže
tedy státní autorita uplatňuje právo trestat zločince trestem smrti, nehřeší
proti Bohu a Božímu zákonu (srov. Inocenc I., Epist. 6, c. 3. 8, ad Exsuperium,
Episcopum Tolosanum, (20. 2. 405), PL 20, 495).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Dalším mezníkem je období pontifikátu papeže Inocence III., který požaduje
od Valdenských, aby při návratu do katolické církve podepsali souhlas s
vyznáním víry a zároveň souhlasili s tezí, že světská moc má právo použít
trestu smrti, vyřknout ortel, aniž by se tím těžce prohřešovala proti Bohu, a
tak splnila povinnost nastolit spravedlnost (DS 795/425). Valdenští totiž
upírali světské moci toto právo soudit a trestat zločince trestem smrti. Věta
zněla: "<i>De potestate saeculi asserimus, quod sine peccato mortali
potest iudicium sanguinis exercere, dummodo ad inferendam vindictam non odio,
sed iudicio, non incaute, sed consulte procedat</i>" (DS, 795).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">V době po skončení tridentského sněmu se v Římském katechismu opakuje
tradiční nauka katolické církve ohledně použití trestu smrti ze strany světské
moci. V komentáři k pátému Božímu přikázání katechismus potvrzuje nauku o tom,
že <b>státní autorita má moc uvalit trest smrti, aby ochránila nevinné</b>. <b>Jestliže
světská autorita vykoná trest smrti, popraví zločince, nehřeší proti pátému
přikázání, ale naopak je mu nanejvýše poslušna.</b> Páté přikázání totiž v sobě
obsahuje zachování a ochranu integrity lidského života (srov. The Catechism of
The Council of Trent, The Fifth Commandment, Execution of criminals, str. 421).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Za pontifikátu Lva XIII. se opět setkáváme s potvrzením tradičního učení o
uvalení trestu smrti světskou mocí. V dopise <i>Pastoralis Oficii</i> rakousko-uherským
biskupům Lev XIII. potvrzuje, že je zakázáno božským a přirozeným právem zabít
či poranit lidskou bytost, vyjma světské autority, která má právo použít v
případě nutnosti trest smrti (srov. Lev XIII., Pastoralis Oficii (12. 9. 1891),
ASS 24 (1891-92), 203).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Pius XII. při různých příležitostech (9. 14. 1952; 10. 3. 1953; 10. 5.
1954; 12. 5. 1954; 2. 5. 1955) pokračuje: "<i>Jestliže je člověk nevinný,
jeho život je nedotknutelný.</i>" Dodává však: "<i>Bůh je pánem života, a
proto ten, kdo se neproviňuje proti životu, není trestán trestem smrti</i>"
(srov. Pius XII., promluva k San Luca Medical-Biological Union, 12. 11. 1944).
Pius XII. potvrdil 14. září 1952, že <b>otázka odsouzeného na smrt nestojí na
právech na život jednotlivce</b>. Je úkolem státní autority zbavit odsouzeného
člověka života, po tom, co se sám vydělil z tohoto práva na život svým vlastním
činem (srov. Pius XII., Promluva na Prvním mezinárodním histopatologickém
kongresu, 14. 9. 1952, XIV, 328, AAS 1952, 779; a dále Pius XII., Promluva k
italské asociaci katolických právníků, 5. 2. 1955, AAS 47 (1955) 81, Catholic
Mind 53 (June 1955), 381). <b>Krátce řečeno, jednotlivec přichází o svá práva na
život, jestliže se dopouští takového činu, který porušuje práva na život jiné
nevinné osoby.</b> V těchto tvrzeních Pius XII. pouze potvrzuje možnost uplatnit
právo státu na trest smrti, a nikoliv aby obhajoval instituci trestu smrti jako
takovou.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Učení svatého Tomáše a dalších teologů ukazuje jednotné vidění problematiky
trestu smrti, který vykonává zákonně zvolená moc nad provinilcem dopouštějícím
se nejhorších zločinů vraždy a ohrožení samotné existence společnosti při
ohrožení obecného blaha. Sv. Tomáš a další teologové rovněž ukazují, že trest
smrti v sobě zahrnuje polepšení provinilce, nastolení spravedlnosti a má
odstrašující účinek.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">1/ Zločinci je dána možnost se smířit s Bohem, dát své věci do pořádku,
činit pokání. Křesťanský pohled na trest je vždy veden tímto smířením. Součástí
trestu by mělo být napravení zločince a jeho příprava na věčný život. Problém
zavedení trestu smrti v sekulární, nenáboženské společnosti je ten, že
společnost pouze vykonává trest nad zločincem bez sebemenší ochoty smířit
zločince s Bohem a připravit ho na cestu do věčnosti. Proto je rozdíl mezi
trestem smrti v sekularizované společnosti, která nevěří v existenci Boha, jeho
zákona a v existenci posmrtného života, a ve společnosti křesťanské, kde
světská moc, spojená s Církví, připravuje zločince na cestu do věčnosti a na
setkání s Bohem, připravuje ho na osobní soud, který ihned po smrti přichází.
Trestající křesťanská světská autorita připravuje zločince na poslední cestu a
má na paměti spásu hříšníka, protože ani Bůh si nepřeje věčné smrti hříšníka,
ale aby se obrátil a byl živ životem věčným.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">2/ Trest smrti nastoluje spravedlnost. Narovnává křivdy a nespravedlnosti,
které byly spáchány zabitím nevinného. Nevinný naopak neměl možnost se na smrt
dostatečně připravit, a proto zločinec odnímá své oběti právo dostatečně
připravit duši na cestu do věčnosti. Zločince se dopustil nejenom vraždy těla nevinné oběti, ale zbavil ji možnosti smířit a připravit se na smrt a na setkání s Bohem na Jeho soudu.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">3/ Odnětí života zločinci má odstrašující účinek. Každý tvor chce zachovat
svůj život a bojí se smrti. Smrti, která ničí jeho pozemské bytí. Proto, jak
tvrdí sv. Tomáš, trest odnětí života působí v jiných lidech touhu neprohřešovat
se proti zákonu.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Shrnutí</b><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Morální teologie tedy jasně říká, že veřejná autorita má přímou moc usmrtit
zločince, kteří jsou společnosti zvlášť nebezpeční. Avšak podmiňuje použití
trestu smrti několika podmínkami, které je nutné dodržet, aby nedošlo ke
zneužití:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">1/ Vykonavatelem trestu smrti <b>je pouze veřejná moc</b>, a nikoliv soukromá
osoba.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">2/ Vykonání trestu smrti je nutné <b>pro bonum commune</b> (obecné dobro
společnosti).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">3/ <b>Zločin je tak veliký, že podle platných zákonů podléhá trestu smrti</b>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">4/ <b>Skutečnost zločinu je soudně dokázána</b>.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">5/ <b>Odsouzenému má být dána možnost před popravou dát své věci do pořádku a
přijmout katolické svátosti.</b><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Vysvětleme si trochu každý z výše řečených bodů:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">1/ a 2/ Vykonavatelem trestu je veřejná autorita, autorita státu, který má
od Boha pravomoc soudní a trestní, a je tedy zákonnou institucí, která má právo
k zachování obecného společného dobra společnosti a bránit životy svých občanů.
Stát je zodpovědný za životy svých občanů.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">3/ Zločin je tak veliký, že zasluhuje trest nejvyšší. Mezi takové zločiny
patří jistě zločin vraždy, usmrcení nevinného. Vražda byla vždy trestána
trestem smrti. Rovněž vražda spojená s deviací kriminálníka (sadismus,
brutální provedení vraždy zvlášť zavrženíhodným a trznivým způsobem provedení, zabití dítěte, zabití matky dítěte, zabití těhotné matky, terorismus a útok na stát, apod.)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">4/ Pouze soudní dokázání činu a usvědčení pachatele zavdává možnost použít
trest nejvyšší - trest smrti. Žádná jiná svévolná autorita (jednotlivci nebo i
skupiny občanů) nemá právo vykonávat trest smrti, nemá právo být sama soudcem.
Tato moc je výhradně spojena se soudní mocí státu, který má moc trestat
pachatele trestných činů.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">5/ Důležitou funkci hraje smíření pachatele s Bohem a jeho příprava na
smrt. Stát a soudní moc nesmí nikdy projevit sebemenší náznak nějaké odplaty
nebo pomsty vůči pachateli. Pomsta a odplata nejsou projevem spravedlnosti, ale
hněvu. Stát má ve svém soudním výroku být vykonavatelem spravedlnosti a zadostiučinění. Nikoliv
pomstychtivým soudcem, který se snaží každého pachatele potrestat trestem
smrti.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Katechismus katolické Církve, paragraf 2266, formuluje jasně církevní
stanovisko k trestu smrti:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">"<i>Zachovat obecné blaho společnosti vyžaduje, aby byl útočník zneškodněn. Z
tohoto důvodu tradiční učení církve uznalo, že je odůvodněné právo a povinnost
právoplatné veřejné moci ukládat tresty přiměřené závažnosti zločinu, aniž by
vylučovala, v případech krajní závažnosti, trest smrti [...]"</i><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Prvním cílem trestu je napravit nepořádek způsobený vinou. <b>Když jej viník
dobrovolně přijme, může mít trest smírnou hodnotu. </b>Kromě toho je cílem trestu
obrana veřejného pořádku a bezpečnost osob. Konečně má trest léčebnou hodnotu:
<b>podle možností přispívat k nápravě viníka. </b></span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">(Katechismus katolické církve, ZVON, Praha 1995, str. 555)</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Tradiční nauka Církve o trestu smrti hovoří o legitimitě trestu smrti na
základě dvou skutečností:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">1/ Společnost má právo ochraňovat sebe samu.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">2/ Tato obrana předpokládá použití všech dostupných prostředků k zajištění
této obrany.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Ve druhém bodě se jedná také o ochranu lidského života jako daru od Boha a
zachování integrity tohoto života před násilným přerušením. Od sv. Augustina k
sv. Tomáši Akvinskému a rovněž k Aloysiu Taparelli d´Azeglio (1793-1862; rektor
Gregoriánské univerzity v Římě, filosof a sociolog) se setkáváme s jasně
formulovanou naukou o trestu smrti.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Společnost má právo se bránit běsnění jednotlivců či skupin jednotlivců,
kteří chtějí narušit násilně obecné blaho a pořádek státu. Výše jsme citovali
biblické znění věty listu Římanům (13, 4), která byla pro křesťanské panovníky
potvrzením jejich odpovědnosti za obecné blaho společnosti, jíž z Boží milosti
vládli:</b><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">"<i>Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty,
které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci,
vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové
nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš,
aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní
pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš
proč se bát, neboť nenese meč nadarmo. Je Božím služebníkem, vykonavatelem
trestu nad tím, kdo činí zlo. Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně
před trestem, nýbrž i pro svědomí...</i>", </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Pius XII. rovněž potvrdil ve své přednášce ke katolickým právníkům 5. 2.
1955, že slova sv. Pavla mají univerzální a stále platnou hodnotu, protože
hovoří o bytostné podstatě trestní autority státu a její legitimitě použít
trest účelně.</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Trest smrti je projevem trestní a soudní moci státu, který trestá
nejzávažnější trestní činy a zároveň je projevem spravedlnosti. Dnes se bohužel
praktikuje falešné pojetí lásky a milosrdenství k nejhorším zločincům, jejichž
morální profil je takový, že po opuštění cely odcházejí, aby se znovu
dopouštěli hrozných činů a mnohdy ještě strašnějších, než spáchali předtím. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Sv. Tomáš rovněž říká, že "<i>mors illata etiam pro criminibus aufert
totam poenam pro criminibus debitam in alia vita, vel partem poenae secundum
quantitatem culpae, patientiae et contritionis, non autem mors naturalis</i>". "<i>Násilná smrt, třeba pro zločiny, odnímá celý trest za zločiny, který by bylo
nutné snášeti v dalším životě, nebo částečný trest, protože to závisí na
velikosti viny, trpělivosti zkroušenosti, to však přirozená smrt nepůsobí..."</i>(Summa Theologica, Index, pod klíčovým slovem Mors).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Stát totiž, pokud propouští ze žalářů nebezpečné vrahy a kriminální živly
na svobodu, ohrožuje sám obecné dobro společnosti a životy tisíců občanů.
Namítne se však, že důstojnost lidské osoby má větší hodnotu než nastolení
spravedlnosti. K tomu lze říci následující:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Jestliže se tvrdí, že důstojnost pachatele jako člověka nezasluhuje
spravedlivého trestu, třeba i trestu nejvyššího, potom se tvrdí, že osoba je
tak nedotknutelná, že není možné ji zákonně, zákonnou autoritou, potrestat, a
to je omyl. Autorita spravedlnosti a nastolení trestu je plně v kompetenci
státní moci, která k tomu má božské právo.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">"<i>Bůh dal státní moci všecku pravomoc, která je nezbytná k patřičnému
zachování a řízení státu [...] Státní moc má nevyhnutelně potřebí práva hrozit
trestem smrti a jej také skutečně uvaliti, má-li zachovat bezpečnost a pořádek,
aspoň tehdy, když se jedná o zločin vraždy. Neboť zločin vraždy liší se ode
všech ostatních zločinů tím, že vrahu jest prostě nemožné nahradit zavražděnému
a zadostiučinit, protože úplně zničil život pozemský a zavražděnému odňal
všecky pozemské statky, naděje a vyhlídky. Kromě toho vrah odnímá své oběti
možnost se připravit na smrt, aby si mohl zabezpečit věčnou blaženost a obstát
před soudným stolcem Božím. Proto vyžaduje veřejná bezpečnost nevyhnutelně, aby
státní moc, jak jenom je možné, nejvíce a nejúčinněji vraždě zabránit. Tak
bránit může státní moc vraždě, uvažujeme-li lidi, jakými s větší části jsou a
budou, jenom trestem smrti, který jediný dovede divokým vášním rozbouřeným
odporovati a od vraždy mocně odstrašit, který jediný společnost může samu
zabezpečit pro budoucnost před vrahem. </i></span><i><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Doživotní káznice, deportace, vyhnanství neodstrašují dostatečně, poněvadž
nechávají člověku nejen život, ale také naději na vysvobození. Proto neposkytují
společnosti dostatečné záruky pro budoucnost. Kdo jedenkrát vycedil úmyslně
nevinnou krev, vyvázne-li z rukou spravedlnosti, zpravidla neopustí dráhu
kriminálního živlu. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Namítá se, že trest smrti odporuje účelu trestu, napravení zločince. Avšak
hlavním a předním účelem trestu jest zachování obecného blaha, ne polepšení
zločince. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Namítá se, že člověk jest sám sobě účelem, proto nemá se ho zle užívat trestem smrti jako pouhého prostředku k vyššímu účelu. Užívání odporuje prý
vážnosti, která lidské osobnosti přísluší. Avšak potrestáním neužívá se člověka
jako pouhého prostředku, jím spíše najevo vychází, že blaho společnosti stojí
nad blahem jednotlivce a že proto jednotlivec má být od společnosti odloučen,
jako škodlivý od těla, je-li toho nutně zapotřebí k zachování společnosti.
[...] Dále je pravda, že lidská důstojnost a nezrušitelnost má býti ušetřena,
ale tak dlouho, pokud jí šetří jednotlivec sám v sobě. Zapomene-li člověk na
svou vlastní důstojnost mravní oddávaje se slepým vášním a zvířecím
náruživostem, ruší-li násilně pořádek a hrozí-li veřejné bezpečnosti, má právo
společnost zločince moci podrobiti pořádku právnímu a v jistém případu jej ze
sebe vyloučiti trestem smrti. Člověk je podle přirozenosti bytostí
společenskou, a proto vázán nutnými zákony společenskými a svými statky
pozemskými podřízen blahu obecnému. Proto nesrovná-li se pozemské blaho
jednotlivce s blahem obecným, musí blaho ono ustoupiti tomuto." </span></i><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">(Kadeřávka E., Morálka filosofická, část I., Praha , 1906, 293-297 s
aprobací knížecího arcibiskupského ordinariátu v Praze)</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">V současně době se bohužel velmi nesprávně chápou dvě základní skutečnosti,
které se vztahují k trestnému činu a následně k trestu smrti:<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">1/ Práva oběti: Oběť má svá práva, resp. právo na život, a toto právo, když
je porušeno, je třeba narovnat ve smyslu spravedlnosti odpovídajícím způsobem. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">2/ Dnes se upřednostňuje právo na život kriminálního živlu více než právo
na život oběti.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><br /></span></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-18125614954498805262023-01-04T09:19:00.006+01:002023-01-06T03:23:49.922+01:00 Lev XIII. jako první liberální vlaštovka liberálního katolicismu na papežském trůnu - Leo XIII als erste liberale Schwalbe des liberalen Katholizismus auf dem Papstthron<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhk31PybcTA5yqHD4IPpv8OPvo-FTaM3hrgJ7vqRPyEkG2D5wbEoHczYygaVmkUeMgFVSycUoN6NClkeLyPPgfa8vVBC2HSTuPJomoQ28px6EpD8TtXq4xBAywfHtt2JPtptqV1fi_RUGK6WRwYh3v5hLB_gKbw_skaymHaBDIZ06ydYURfm2y_LeFvaA/s801/h-4-1084606.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="801" data-original-width="515" height="439" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhk31PybcTA5yqHD4IPpv8OPvo-FTaM3hrgJ7vqRPyEkG2D5wbEoHczYygaVmkUeMgFVSycUoN6NClkeLyPPgfa8vVBC2HSTuPJomoQ28px6EpD8TtXq4xBAywfHtt2JPtptqV1fi_RUGK6WRwYh3v5hLB_gKbw_skaymHaBDIZ06ydYURfm2y_LeFvaA/w283-h439/h-4-1084606.jpg" width="283" /></a></div><div style="text-align: justify;">Papež Lev XIII. napsal jistě skvělé encykliky, které se zvláště v pohnutých a bouřlivých dobách 19. a 20. století jevily jako podstatné. A ještě dnes se k nim můžeme hrdě hlásit. Na druhou stranu chceme upozornit na ostudnou skvrnu jeho pontifikátu, kterým byla smířlivá politika Vatikánu vůči zednářské revoluční Francii. Nebyli to ultramontáni (tradiční), ale liberální katolíci, kdo posunul hranice papežské neomylnosti daleko za hranice stanovené dogmatickou konstitucí Pastor Aeternus z I. Vatikánského koncilu. (Pozn. redakce: „liberální“ v 19. století znamenalo katolíky, kteří chtěli udělat kompromis s liberálním světem vytvořeným zednářskou Francouzskou revolucí a smířit se s ní.)</div><p></p><p style="text-align: justify;">Tento posun k papežskému absolutismu začal Ralliementem (1884), tj. papežskou politikou smíření Církve se zednářskou republikou, kterou papež Lev XIII uvalil těžké břímě ve svědomí na francouzské katolíky. Liberální katolíci, dychtiví smířit Církev s revoluční modernitou, tento postup nadšeně uvítali. Naopak ultramontánní katolíci zdůrazňovali meze papežovy moci a stavěli se proti jeho nepatřičnému a mylnému zasahování do světských záležitostí Francie. Jak je známo, papež a Církev má tzv. nepřímou moc od Krista, kterou sankcionuje a kritizuje státy a jejich panovníky, pokud se odchýlí od katolického chápání vlády, přirozeného řádu, či se protiví morálce, či víře. Tady však tato moc nebyla uplatněna, neboť naopak vyzývala katolíky, aby se smířili s revoluční nelegitimní zednářskou Republikou. Bylo to v důsledku zneužití nepřímé moci papeže a v podstatě i papežské neomylnosti, která byla zneužita k prosazení falešné poslušnosti věřících a kléru ve Francii. </p><p style="text-align: justify;">Epizodu mistrně analyzoval profesor Roberto de Mattei ve své knize <i>Le ralliement de Léon XIII – L’échec d’un projet pastoral </i>(Ralliement Lva XIII. – Selhání pastoračního projektu). Aby se Lev XIII. vyhnul odluce Církve a francouzského státu, vyzval katolíky, aby se spojili s Republikou a bojovali proti protiklerikálním zákonům zevnitř systému. Vatikánská diplomacie se snažila získat přízeň francouzské vlády, aby získala zpět území, které jí Italské království zabralo po pádu Papežského státu.</p><p style="text-align: justify;">Nová politika Lva XIII měla dva hlavní problémy. Za prvé, zpochybnila a zviklala monarchické přesvědčení většiny francouzského kléru a laiků. Za druhé, francouzské volby přivedly k moci zednářské a sekularistické vlády. Tyto francouzské vlády zavedly rozvod manželství, vyhnaly jezuity ze země, zakázaly kněžím a řeholníkům vyučovat na veřejných školách, zrušily náboženské vyučování ve školách a uvalily vojenskou službu na kleriky. Jako jedním z radikálních požadavků francouzských vlád byl požadavek dosazovat katolické biskupy i bez souhlasu Říma. Opět se tady objevil onen galikanistický omyl.</p><p style="text-align: justify;">Papež Lev XIII. byl sice intelektuál s pevnými zásadami, ale v jádru byl liberál. A jeho liberální smýšlení právě v politice smíření vyhřezlo zcela. Naivně věřil, že republikánský antiklerikalismus lze zneškodnit přesvědčováním liberálů, že Církev se nestaví proti Republice, ale pouze proti jejímu sekularismu. Na rozdíl od papeže francouzští věřící jasně viděli, že odkřesťanštění Francie není vedlejším prvkem, ale samotným <i>raison d’être</i> republikánského režimu. Pro tyto katolíky přijetí republiky znamenalo smířit se s „republikánským duchem“, tedy s rovnostářským a protináboženským zaujetím revoluční ideologie z roku 1789, která pak mohla proniknout do společnosti jako celku. Lev XIII. jakožto skvělý tomista trpěl onou liberálně - tradiční schizofrenii, kdy ne všemu, co napsal, vlastně ve skutečnosti věřil. Jeho zaměňování republiky v katolickém a původně antickém duchu s republikou jakožto nástrojem vzniku zednářsko-liberálního zřízení je dodnes alarmující. Podobně jako měl Pius XII. zmatečné pojetí tzv. křesťanské demokracie po druhé světové válce, či pokračování politiky smíření vůči Církvi nepřátelským vládám za Pia XI. </p><p style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvKd6MIqOeDO2bBmfneavOQ_Dek2htlyhLfCR1ruvYgqhh_144hFV3RvIiPEbio6NpazSIv4JoQIW0yn5uIUrpk0_nuY98Inq3lHEuYMMoON0qB4FoLrbYLPKg_YyPGqP2DK-XQ6eqzlSH6nIRIRbIF79R4EjDAt9ZxtCS3lE8Hd17C9hymtblm_u_fA/s943/L%C3%A9onGambetta.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="943" data-original-width="800" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvKd6MIqOeDO2bBmfneavOQ_Dek2htlyhLfCR1ruvYgqhh_144hFV3RvIiPEbio6NpazSIv4JoQIW0yn5uIUrpk0_nuY98Inq3lHEuYMMoON0qB4FoLrbYLPKg_YyPGqP2DK-XQ6eqzlSH6nIRIRbIF79R4EjDAt9ZxtCS3lE8Hd17C9hymtblm_u_fA/w252-h320/L%C3%A9onGambetta.jpg" width="252" /></a></div><div style="text-align: justify;">Když byl zvolen Lev XIII. na papežský trůn, francouzský premiér Léon Gambetta (1838-1882), zednář lóže "La Réformé", (viz Dictionnaire Universelle de la Franc-Maconnerie - Jode and Cara (Larousse - 2011) pronesl prorocká slova o kardinálu Peccim: "<i>Dnes je velký den...Byl zvolen nový papež. Je to elegantní a ušlechtilý kardinál Pecci, biskup z Perugie, kterému chtěl Pius IX. zabránit ve zvolení papežem, když ho ustanovil camerlengem. ... Je to Ital, je více diplomatem, než knězem, vyhnul se všem intrikám jezuitů a kléru. ... Velmi vítám tento skvělý okamžik. Nový papež nebude otevřeně v rozporu s Tradicí a stanovisky jeho předchůdců, ale jeho chování a činy, jeho vztahy, budou daleko cennější, než jeho psaní, a jestli nezemře brzy, potom můžeme očekávat sňatek mezi námi a Církví...</i>". (dopis L. Gambetty z 21.1. 1871) Tento dopis se objevuje v knize Msgr. Henri Delassuse, <i>La</i> <i>Conjuration antichretienne</i> (The Anti-Christian Conspiracy), vol. II., s. 379-380.) Gambetta přesně vystihl liberální smýšlení G. Pecciho budoucího papeže Lva XIII. Dobře posloužil zednářům i liberálům, protože sám byl liberál v srdci. Za 20 let se sen liberálních katolíků a zednářů naplní, když Lev XIII. vyzve ke smíření Revoluce a Církve. </div><p></p><p style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8CC3knR0smyiVDh1HFM48cIXAZ6SY2po5ws-C3JKeAmloCgax5rdr4OmJQXRA4rYfuF3-jfCq4UyjQExHSh4I8tPQMepEvEkmR-cnkCl93mJ90P7sCF1f6Mwhi1xSp3TnolfXalVkNCvOXFeawai-VtF8BV-zv3FFcq1NQssTlMAFfjdyQmY23HlI4A/s316/Cardinal_Lavigerie.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="316" data-original-width="206" height="316" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8CC3knR0smyiVDh1HFM48cIXAZ6SY2po5ws-C3JKeAmloCgax5rdr4OmJQXRA4rYfuF3-jfCq4UyjQExHSh4I8tPQMepEvEkmR-cnkCl93mJ90P7sCF1f6Mwhi1xSp3TnolfXalVkNCvOXFeawai-VtF8BV-zv3FFcq1NQssTlMAFfjdyQmY23HlI4A/s1600/Cardinal_Lavigerie.jpg" width="206" /></a></div><div style="text-align: justify;">Pro tento svůj demoliční úkol si Lev XIII. vybral kardinála Charlese Lavigerie (1825-1892), arcibiskupa Alžíru, jako „oprávněného prostředníka“ mezi Paříží a Vatikánem k realizaci politiky smíření. Lavigerie byl skalním stoupencem revoluční republiky, nechával hrát Marseillaiseu orchestrem jeho misionářů tzv. Bílých otců (Misionáři Afriky). Při přípitku na recepci pro důstojníky francouzské středomořské válečné flotily shromážděné v Alžíru v roce 1890 je vyzval, aby přijali republikánskou formu vlády, a tvrdil, že spojení všech dobrých občanů je nejvyšší potřebou Francie a „prvním přáním Církve a jejích pastýřů.” </div><p></p><p style="text-align: justify;">O několik měsíců později se do boje zapojil i Lev XIII., který poskytl rozhovor (vůbec první od papeže) provládnímu pařížskému deníku Le Petit journal. Prohlásil: „<i>Každý si může ponechat své osobní preference, ale v oblasti působnosti je pouze vláda, kterou si Francie dala sama. Republika je forma vlády stejně legitimní jako kterákoli jiná.</i>" Jeho encyklika <i>Au Milieu des sollicitudes</i> [O církvi a státu ve Francii] vyšla o tři dny později, brzy po ní následoval apoštolský list <i>Notre consolation a été grande</i> [Naše útěcha byla velká]. V posledně jmenovaném dokumentu papež trval na své myšlence „<i>přijmout občanskou moc tak, jak skutečně existuje, bez postranních úmyslů a s dokonalou loajalitou, která se na křesťana sluší</i>“.</p><p style="text-align: justify;">Pro katolíky, zvyklé bojovat se zednářskou republikou, tato tvář představovala problém svědomí. Je to podobné tomu, co uvedl kardinál Joseph Zen a katolíci podzemní Církve tváří v tvář zlověstné dohodě podepsané mezi Svatým stolcem a čínským komunistickým režimem, nebo jak hanebně se kardinál Gasparri zachoval vůči Cristeros, když uzavřel dohodu Církve se zednářskou vládou Mexika a donutil Cristeros, aby se vzdali. Ti byli poté zmasakrováni. </p><p style="text-align: justify;">Lev XIII., projevující dosud neznámý centralismus a autoritářství, dodal:</p><p style="text-align: justify;">"<i>V tomto bodě se tedy musíme držet toho, že ve všeobecné správě Církve, kromě základních povinností apoštolské služby uložených všem papežům, je na každém z nich, aby se řídil pravidlem chování, které považuje za nejlépe podle doby a jiných okolností. V tom je jediným soudcem, který má v této věci nejen zvláštní vhled, ale také znalost obecné situace a potřeb katolicismu, podle nichž by se měla řídit jeho apoštolská péče. [Je ale papež neomylný ve všem, co dělá? Pokud ne, pak lze mít oprávněně opačný názor.] Je to on, kdo musí obstarat dobro všeobecné církve, s níž je dobro jejích různých částí koordinováno. Všichni ostatní podléhající této koordinaci musí napomáhat činnosti nejvyššího ředitele a sloužit jeho účelům. [Ne, pokud ve svědomí věří, že se mýlí.] Jako je jedna Církev, jako je jedna její hlava, taková je její vláda, které se musí všichni podřídit.</i> [Současné kanonické právo uznává právo věřících vyjádřit svůj nesouhlas s náležitou úctou k pastorům.] (Roberto de Mattei, Le ralliement de Léon XIII – L’échec d’un projet pastoral , CERF, 2016, 95 in: José Antonio Ureta: Leo XIII: The First Liberal Pope Who Went Beyond His Authority, online. https://onepeterfive.com/leo-xiii-first-liberal-pope-who-went-beyond-his-authority/)</p><p style="text-align: justify;">O šest dní později popsal jeden přední farář v Paříži nové klima v Církvi takto:</p><p style="text-align: justify;">"<i>Biskupové musí uznat a prohlásit, že papež má vždy pravdu. Faráři musí prohlásit a uznat, že jejich biskup má vždy pravdu. Věřící musí uznat a prohlásit, že jejich farář, spojený se svým biskupem a spojený s papežem, má vždy pravdu. Je to jako u četnictva, ale není to příliš praktické a historie svědčí o tom, že to nebylo příliš praktické."</i> (ibidem, s. 111-112)</p><p style="text-align: justify;">Kardinál Lavigerie ze své strany blahopřál Lvu XIII., že odolal větru nespokojenosti ze strany věrných a ultramontánních novin: „<i>Tímto činem skutečně papežské ráznosti Vaše Svatost odsoudila tyranii nového druhu, kterou se Vám pokoušela vnutit katolická hierarchie.</i>" (ibidem, s. 111)</p><p style="text-align: justify;">Po vydání encykliky <i>Au milieu des sollicitudes</i> papež dále zatloukal hřebík do rakve katolické Tradici. I když uznal, že jeho politika se týká dočasné záležitosti, která nespadá pod poslušnost, napsal biskupovi z Grenoblu:</p><p style="text-align: justify;">"<i>S politováním to musíme říci někteří, kteří, přestože se prohlašují za katolíky, věří, že mají právo postavit se proti směru, který vydala hlava církve, pod záminkou, že jde o směr politický. Ach, dobře! Tváří v tvář jejich chybným tvrzením zachováváme každý z činů, které z Nás dříve vycházely, v celé jejich plnosti a nadále říkáme: ‚Ne, bezpochyby, nesnažíme se dělat politiku; ale když je politika úzce spjata s náboženskými zájmy, jak se to v současnosti děje ve Francii, má-li někdo poslání určovat chování, které může účinně chránit náboženské zájmy, z nichž nejvyšší cíl věci tvoří, je to římský papež.</i>“ (ibidem, s. 322)</p><p style="text-align: justify;">V té době většina francouzského episkopátu přijala politiku smíření chladně. Otevřeně se proti tomu postavily některé prominentní ultramontánní osobnosti, jako biskup Charles-Émile Freppel z Angers. Kardinál Lavigerie vypustil první salvu „magisterialismu“ – která vycházela z chybného chápání papežské neomylnosti, že přikládal větší význam učení a gestům papeže než učení a Tradici. Kardinál kritizoval ty „neústupné“ katolíky, kteří tvrdili, že následují bl. Pia IX., aby se postavili Lvu XIII., a prohlásil: „ <i>Jediným pravidlem spásy a života v církvi je být s papežem, s žijícím papežem. Ať je to kdokoli.</i>“ (Roberto de Mattei, Le ralliement de Léon XIII – L’échec d’un projet pastoral , CERF, 2016, s. 95 in: José Antonio Ureta: Leo XIII: The First Liberal Pope Who Went Beyond His Authority, online. https://onepeterfive.com/leo-xiii-first-liberal-pope-who-went-beyond-his-authority/.</p><p style="text-align: justify;">Stejný pokyn brzy přišel z papežova vlastního pera. Touto příležitostí byl dopis kardinála Jean-Baptisty Pitra, jednoho z předních představitelů „partito piano“ (strana Pia IX.) holandskému zpravodaji. Příjemce obratem zveřejnil text, který obdržel od kardinála. Jeho nejdůležitější pasáž obhajovala ultramontánní novináře a chválila katolickou expanzi, ke které došlo za bl. Pia IX., aniž by se zmínila o jeho nástupci. Poté se proti starému kardinálovi rozpoutala tisková kampaň, která ho obvinila ze snahy postavit se proti politice Lva XIII. Belgické noviny ho dokonce obvinily, že je „schizmatickým vůdcem malé církve, která chce poučovat papeže a vydávat se za papežštější než papež“. Světský tisk se připojil k liberálním katolickým novinám požadujícím, aby byl kardinál potrestán.</p><p style="text-align: justify;">Na popud kardinála Lavigerie zveřejnil papež v Osservatore Romano dopis ze 17. června 1885 adresovaný pařížskému kardinálovi-arcibiskupovi. (https://archidiacre.wordpress.com/2020/05/26/leon-xiii-lettre-epistola-tua-17-juin-1885/) Papež požadoval, aby ho věřící poslouchali ve výlučně politické záležitosti, která neměla nic společného s vírou, morálkou nebo církevní disciplínou. Bylo by to podobné, jako kdyby papež František zavázal věřící, aby se drželi jeho přesvědčení o imigraci nebo změně klimatu. Zneužívání autoritativní moci, které se projevuje v dopise Lva XIII., si zaslouží být uvedeno.</p><p style="text-align: justify;">Jakmile se encyklika objevila, pan Émile Ollivier ─ bývalý ministr císaře Napoleona III., který zdaleka nebyl ultramontánní ─ napsal do sloupku v deníku Le Figaro:</p><p style="text-align: justify;">"<i>Při čekání na budoucnost, která se rozhodne mezi Piem IX. a Lvem XIII., si člověk může svobodně vybrat mezi dvěma názory; neboť stejně jako naši předkové můžeme říci: non de fide – není to z víry. Pokud jde o ty, kteří považují papežský dopis za definici ex-cathedra, bylo by ztrátou času se s nimi dohadovat. Člověk je musí poslat zpět do školy." </i>(ibidem, s. 164)</p><p style="text-align: justify;">Bývalý bonapartistický ministr nepřeháněl. Poté, co profesoři morální teologie došli k závěru, že papežské směrnice zavazují pod hrozbou smrtelného hříchu, dvoje liberální katolické noviny napsaly, že ti, kteří nadále veřejně podporovali monarchii, se dopouštěli těžkého hříchu. Bylo oznámeno, že některým věřícím bylo odepřeno rozhřešení za to, že se dopustili „hříchu monarchie“. Kardinál Domenico Ferrata, bývalý nuncius v Paříži, ve svých pamětech poznamenal, že apoštolský list <i>Notre Consolation</i> „od nynějška vylučoval veškeré nejasnosti: člověk je musel přijmout, nebo se prohlásit za rebela vůči slovu papeže“. (ibidem, s. 170)</p><p style="text-align: justify;">Oběma nástrahám se ultramontáni vyhnuli. Ani nepodpořili zednářskou republiku, jak chtěl Lev XIII., ani se nevzbouřili proti jeho autoritě. Prostě mu vzdorovali jako svatý Pavel vzdoroval svatému Petrovi „do tváře“ (Gal 2:16) podobně jako další Tradici věrní katolíci vzdorovali Ostpolitik papeže Pavla VI., nebo jeho nové "mši", novotám a rozvratu viditelné podoby Církve po II. Vatikánském koncilu. </p><p style="text-align: justify;">Mezi říjnem 1891 a únorem 1894 se malá skupina řeholníků a laiků každý měsíc scházela v ad hoc sdružení nazvaném Naše paní z Nazaretu. Jejím cílem bylo „jednat na příštím konkláve a dosáhnout toho, aby současnému papeži nebyl dán nástupce, který bude pokračovat ve svých liberálních <br />a politických chybách, které jsou pro Církev tak katastrofální“. V červenci 1892 hlavní vůdce skupiny, otec Charles Maignen, zveřejnil studii, „jejíž závěry [pravděpodobně] rozptýlily obavy francouzských katolíků, kteří z důvodů svědomí odmítají držet se vlády, která pronásleduje Církev. Prohlásil: „<i>Lev XIII nejednal na základě duchovní moci, kterou může Nejvyšší papež nepřímo vykonávat v časném řádu [ratione peccati], a v důsledku toho jeho učení, rady nebo dokonce příkazy nezavazují francouzské katolíky ve svědomí. </i>“. V jiné studii, která nebyla nikdy publikována, s názvem <i>Un pape légitime, peut-il cesser d’être pape?</i> (Může legitimní papež přestat být papežem?), otevřel otec Maignen choulostivý problém papeže-kacíře.</p><p style="text-align: justify;">Otec Maignen představoval proud integrálního katolicismu nepřátelského politice „smíření“ k Republice. Od roku 1898 publikoval články v novinách La Vérité pod pseudonymem „Martel“. Stál proti amerikanismu (upřednostňování akce na úkor kontemplace a obhajování politického pluralismu, který se zrodil ve Spojených státech), zejména ve své knize "Je otec Hecker svatý?" (1898) se postavil proti modernismu a proti modernistickému duchovenstvu. Tato poslední kniha začíná v úvodu těmito slovy: „<i> Katolická Církev se ve Francii je redukována na soukromé sdružení podléhající policejnímu zákonu, který občanská moc uzákoní, aniž by Řím byl konzultován, nebo vyslechnut. ...". (</i><span style="text-align: left;"><i>https://fr.wikipedia.org/wiki/Charles_Maignen) </i>Není bez zajímavosti zmínit názor "presidenta" Klause v 90. letech, který ztotožnil katolickou Církev se spolkem turistů. </span></p><p style="text-align: justify;">Můžeme tedy bez váhání dojít k závěru, že přehnaná oddanost a podřízenost papeži až do té míry, že je člověk povinen poslouchat ho ve věcech nesouvisejících s vírou nebo když učí nebo přikazuje omyl, vůbec nepochází z přehnaného „ultramontanismu/tradicionalismu“ nebo údajného „ducha I. Vatikánského koncilu“. Naopak pochází z liberálně katolického proudu.</p><p style="text-align: justify;">Jaký byl výsledek politiky „smíření“ vůči republice? Jak sám Lev XIII poznal, bylo to naprosté selhání. Na audienci krátce před svou smrtí u Julese Mélineho, bývalého předsedy Francouzské rady, řekl:</p><p style="text-align: justify;">"<i>Upřímně jsem se přikláněl k Republice a to nezabránilo současné vládě, aby uznala mé pocity a ignorovala je. Rozpoutali náboženskou válku, nad kterou běduji a která poškozuje Francii ještě více než Církev.</i>" (ibidem, s. 223)</p><p style="text-align: justify;"><b>Co říci na závěr?</b></p><p style="text-align: justify;">Lev XIII. v politice smíření selhal flagrantním způsobem jako nejvyšší hlava Církve. Naštěstí po něm přichází sv. Pius X., který sice už nedokázal zabránit rozluce Církve a státu ve Francii (které kulminovalo francouzským zákonem o odluce Církve a státu ze dne 9. 12. 1905 <i style="background-clip: padding-box; background-color: white; border-collapse: collapse; border-spacing: 0px; border: 0px; font-family: Times, "Times New Roman", Garamond; font-size: 16px; list-style: none; margin: 0px; outline: none; padding: 0px; text-align: left; text-indent: 47.2px; vertical-align: baseline;">Loi concernant la Séparation des Eglises et de l’Etat</i><span style="background-color: white; font-family: Times, "Times New Roman", Garamond; font-size: 16px; text-align: left; text-indent: 47.2px;"> </span>, ale jednoznačně musel napravit to, co pokazil Lev XIII. a strhnout kormidlo Církve jiným směrem. Smíření s Revolucí není možné a také to mnohokrát sv. Pius X. prohlásil ve svých encyklikách (zvláště pak v <i>Notre charge apostolique</i>, <i>Vehementer nos, E supremi</i>, <i style="background-clip: padding-box; background-color: white; border-collapse: collapse; border-spacing: 0px; border: 0px; font-family: Times, "Times New Roman", Garamond; font-size: 16px; list-style: none; margin: 0px; outline: none; padding: 0px; text-align: left; text-indent: 47.2667px; vertical-align: baseline;"><span lang="EN-US" style="background-clip: padding-box; border-collapse: collapse; border-spacing: 0px; border: 0px; font-family: inherit; list-style: none; margin: 0px; outline: none; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Gravissimo officii, </span></i><i style="background-clip: padding-box; background-color: white; border-collapse: collapse; border-spacing: 0px; border: 0px; font-family: Times, "Times New Roman", Garamond; font-size: 16px; list-style: none; margin: 0px; outline: none; padding: 0px; text-align: left; text-indent: 47.2667px; vertical-align: baseline;"><span lang="EN-US" style="background-clip: padding-box; border-collapse: collapse; border-spacing: 0px; border: 0px; font-family: inherit; list-style: none; margin: 0px; outline: none; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Une fois encore</span></i>). </p><p style="text-align: justify;">Zdroje, ze kterých bylo vycházeno:</p><p style="text-align: justify;"></p><ul><li>José Antonio Ureta: Leo XIII: The First Liberal Pope Who Went Beyond His Authority, online. https://onepeterfive.com/leo-xiii-first-liberal-pope-who-went-beyond-his-authority/</li><li>https://fr.wikipedia.org/wiki/Charles_Maignen</li><li>Roberto de Mattei, The ralliement of Leo XIII: a pastoral experience that moved away from doctrine" online https://rorate-caeli.blogspot.com/2015/03/the-ralliement-of-leo-xiii-pastoral.html</li><li><span style="text-align: justify;">Dictionnaire Universelle de la Franc-Maconnerie - Jode and Cara (Larousse - 2011)</span></li><li><span style="text-align: justify;">https://en.wikipedia.org/wiki/Léon_Gambetta</span></li><li><span style="text-align: justify;">https://archidiacre.wordpress.com/2020/05/26/leon-xiii-lettre-epistola-tua-17-juin-1885/</span></li></ul><p></p><p style="text-align: justify;"><br /></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-61813360436619595332022-12-31T10:59:00.006+01:002022-12-31T11:02:51.649+01:00Zemřel bývalý papež Benedikt XVI. - Ehemaliger Papst BENEDIKT XVI. gestorben<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjscbhLSx4-bx2c3p00I8MwOtskIGSlWdxWoHWIzbFO21ytcCIkxkwAP336tWDQpXn_P9RpO0-WCf9R69hW4GVmSOFyFp-FrqAvuflPcYBKr0Qrv0zRc_X8E6kaGSjpmIezcx9EzrCocmGGghonqUEZ1qyv9ZpCFVwMgvlVMSfkiJ_Tcjbx8pklNsG7Ug/s640/02795191%20(1).jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="425" data-original-width="640" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjscbhLSx4-bx2c3p00I8MwOtskIGSlWdxWoHWIzbFO21ytcCIkxkwAP336tWDQpXn_P9RpO0-WCf9R69hW4GVmSOFyFp-FrqAvuflPcYBKr0Qrv0zRc_X8E6kaGSjpmIezcx9EzrCocmGGghonqUEZ1qyv9ZpCFVwMgvlVMSfkiJ_Tcjbx8pklNsG7Ug/w529-h352/02795191%20(1).jpeg" width="529" /></a></div><br /><p></p><p style="text-align: center;"><span style="background-color: #3b3b3b; color: #e9e9e9; font-family: Inter, "Helvetica Neue", "Source Sans Pro", "Source Han Sans SC", "Source Han Sans CN", "Hiragino Sans GB", "Hiragino Kaku Gothic", "Microsoft Yahei UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">Requiem aeternam dona ei, Domine, et lux perpetua luceat ei. Requiescat in pace.</span></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-31105256954348068962022-12-18T21:07:00.007+01:002022-12-18T21:11:24.338+01:00Požehnané svátky vánoční - Gesegnete Weihnachten <p style="text-align: center;"> <b style="clear: left; display: inline; font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><span style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiS9aMyNlfKJqXRi1s3gdK6dSLKYSuZXLLrklWDxW0rCTUJTllHxbXKHecjQITnPYDXGeaM-UkV6BnqWSr8WBYhqMC_zlFCaaRa2Q26sTueH4f5M4NWk2X8u-jNDJsRzX2H_qYBgyAE3ZiQR2zplx-Fh0vBii6n7iz0TXejyJax1K5VvkFrL8FEm3nD6g/s800/monarchia_siegt.jpg" style="clear: left; display: inline; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="495" data-original-width="800" height="317" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmDu3yr7vXfdjTL1WrKg7rRvZbYOja_4K9v1HT7cKwpJdSBm9_uPu7iRza3EmDlgcd_Fv8yj5Kw3h4r7ox2iaG1P3WB03oPi9khucoYXXh9HnprlTyr8IM6YeFXIn8PmpUbR4GHf906Ahl2Bx73Y8Or3xwJdhH6q_wuYl4rwGodDosQ0RtrjTBudamgw/w513-h317/monarchia.jpg" width="513" /></a></span></span></b></p><b style="clear: left; color: black; display: inline; font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiS9aMyNlfKJqXRi1s3gdK6dSLKYSuZXLLrklWDxW0rCTUJTllHxbXKHecjQITnPYDXGeaM-UkV6BnqWSr8WBYhqMC_zlFCaaRa2Q26sTueH4f5M4NWk2X8u-jNDJsRzX2H_qYBgyAE3ZiQR2zplx-Fh0vBii6n7iz0TXejyJax1K5VvkFrL8FEm3nD6g/s800/monarchia_siegt.jpg" style="clear: left; display: inline; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><b style="color: black; font-size: 13.5pt;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Požehnané Vánoce a milostiplný rok 2023 od
narození Kristova</span></b></a></div></span></b><p></p><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><div style="text-align: center;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">(7531 let od stvoření světa)</span></b></div></span></b><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: center;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">přeje Vám a Vašim rodinám Monarchia
Catholica!</span></b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: center;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDyEet-TNPVssPia6sZWDcUsOw-XRG8orWW4Ev5w92ikTVRdyCm9qlVPbnY6Z2AE_8W95I2pLZZ4bjXrDXK8_iIx-jA20g9ZZLR64I90KmqmaK5iFYqTApMfId37fwffJwGQHbcs4AVQ3ln_yECDD1HDECK5qASSfsKX-8oaQf2PCu0Xq49sTOVPGF7Q/s499/monarchiacatholica_FV.gif" style="font-family: "Times New Roman"; font-size: medium; margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="499" data-original-width="395" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDyEet-TNPVssPia6sZWDcUsOw-XRG8orWW4Ev5w92ikTVRdyCm9qlVPbnY6Z2AE_8W95I2pLZZ4bjXrDXK8_iIx-jA20g9ZZLR64I90KmqmaK5iFYqTApMfId37fwffJwGQHbcs4AVQ3ln_yECDD1HDECK5qASSfsKX-8oaQf2PCu0Xq49sTOVPGF7Q/s320/monarchiacatholica_FV.gif" width="253" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><span style="font-size: 13.5pt;">Gesegnete Weihnachten</span></b></div><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: center;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">und ein gnadenreiches, friedvolles Jahr
2023! <br />(7531 Jahren seit der Schöpfung der Welt)</span></b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: center;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Das wünscht Ihnen und Ihren Familien</span></b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: center;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Monarchia Catholica</span></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgp5XyhMxSwa53EaKBac6DjjR7MjQhbcdj612sofAaw77uy1RTvXNnwczLVeKjba0AWKhlc6byB3V289GJsIjm2s8hm8SdhzwdPQyGNCWGguEQDaToyUgrD2L1tmxUl4Izwwpgg-rTPYKJJ6CClF9XyfzfytWLkXcCq1GzW0Fbkp1tOKdy12LHe6-4Urw/s1441/1310523007954.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1441" data-original-width="959" height="744" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgp5XyhMxSwa53EaKBac6DjjR7MjQhbcdj612sofAaw77uy1RTvXNnwczLVeKjba0AWKhlc6byB3V289GJsIjm2s8hm8SdhzwdPQyGNCWGguEQDaToyUgrD2L1tmxUl4Izwwpgg-rTPYKJJ6CClF9XyfzfytWLkXcCq1GzW0Fbkp1tOKdy12LHe6-4Urw/w495-h744/1310523007954.jpg" width="495" /></a></b></div><b><br /><div style="text-align: center;">Gott hilf uns im gerechten Krieg!</div></b><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">Frisch in der Kampf! Tod oder Sieg!</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">Frisch Bruder, auf den Feind! </span></div><p></p><p align="center" class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: center;"><b><br /><br /><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><br /></span></b></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-73058078315021588802022-12-12T08:00:00.000+01:002022-12-12T08:00:00.162+01:00Kardinál Segura y Sáenz - Defensor Fidei - Obránce víry - Verteidiger des Glaubens<p><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxbp8VYhOHqbQfKPNwMq54iBDVEnAQ3OuvzOuIlBertshgMW1OyyqRnnPJmR7fUPiIUVQD6WyL5YDxddXEBzQRRosRtndOUveHijSX7pMS5UB3Qyc5MJyawMJ5lmyJ0FmeH5ddw0MCetfgJCD7tkObMorPFxSiGB46ZNXheP8D7VkHcZLfyU0RU9xF5Q/s414/ill46%20SEGURA%20Y%20SAENZ%20P%20016.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; display: inline !important; float: left; font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="414" data-original-width="300" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxbp8VYhOHqbQfKPNwMq54iBDVEnAQ3OuvzOuIlBertshgMW1OyyqRnnPJmR7fUPiIUVQD6WyL5YDxddXEBzQRRosRtndOUveHijSX7pMS5UB3Qyc5MJyawMJ5lmyJ0FmeH5ddw0MCetfgJCD7tkObMorPFxSiGB46ZNXheP8D7VkHcZLfyU0RU9xF5Q/s320/ill46%20SEGURA%20Y%20SAENZ%20P%20016.jpg" width="232" /></a></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Dnes bychom vám rádi, milí čtenáři, představili jednoho z biskupů, kteří
podobně jako Msgr. Lefebvre, Msgr. Antonio de Castro Mayer, či papežský legát
Msgr. Marmaggi a další se neoblomně a jasně drželi katolické pozice a jsou
našimi světlými vzory, které následujeme, abychom jednou byli také shledáni
věrnými před Boží tváří a dokázali čelit svodům a omylům moderního světa.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Mezi tyto slavné biskupy bezesporu patří <b>Pedro Segura y Sáenz</b> (4.
12. 1880 - 8. 4. 1957), který dosáhl kardinálského klobouku za Španělské
království. V letech 1927 - 1931 byl arcibiskupem v Toledu a od roku 1937 do
své smrti byl arcibiskupem v Seville. Biskup Segura byl integrista a věrný syn
Církve. Byl to on, který vehementně uplatňoval ve svém životě a v životě svých
diecézí Syllabus Pia IX. a mistrně bojoval proti nejhorším omylům, které
otřásaly Španělskem v první polovině 20. století. Byl zastáncem katolického
státu, odmítal oddělení Církve od státu, jakoukoliv toleranci k protestantským
sektám a proti veřejnému i soukromému praktikování jejich kultu. Velmi striktně
se držel katolické teze, že blud ve veřejné sféře není možné tolerovat jako
není možné tolerovat hřích v životě osobním. Odmítal komunismus, nacismus, fašismus
a svobodné zednářství. O liberalismu nemluvě.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEXzmaVj_cRFvh3Wsoss0p9tXmEQD-aMo_oyqyxCpdyhXAKAlSyDmvBsFFFGiIbFhxj3Nlw-12eHMjMcGUKxjz7YdhFoHl2jAcy_aktuAs0Qd5O6nFwWy1DYTPd--xLEQQcCNIlHb3QTXBH45Mp8mF03kDJ_-osA35tXaKgRQpEzLe32Bnqa8xRWjlGA/s272/SEGURA%20Y%20SAENZ%20PEDRO_coat%20of%20arms.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="272" data-original-width="271" height="272" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEXzmaVj_cRFvh3Wsoss0p9tXmEQD-aMo_oyqyxCpdyhXAKAlSyDmvBsFFFGiIbFhxj3Nlw-12eHMjMcGUKxjz7YdhFoHl2jAcy_aktuAs0Qd5O6nFwWy1DYTPd--xLEQQcCNIlHb3QTXBH45Mp8mF03kDJ_-osA35tXaKgRQpEzLe32Bnqa8xRWjlGA/s1600/SEGURA%20Y%20SAENZ%20PEDRO_coat%20of%20arms.jpg" width="271" /></a></span></div><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><br />Kardinál Segura y Sáenz vystudoval kněžský seminář v Burgosu a Papežskou
Universitu Comillas a v roce 1906 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1912 působil
jako profesor na universitě ve Valladolidu.<o:p></o:p></span><p></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">V roce 1916 se stal pomocným biskupem ve Valladolidu a titulární biskupem z
Apollonie. Poté od roku 1920 arcibiskupem v Burgosu a 19.12. 1927 byl jmenován
papežem Piem XI. arcibiskupem toledským a primasem Španělska.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">V roce 1931, když už byl kardinálem, byl poslán republikánským režimem do
exilu ve Francii. Tento španělský republikánský režim považoval za nepřátelský
a odmítal ho. V roce 1937 po návratu z exilu se stal arcibiskupem sevillským. V
roce 1939 se zúčastnil volby Pia XII.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">V roce 1931 vydal pastýřský list, aby katolíci bez ohledu na to jestli jsou
monarchisté, či republikáni bránili práva Církve a zvolili si takovou vládu,
která tato práva Církve bude respektovat. Tento jeho kompromis se mu však vymstil. Nedlouho po tomto pastýřském listě
byl vyhnán a ve svém exilu se již cele obrátil proti republikánskému režimu, který s ním
zacházel jako se zločincem. Doslova napsal: "<i>Žádný respekt jsem u nich
neměl ani jako primas Španělska, ani jako kněz a princ Církve. Bylo se mnou
jednáno jako se zločincem…</i>" Obrátil se jako Pius IX., který utíkal z Říma do
Gaety, aby se z liberála stal autor Syllabu a pronásledovatelem liberalismu a
revoluce.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">O tom jakým nepřítelem byl kardinál Segura y Sáenz pro republikánskou
vládu, svědčí tlak "prezidenta" Alcala Zamory na papeže Pia XI., aby
svého primase odvolal, neboť není loajální k republikánskému režimu. Nakonec to
skončilo výše uvedeným vyhnáním.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Ve svém pastýřském listě z ledna 1929 varoval věřící před členstvím v
Rotary clubech vzhledem k tomu, že tato sdružení nejsou v souladu s duchem naší
Matky Boží katolické Církve. Připomněl nejposvátnější povinnost, aby
duchovenstvo a lid zachoval čistotu víry a mravů a připomněl odsouzení
příslušnosti k tajným společnostem i k těm, které se snaží vyhnout "<i>legitimnímu
dohledu Církve</i>". Kardinál dále v listě napsal: "<i>Sdružení s názvem
International Rotary Club, známý mezi námi pod názvem "Rotary", se
hlásí k absolutnímu sekularismu, univerzální náboženské lhostejnosti, snaží se
moralizovat jednotlivce. … Skrze vzdělávací, dobročinné, mezinárodní, neutrální
aktivity, ale pod záminkou ignorování náboženství a skrze šíření falešné
morálky bez náboženství k dosažení celosvětového míru, popírá skutečnou morálku
a pravé náboženství a snaží se nahradit morálku a náboženství novou naukou,
která není od Ježíše Krista. Náboženský neutralismus těchto sdružení odsoudili
papežové, zejména Lev XIII. v jeho encyklice Humanum Genus</i>."<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kardinál Segura otevřeně kritizoval Franca za spolupráci s nacisty.
Konflikt mezi kardinálem a Francem nenechal na sebe dlouho čekat. Franco v roce
1940 plánoval na polovinu března cestu do Andalusie s tím, že na konci
velikonočního týdne dorazí do Sevilly. Po jeho boku však kardinál Segura
chyběl. Kardinála rozhořčil fakt, že se místní falangisté pokoušeli ozdobit zdi
sevillské katedrály symboly španělské Falangy. Franca tato nepřítomnost kardinála
rozzuřila natolik, že pro vzpurného kardinála poslal falangistickou hlídku, aby
k němu odporujícího kardinála přivedla. Když se církevní hodnostář odmítl
podřídit, vybídl Franco představitele místní falangy, aby zahájili mohutnou
kampaň s cílem Seguru zastrašit. Falangistický průvod uspořádaný 1. 4. 1940 u
příležitosti oslav Dne Vítězství měl skončit právě před sevillskou katedrálou,
kardinál však pohrozil, že nechá vyobcovat všechny, kdo se jej účastní.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Vrcholem se stal útok kardinála na Franca při jednom kázání, ve kterém
zmínil, že v klasické literatuře byli vždy caudillové (caudillem - vůdcem byl i
Franco) "vůdcové zločineckých band" a že ve spisech sv. Ignáce z
Loyoly je caudillo ztělesněním ďábla.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Známá je i příhoda, kdy kardinál Segura dal Francovi jasně na vědomí, že ho
příliš neuznává. Při přípravě jedné z oslav sjednával jeden z Francových
úředníků v arcibiskupském paláci jednotlivé protokolární otázky a navrhl, aby v
čele jednoho stolu seděl Franco s kardinálem Segurou po pravici, zatímco doňa
Carmen aby se posadila do čela dalšího stolu. Kardinál však namítl, že by židle
Francovy ženy měla patřit jemu, přičemž argumentoval stanovami Svatého kolegia
kardinálů, podle nichž může kardinál postoupit své místo pouze králi, královně
nebo korunnímu princi. Vzhledem k tomu, že Franco nesouhlasil, navrhl kardinál,
aby se hostina pořádala buď s manželkou, nebo s kardinálem, nikoliv však s
oběma najednou. Nakonec hostina byla zrušena úplně. Franco se potom pokoušel i
po dalších neshodách dosáhnout jeho odvolání.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kardinál Segura byl rovněž odpůrcem hlasovacího práva pro 5.000.000
španělských žen starších 21 let věku, které zaváděl republikánský režim.
Kardinál rovněž odmítal tezi, že všechna náboženství jsou si rovna před Bohem.
Byl věrným následovníkem encykliky Mortalium animos. Za své nekompromisní
názory se dostával do konfliktu s liberály, zastánci republiky, Frankem i
Spojenými státy.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kardinal Segura y Sáenz zemřel ve věku 76 let a je pochován v Cerro del
Sagrado Corazón.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kam se ztratili neohrožení biskupové a kněží katolické Církve? Nejsou. I to
je důsledek krize Církve, která je mimochodem krizí biskupů, kteří v naprosté
většině selhali a podlehli liberalismu, modernismu a dnes holdují omylům, které
Církev slavnostně zavrhla. Děkujeme Vám, Vaše Eminence, za neohroženou obranu
katolické římské Církve proti bludům moderní doby.<o:p></o:p></span></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-23643365595619774392022-12-04T19:52:00.007+01:002022-12-05T07:26:28.095+01:00Mešní stipendium jako kupčení se svátostí? Massenstipendium wie Einkauf der Sakramenten?<p><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt; text-align: justify;"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih4fKqMYasmIlw2rogubAGhhdk0fi7MT6gqv9Wv-nae7OuP_8M9TumjuL95rlKTHB0JJ40xSYLqX9jYSfGV1P0p50eEN4eaX7OchDL9KQb67Uf8MiRMY8x1lgJc-2SDEatz7YjK04QdIqMlWCDORNhThE7gHKYiNi6HIkDynM11iyZDz9xIwe_DY2H2A/s800/mass%20stipend.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="450" data-original-width="800" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih4fKqMYasmIlw2rogubAGhhdk0fi7MT6gqv9Wv-nae7OuP_8M9TumjuL95rlKTHB0JJ40xSYLqX9jYSfGV1P0p50eEN4eaX7OchDL9KQb67Uf8MiRMY8x1lgJc-2SDEatz7YjK04QdIqMlWCDORNhThE7gHKYiNi6HIkDynM11iyZDz9xIwe_DY2H2A/s320/mass%20stipend.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: times;"><span style="font-size: 13.5pt;">V letáku Kněžského Bratrstva sv. Pia X. č.189/2022 (zdroj: <a href="http://www.fsspx.cz/letaky/189_2022_listopad_prosinec.pdf">http://www.fsspx.cz/letaky/189_2022_listopad_prosinec.pdf</a>) v rámci Koruny české </span>s<span style="font-size: medium;">e hovoří o výši mešního
stipendia, které se může pro české, moravské a slezské věřící zdát neúnosné až zarážející. Co se
zde píše?</span></span></div><p></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><i><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">"</span></i><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><i>Po mnoha letech se v našem distriktu navyšují od první adventní neděle mešní
stipendia, proto dojde proporcionálně k jejich navýšení i v
České republice.
Jedno mešní stipendium bude 400,- Kč (v Rakousku 20,- EUR), u gregoriánské
mše 17 000,- Kč (v Rakousku 800,- EUR). Mešní stipendia nelze po někom bez
domluvy posílat, je věcí daného kněze, zda mešní stipendium přijme, či
odmítne." </i><br />
<br /><b>Co je mešní stipendium?</b><br /><b>
Mešní stipendium </b>(z lat. stips - příspěvek, dar; pendere - zaplatit) je dar, který
věřící dává prostřednictvím kněze církvi za to, aby užitky mše směřovaly k
dárcově úmyslu (intenci). Každý celebrující kněz má právo přijmout od věřících
mešní stipendium (finanční dar), aby určil užitky mše na jejich určitý úmysl
(intenci). Svým stipendiem přispívají věřící na podporu Církve, její činnosti
(charita, školy), bohoslužeb (doprava kněze) a podporu kněží (tam, kde je to
nutné). <b>Stipendium tedy není dar knězi, ale Církvi.</b> <b><u>Mešní stipendium v
žádném případě nevyjadřuje cenu mše!</u></b> <b>Není ani nezbytně nutné je
platit:</b> <b>kněží by měli intenci přijmout i tak.</b> Nejenom v minulosti biskup stanovoval
"obvyklou taxu" [<i>BOROVÝ, K. Úřední sloh církevní. Příruční kniha
praktického úřadování pro katolické duchovenstvo. 2., rozšířené vydání. Praha,
1887. Str. 423</i>], která vyjadřovala lokální podmínky. Kněz nesměl po věřícím
<b>vyžadovat více než stanovenou "taxu"</b>, přitom mohl přijmout více, ale
i méně, shledal-li k tomu důvod.</span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Na druhou stranu je třeba uvést, že takto naznačený text může vzbuzovat zdání simonie, tj. svatokupectví, kupčení se svatými věcmi, v tomto případě s pevně stanoveným mešním stipendiem. Text stanovuje pevnou sazbu, <u>od které se nelze odchýlit</u>. Tudíž je zde nastíněn <u>ceník (sic!)</u>, který může nejenom pro nepřátele Církve budit jasné známky simonie. </b><br />
<br />
<b>Kanonické právo a moudrost Matky Církve</b><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kanonické právo (dále jen "CIC") stanoví další podmínky nakládání
s mešními stipendii. Jedno z důležitých ustanovení např. je, že každé mešní
stipendium si žádá zvláštní mši svatou. Podle CIC 1983 je i dnes knězi dovoleno
přijmout mešní stipendium. Protože by se mohlo zdát, že mši svatou je možné si
zaplatit nebo koupit, má uvedený kodex 13 kánonů (CIC 1983 kán. 945-958), které vylučují
zneužití tohoto dovolení. FSSPX uznává nové kanonické právo, byť s výhradami,
neboť je ovlivněno pokoncilním vývojem a odráží novou mentalitu v Církvi po
koncilu. Problematiku mešního stipendia uvádí v kánonech </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1917 v kán. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">824-844. My budeme uvádět obě dvě kanonická práva, protože jsou v obou mešní stipendia shodně upravena. </span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kánony začínají tím, že se <b><u>velmi doporučuje kněžím</u></b>, <b><u>aby také bez přijetí
stipendia sloužili mši na úmysl věřících, hlavně chudých</u></b><u>. <b>Aby jednoduše řečeno nebyla mešní stipendia jenom pro bohaté, kteří si zaplatí mešní intenci.</b> </u>Tento
kánon byl do nového kodexu z roku 1983 vložen z kodexu z roku 1917 (CIC 1917 kan. 824, CIC 1983 kán. 945 <br />§ 2). Další
kánony např. připomínají, že ti, kdo dávají mešní stipendium, přispívají k prospěchu Církve a podílejí se tímto darem na její péči o vydržování duchovních a na
jejích činnostech (</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1983 kán. 946)</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">. FSSPX se tímto na území Koruny české neřídí. </span></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>V této souvislosti je třeba <u>důrazně </u>připomenout, že mešní stipendium může
být třeba <u>jen nepatrné</u> a nesmí je<u> provázet ani zdání obchodu nebo spekulace</u>. </b>(CIC 1917 kan. 827, </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1983 kán. 947</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">)</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;"> </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Na
to upozorňují všichni duchovní a kanonisté. Vzhledem k tomu, že u nás nezbytná
životní podpora kněží je zajištěna prozatím platem, peněžní obnos se tak stává
spoluprací při podpoře apoštolské činnosti Církve. U FSSPX je prý údajně problém, protože
je mimo oficiální strukturu modernistické hierarchie a tudíž kněží nejsou
státem placeni. Proto, jestliže někdo chce podporovat kněze FSSPX, kteří
nedostávají plat od státu, potom je prý vhodné podporovat kněze formou
peněžních darů. Ale dar není stipendium. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">Je třeba jednoznačně odmítnout fakt, že by FSSPX byl chudý spolek kněží, kteří by byli o hladu. Za celá léta, co FSSPX existuje, mu byly odkazovány ohromné majetky věrných laiků v boji za katolickou Tradici. Šlechtici i obyčejní věřící po celá desetiletí podporovali Msgr. Marcela Lefebvra v jeho heroickém boji proti silám zla, podobně jako to činíme dnes my. Navíc ve výše uvedeném letáku v dalším odstavci je zmínka o nákladu 120.000,-Kč na úpravu domu sv. Hedviky a koupě pozemku a další náklad v Boršově nad Vltavou. Takže FSSPX má k dispozici dostatečné finanční prostředky nejenom na pořizování majetků a pozemků, ale i na výživu svých kněží. </span><b style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Jako nepochopení významu mešního stipendia je striktní
stanovení <u>ceny za mši svatou</u> bez velmi malé možnosti
vyjít vstříc chudým a nízkopříjmovým občanům. Dochází tím k tomu, že drazí věřící jsou vylučováni z možnosti dát odsloužit mši sv. na svůj úmysl díky nesplnitelným
požadavkům, protože nikde není stanoveno ze strany FSSPX, že na chudé (nízkopříjmové) věřící se tento ceník nebude uplatňovat. </b></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Z toho co bylo řečeno výše vyplývá, že kněz má právo intence a stipendia
přijímat. <b>Měl by však sloužit, i když stipendium nemá, a přijmout
intenci, i když na ni neobdrží stipendium</b>. V každém případě je nutno
zabránit dojmu, že se jedná o<b> nějaký obchod se svátostmi (Messestipendiumhandel)</b>. Bohužel
prvotní dojem z letáku č. 127/2012 a letáku č. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">189/2022 </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">tento dojem budí a u lidí a nejenom věřících, to může způsobit <b>pohoršení</b>. </span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Dále platí u mešního stipendia, že musí být odslouženo tolik mší svatých na tolik úmyslů, kolik
bylo přijato - byť nepatrných - stipendií. Je věcí provinčního sněmu nebo
biskupské konference, aby dekretem stanovily výši stipendia na jeden mešní
úmysl. <b>FSSPX a jeho duchovní nespadají stále pod pravomoc místních biskupů, neboť
pro FSSPX není stanovena žádná speciální jurisdikční struktura a tudíž by se
měl dodržovat místní obyčej</b>. <b>Kde chybí dekret ordinářův, platí diecézní obyčej </b>(CIC 1917 kan. 831 § 2, CIC 1983 kán. 952). <b>Tím se české FSSPX neřídí. </b><br />
<b><br />
Místní podmínky rozhodují</b><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Místní podmínky kaplí FSSPX upravuje partikulární norma dané diecéze, např. brněnské diecéze, resp. jiných diecézí, ve kterých v rámci Koruny české FSSPX působí, </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">nikoliv rakouské podmínky</span><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"> (viz </span><a href="https://www.blogger.com/blog/post/edit/9150364936845126510/5403427268927387409"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">http://www.biskupstvi.cz/storage/dokumenty/PZ-2-7.pdf</span></a><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">). </span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Jestliže se kněží FSSPX modlí za své lokální představené v místech, kde se
nacházejí kaple FSSPX, a pokud FSSPX oprávněně trvá na tom, že nikdy Církev
neopustilo, měli by kněží ve věcech kanonického práva z roku 1983 a 1917 tyto principy
dodržovat a nestanovovat pro věřící, kteří jsou vzorkem
nízkopříjmových skupin seniorů, studující mládeže, resp. mnohočetných rodin,
nepřekonatelné bariéry pro přijímání mešních stipendií.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;"><b>Kdo totiž bude nejvíce poškozen těmito nesplnitelnými požadavky? Ve většině
případů zemřelí v očistcových mukách, nebo živí, kteří potřebují konkrétní milosti,
protože se za ně bude sloužit méně mší, než kdyby stipendium bylo
stanoveno dobrovolně dle možností věřících. A výživa kněží FSSPX nebude zajištěna z těchto mešních stipendií, protože bude logicky slouženo méně mší svatých. </b></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Samozřejmě se může věřící zapřít, považovat vysoké mešní stipendium za
jistou formu oběti, ale toto není pravidlem. Přirovnávat mešní stipendium situaci
věřících v Rakousku je nejenom pastorační nedůsledností, ale holým nesmyslem. A
to i s ohledem na neutěšenou ekonomickou situaci těchto sociálních skupin výše
uvedených v zemích Koruny české.</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Jak bylo výše řečeno, zmíněná partikulární norma brněnské diecéze mimo jiné zmiňuje
fakt, že <i>"mešní stipendium nesmí provázet ani zdání obchodu nebo
spekulace."</i> <b>Výše mešního stipendia je určena obyčejem</b>, ledaže by
provinční sněm nebo schůze biskupů provincie výši mešního stipendia určila pro
celou provincii. Je samozřejmě možností stanovit výši stipendia ze strany
legitimní církevní moci - ordinariátu, ale dnes to nikdo neudělá a to zvláště
vzhledem k finanční diverzifikaci mezi věřícími.</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;"> </span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Stanovená výše stipendia může být dobrovolná, nikoliv striktně zavazující.</span></b></p><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Výše mešního stipendia určená obyčejem má právní sílu zákona za
předpokladu, že obyčej <b>je <u>schválen diecézním biskupem jakožto legitimním
zákonodárcem</u></b> (srov. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1983 </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">kán. 23, CIC 1917 kán. 831, § 1). <b>Jedině diecézní biskup, resp. jiná autorita
pověřená biskupem, je oprávněnou autoritou ke schválení a případnému upřesnění obyčeje
a to zase s přihlédnutím k místní situaci věřících.</b><u> </u><b><u>FSSPX žádnou oficiální strukturu ani autoritu nemá, proto je nelegitimní žádat na území Koruny české</u> jakékoliv striktně dané mešní stipendium.</b> <b>Biskupové FSSPX jsou pouze světícími biskupy, nikoliv ordináři v kanonickém slova smyslu. Jiní "děkani" FSSPX rovněž nemají žádnou autoritu kanonického práva stanovovat výši mešního stipendia. </b>Pokud tedy místní ordinář je oprávněn stanovovat mešní stipendium, potom jiné mešní stipendium může
schválit biskup v Německu, jiné bude na Ukrajině a zase jiné v Somálsku.</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Duchovnímu není dovoleno požadovat vyšší mešní stipendium, než je určeno
buď obyčejem, nebo rozhodnutím; může však přijmout i dobrovolně dané vyšší
stipendium, ale i nižší </b>(srov. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1983 </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">kán. 952),</span><b style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;"> přičemž se velmi doporučuje, aby
duchovní i bez přijetí stipendia sloužili mši na úmysl věřících, <u>a to hlavně
chudých</u> </b><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">(srov. CIC 1983 kán. 945 § 2, </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">CIC 1917 kán. 828</span><b style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">). Duchovní mohou určit mešní užitky ve prospěch
kohokoliv, živých i zemřelých</b><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;"> (srov. CIC 1983 kán. 901).</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Na každý úmysl, pro
který bylo dáno a přijato stipendium, třeba nepatrné, je nutné odsloužit mši
zvlášť. Tato povinnost trvá i v případě, kdy bez zavinění kohokoliv přišla
mešní stipendia nazmar</b> (srov. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px; text-align: justify;">CIC 1983 </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">kán. 948, 949).</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Je dovoleno, aby si
celebrant ponechal pouze mešní stipendium ve výši předepsané, přičemž částka
přesahující tento stanovený výměr musí být odevzdána ordináři</b> (viz </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px; text-align: justify;">CIC 1983 kán. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">951 §
1), </span><b style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">který ji použije na cíle stanovené právem </b><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">(srov. </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px; text-align: justify;">CIC 1983 </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">kán. 946).</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Kdo hodlá jiným předat
mešní úmysly k odsloužení, předá je co nejdříve jemu známým kněžím, pokud ví,
že proti nim není námitek; je povinen předat celé stipendium, pokud mu není s
jistotou známo, že částka převyšující částku v diecézi stanovenou byla dána s
ohledem na jeho osobu; povinnost odsloužit tyto mše ho váže až do doby, kdy
obdrží potvrzení o převzatém závazku a převzatém stipendiu </b>(</span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1983 </span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">kán. 955 § 1).</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Každý biskup i kněz je
povinen <b>pečlivě zaznamenávat úmysly mší</b>, které obdržel k odsloužení a které
odsloužil. K záznamu obdržených a odsloužených mší se použije intenčního
deníku, který schválil místní ordinář. Intenční deník kněze slouží pro záznam
jak přijatých, tak odsloužených mší (srov. kán. 955 § 4).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Tedy jednoduše řečeno,
pro zaznamenávání mešních úmyslů musí být vedena zvláštní kniha. <b>Dekret římské
Kongregace pro kněžstvo (1991) připomíná nebezpečí pohoršení nad obchodováním s
posvátnými věcmi.</b> A to prosím nejsme v nějakých vzdálených dobách! Zdání
obchodu se svátostmi, resp. se sloužením mše, to totiž může mít i v 21. století! Současně zdůrazňuje význam almužny v
křesťanském životě.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt;"></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 13.5pt;">Do ordinářem schváleného
intenčního deníku zapíše kněz mši svatou s mešním závazkem.</span></div><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 13.5pt;">Mešní závazek, který je třeba zapsat do intenčního deníku je:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 13.5pt;">1°. závazek vzniklý z povinnosti sloužit mši za svěřený lid,</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 13.5pt;">2°. závazek vzniklý na základě obdrženého mešního stipendia,</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 13.5pt;">3°. závazek, který vznikl duchovnímu na základě obdržení úmyslů mší k
odsloužení, a to i bez přijetí stipendia.</span></div><o:p></o:p></span><p></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Duchovní provede zápis
mešního závazku do <b>intenčního deníku</b> (CIC 1917 kán. 843 § 1, CIC 1983 kán. 955 § 3 a § 4) nehledě na to, zda případné mešní
stipendium dostal před či po odsloužení mše. Intenční deník <b>podléhá kontrole ordináře</b> (<o:p></o:p></span><span style="font-family: "Times New Roman", "serif"; font-size: 18px;">CIC 1917 kán. 843 § 1, CIC 1983 kán. 957, kán. 958 § 1 a 2). <b>FSSPX žádného legitimního ordináře dle kanonického práva nemá. </b></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 13.5pt; text-align: justify;"><b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Kdo se nezákonně
obohacuje z mešního stipendia, bude potrestán nápravným nebo jiným spravedlivým
trestem (CIC 1983 kán. 1385). </span></b><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"><b>Závěrem lze říci, že výše zmíněná citace z letáku nejenom z roku 2022 evokuje spíše finanční
stránku mše svaté, zakrývá duchovní hodnotu mše svaté i smysl existence mešních
stipendií. Stanovení závazných částek má být spíše doporučující a mělo by
zohledňovat místní podmínky, resp. existenci nízkopříjmových věřících, kteří
docházejí do kaplí FSSPX na území Koruny české.</b> Výše uvedená citace z letáku
zní skutečně velmi zvláštním dojmem a spíše se ukazuje jako <b>pohoršením</b>. Bylo by
vhodné, kdyby tyto věty, vypadající jako ze špatného protiklerikálního filmu,
odpovídaly praxi Církve a drazí věřící nebyli vylučováni z možnosti dát
odsloužit mši sv. na svůj úmysl díky nesplnitelným požadavkům, protože jejich
plat není na úrovni obyvatel Rakouska, či Německa. Věříme však, že text letáku je pouze nepřesně vyjádřen a že
v případě <b>českých kněží FSSPX je otevřenost vůči chudým zajištěna</b> <b>dle
kanonického práva </b>a že kdokoliv dorazí do sakristie kaple v Brně, či
jinde, nalezne pochopení a mše je sloužena buď zdarma, nebo za skromný peníz<b><u> a
není to pouze blahosklonnou výjimkou</u></b>. <b>Pokud tomu tak není, doporučujeme, drahým věřícím, obrátit se na jiného tradičního kněze, aby jim odsloužil tradiční svatou mši za finančních podmínek, které pro ně nebudou devastační. </b><o:p></o:p></span></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-21789728279795753472022-11-28T08:00:00.012+01:002022-11-28T08:00:00.157+01:00Východní církevní otázka a úkol Rakouska - Uherska při jejím řešení - Die Ostkirchenfrage und die Aufgabe Österreich-Ungarns zu ihrer Lösung<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiWtZRqfaXBlGtOev13FwFkhJU5d_ZwHj8pqeWRB50FJ_FbokvZW3PDsOavKrQAfNiPCY319bN4dK0hl3Lp6XWRHCQXBdAna7Mx-WNP_Xz5beZlGNhxDHTIR7V6QZCQauJ9EDZsrPgteIm0DW_JYS6hMuuwfNPUVNv3a2i3xabcxTMZN0tysRUcNdN7g/s1080/karl_I.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="502" data-original-width="1080" height="291" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiWtZRqfaXBlGtOev13FwFkhJU5d_ZwHj8pqeWRB50FJ_FbokvZW3PDsOavKrQAfNiPCY319bN4dK0hl3Lp6XWRHCQXBdAna7Mx-WNP_Xz5beZlGNhxDHTIR7V6QZCQauJ9EDZsrPgteIm0DW_JYS6hMuuwfNPUVNv3a2i3xabcxTMZN0tysRUcNdN7g/w624-h291/karl_I.jpg" width="624" /></a></div><br /><div style="text-align: justify;">(obrázek: Blažený císař Karel I. von Habsburg se zdraví s řeckokatolickými věřícmi v Haliči)</div><p></p><p style="text-align: justify;">(Předkládáme milému čtenáři výtah z knihy Dr. Alberta Erharda, Východní církevní otázka a úkol Rakouska - Uherska při jejím řešení, překl. Dr. Karel Kašpar, s církevním schválením, Praha, 1902.)</p><p style="text-align: justify;"> Povolání Rakouska ke společné práci ohledně sjednocení vztahuje se, jak jsem se zmínil hned na počátku, jmenovitě na církve východní. Povolání to vyvozuji z trojí okolnosti, a to zeměpisné polohy, z dějin a z církevních poměrů Rakouska. Pohled sebe povrchnější na politickou mapu Evropy nás poučuje o tom, že jest Rakousko-Uhersko nejvýchodnější katolickou monarchií, která bezprostředně hraničí s hlavním územím církví řecko-orthodoxních a jest s nimi v rozmanitém politickém a hospodářském styku. ...Ale i k tomuto styku nehledíc, mají rakouští katolíci povinnost, zabezpečiti katolickému smýšlení ve státu i Církvi, v postavení kulturním i společenském, rozhodující slovo uvnitř a vně. Třebas i předpisy státoprávní na to se neohlížely, tož přivádí sebou již vlastní síla skutečných poměrů, že jest Rakousko pokládáno v celém světě za moc katolickou a přední baštu katolicismu naproti Východu. A jako taková osvědčilo se také ve svých dějinách. (viz.: Vztah Rakouska ke katolicismu a jeho světodějný význam byl předmětem řeči prince Aloisa z Liechtensteinu na druhém dolnorakouském sjezdě katolíků ve Vídni v listopadu 1898.)</p><p style="text-align: justify;"> Rod Habsburský viděl po více nežli šest století svou největší chloubu ve věrné oddanosti k Církvi katolické a v energickém hájení katolické víry, korunním svým zemím vtiskl také, pokud sám o jich osudech rozhodoval, ráz eminentně katolický. Žádný císař z rodu Habsburského nevyvolal bojů mezi papežstvím a císařstvím, které zanechaly ve středověku v krajinách německých tolik ruin a za nichž tak mnohá síla zbytečně byla promrhána. Ve století osmnáctém, v periodě proticírkevního osvícenství, státního absolutismu a církevního partikularismu, přizpůsobil se rod Habsburský duchu časovému, ale příchylnost k Církvi katolické nelze upříti ani Josefu II. ani jeho nástupcům. Příchylnost ta byla odkazem Rudolfovým, jehož rod Habsburský nikdy nepozbyl.</p><p style="text-align: justify;">Rakousko bylo povýšeno na velmoc evropskou skorem současně s výbuchem náboženských zmatků ve století šestnáctém, které počaly jako hnutí reformační a roztrháním církevních pout, celou Evropu do té doby objímajících, zabraly Církvi katolické velikou část jejího dosavadního držení. Přestoupení Habsburků k novotám ve víře bylo by mělo pro ně v zemích germánských a částečně i slovanských dalekosáhlé následky. Podporování protestantismu nebylo by zůstalo ani v zemích románských bez zpětného působení. Jedno je jisto: církevní mapa Evropy byla by zcela jinak vyhlížela a rozsah Církve katolické by byl značně menší, nežli jest nyní. A co je ještě důležitější, kmenové germánští byli by bývali pro svou duchovní matku dozajista z velké části ztraceni. Ale očekávání odpůrců katolické Církve se nesplnilo, právě tak jako se ukázaly obavy jejich věrných dítek lichými. Císařové se osvědčili ve svých dědičných zemích i daleko za hranicemi věrnými syny Církve a statečnými obhájci víry katolické. Nemíním mluviti o prostředcích, jichž užívali, byly to tytéž zbraně, jakými bojovali jejich odpůrci, namnoze bezohlednější a příkřejší nežli zbraně, které odpovídaly tehdejšímu kulturnímu stanovisku a jež vtiskl jim do rukou duch času. Zasáhnutí císařů do tohoto boje mělo světový význam, a poněvadž dopadlo ve prospěch katolické Církve, tvoří nerozlučitelné pouto mezi ní a jimi a jest jednou z nejkrásnějších perel, zdobící římskou císařskou korunu. Poslední, který ji nosil, císař František II., připojil k zásluhám svých předků ještě jinou tím, že umožnil přes Napoleonovy pletichy konkláve, z něhož vyšel první papež (nového) století, Pius VII. (1800)</p><p style="text-align: justify;"> Ještě jiný list, v každém ohledu slavný, popsán jest v rakouských letopisech zlatým písmem. Rakousko porazilo dvakráte společného nepřítele křesťanů na hlavu, a rána druhá byla tak pádnou, že se po ní Turek již nevzpamatoval. ...Je-li pak nějaká říše v tak úzkém spojení s křesťanstvím, a srostla-li v té míře s Církví katolickou během svých staletých dějin, není možné, aby byla již vyplnila církevní poslání, které jest jí jako každému křesťanskému národu přisouzeno: poslání to trvá a potrvá i po časy budoucí, aniž ho může Rakousko zneuznati, nechce-li zároveň uvésti v nebezpečí své poslání politické a kulturní. A jako zachránilo Rakousko v dobách minulých Církev katolickou před dalším štěpením a pokořením, tak jest nevyhnutelně i jednou z nejdůležitějších jeho církevních úloh, podporovati hnutí, které má vésti k obnovení všeobecné Církve katolické.</p><p style="text-align: justify;"> Toto zvláštní poslání odvozuji konečně i z rakousko-uherských církevních poměrů. Poskytují v Evropě ojedinělou podívanou na klidné pospolné žití Církve katolické s východními...Mocná nadvláda katolicismu v říši hodí se pak již sama sebou k tomu, aby mohli odštěpení výchoďané nahlédnout ve vnitřní organismus katolické Církve. Pohled ten bude na ně působiti mocně a to tím účinněji, čím více se přizpůsobí skutečné poměry Církve katolické svému nejvyššímu ideálu. Existence sjednocených výchoďanů dosvědčuje zároveň rozkolným bratřím, že spojení s Církví římskou ani nevyžaduje zřeknutí se od předků zděděných posvátných obyčejů v kultu i zřízení, ani nepřivádí sebou ztrátu národnosti, ani neničí samotného náboženského života. Ano, vláda rakouská šla ještě dále, zřídivší pro řecké výchoďany na universitě v Černovcích fakultu bohosloveckou a obdařivší je takto i nejvyšším prostředkem vzdělávacím, jaký vůbec má. Rovněž důležito se mi zdá vyvrátiti obavu, jakoby unií vydána byla v nebezpečí aneb dokonce odstraněna možnost individuálizování věřících a způsobu jejich života. Tato obava přechází někdy až ve výtku, jakoby Církev římská zamýšlela výchoďany romanizovati nebo latinizovati. Avšak Lva XIII. z toho obviňovati nelze: konstituce o Církvích východních prohlašuje zcela jasně: Východ výchoďanům...</p><p style="text-align: justify;"> Nuže, katolické Rakousko, s důvěrou v tuto Božskou modlitbu povstaň, uchop se kříže, který do ruky vzal místo žezla Zakladatel Tvé moci, a připrav se k této pokojné křížové výpravě, která bude v míře daleko vyšší, nežli křižácká tažení minulá, mohutným posilněním tvého církevního i kulturního života, zárukou obnovení veškerého křesťanstva, pramenem požehnání pro celé lidstvo. Tvému pokojnému boji kyne veliká a vznešená odměna: úplné vítězství pravdy, konečný triumf kříže, založení pravého Božského míru!Jakmile tato odměna bude vybojována, pak dosáhne Církev východní znovu oné plodnosti, která ji druhdy zdobila v tak útěšné míře."</p><p style="text-align: justify;">Ať žije rod Habsburský a naše země jakožto součást katolické víry a svaté říše!</p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-77200329421319146372022-11-21T08:00:00.001+01:002022-11-21T08:00:00.149+01:00Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště - Bojovník proti sekulární škole bez náboženství - Ein Kämpfer gegen eine säkulare Schule ohne Religion<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8M73qg5p71hV06iTgWmBUb_0iE0Re3kz43kr0Jyftzl_Q74yeEb3FudCjG4xdAuBbEdRdZ91XqsZ1337ow8sA97C0MSOvo6cc7UVVi1nwnCJl9n2ND6gimkXyGZlwAPVVldt82dydMgrRoHVQh0X4vGPlQqS9K1mtmr6zQ5QG6gkApX0_dxwf468NOg/s530/Lev_Skrbensk%C3%BD.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="530" data-original-width="448" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8M73qg5p71hV06iTgWmBUb_0iE0Re3kz43kr0Jyftzl_Q74yeEb3FudCjG4xdAuBbEdRdZ91XqsZ1337ow8sA97C0MSOvo6cc7UVVi1nwnCJl9n2ND6gimkXyGZlwAPVVldt82dydMgrRoHVQh0X4vGPlQqS9K1mtmr6zQ5QG6gkApX0_dxwf468NOg/s320/Lev_Skrbensk%C3%BD.jpg" width="270" /></a></div><div style="text-align: justify;">Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště, pokřtěn jako Lev Karel Anna Filip (12. června 1863 Hukovice[1] – 24. prosince 1938 Dlouhá Loučka u Uničova) byl duchovním na Moravě a v Čechách a moravský šlechtic, z rodu Skrbenských z Hříště. Sloužil římskokatolické církvi jako 29. arcibiskup pražský (1899–1916), 9. arcibiskup olomoucký (1916–1920) a kardinál (od roku 1901).</div><p></p><p style="text-align: justify;">Studoval gymnázium v Kroměříži, právo v Innsbrucku, v arcibiskupském semináři v Olomouci a posléze církevní práva na Gregoriánské univerzitě v Římě. Dlouhodobě působil jako vojenský kaplan v rakousko-uherské armádě. V arcidiecézi se snažil uvést v platnost závěry prvního vatikánského koncilu a zvýšit malý počet kněží, který mu v tom bránil. Před první světovou válkou byl předsedou biskupské konference rakouské části monarchie. V roce 1916 se stal arcibiskupem olomouckým. V roce 1920 na tento úřad rezignoval.</p><p style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwoWeUlIzieAFhCIqR-VLwz3bGfbJ9SQlFmqQ9FwE6MeWt-lsfk7JXE2zKxfdYeZB5SJyK4IMpUXzGTB-fDRXGX4cpElBhpaC5xDi-Rh4bt-v4ZaldCWLrl52rS3OqpuZJTehs7cjZQs4iv_YCVcJzjyDtSxzcw-_9so2x_VhUYTklvsuhXacu2_5-3A/s600/COA_cardinal_CZ_Skrbensky_Lev.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwoWeUlIzieAFhCIqR-VLwz3bGfbJ9SQlFmqQ9FwE6MeWt-lsfk7JXE2zKxfdYeZB5SJyK4IMpUXzGTB-fDRXGX4cpElBhpaC5xDi-Rh4bt-v4ZaldCWLrl52rS3OqpuZJTehs7cjZQs4iv_YCVcJzjyDtSxzcw-_9so2x_VhUYTklvsuhXacu2_5-3A/s320/COA_cardinal_CZ_Skrbensky_Lev.png" width="267" /></a></div>Od konce 19. století bojoval proti zavádění tzv. sekulární školy a je znám jeho skvělý pastýřský list ze dne 16. srpna 1906, který varuje před odstraňováním náboženství ze škol, hovoří o nepřátelích Církve svaté, kteří chtějí vyloučit ze škol křesťanského ducha. <p></p><p style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Jeho jedním z hlavních liturgických počinů, bylo vydání <i style="background-color: white; color: #202122;">Officia propria provinciae Pragensis</i><span style="background-color: white; color: #202122;"> </span><span style="background-color: white; color: #202122;">(1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů</span><span style="background-color: white; color: #202122;"> </span><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Brevi%C3%A1%C5%99" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: none; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; color: #0645ad; text-decoration-line: none;" title="Breviář">b</a><span style="background-color: white; color: #202122;">reviáře</span><span style="background-color: white; color: #202122;">), a </span><i style="background-color: white; color: #202122;">Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis</i><span style="background-color: white; color: #202122;"> </span><span style="background-color: white; color: #202122;">(1916)</span><span style="background-color: white; color: #202122;"> </span></span></p><p><span style="background-color: white; color: #202122; font-family: sans-serif; font-size: 14px;">Dostupné online: https://ndk.cz/view/uuid:f3e70cd0-738f-11e3-a2a7-005056827e52?page=uuid:1a50f760-8d2f-11e3-83a0-005056825209&fulltext=Manuale%20rituum%20ecclesiasticae%20provinciae%20Pragensis</span><span style="background-color: white; color: #202122; font-family: sans-serif; font-size: 14px;">.</span></p><p><span style="background-color: white; color: #202122; font-family: sans-serif; font-size: 14px;"><br /></span></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-82205698118590729132022-11-14T08:00:00.001+01:002022-11-14T08:00:00.156+01:00Francesco kardinál Marmaggi (31. srpna 1870 Řím – 3. listopadu 1949 Řím) - Neohrožený bojovník proti J. Husovi a masarykismu - Furchtloser Kämpfer gegen J. Hus und Masarykismus<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiye0ZGCehlSLAdIOK0Awaje3tcmYYNo6P6HE3gF95a4GbdzGKXwQZVY6-u_S8OS-Efjel7rI8eJLJhrmD5PV-YnQp25S8qVXw-EQZ4PVXR_x3DHK00Gbb688bXiVNo67R0bgLAqnXIf-VZDIDz7mek4d8G799Afi5apOLHEuA0JmluVg53fGqJzWAk0w/s700/Francesco_Marmaggi.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="519" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiye0ZGCehlSLAdIOK0Awaje3tcmYYNo6P6HE3gF95a4GbdzGKXwQZVY6-u_S8OS-Efjel7rI8eJLJhrmD5PV-YnQp25S8qVXw-EQZ4PVXR_x3DHK00Gbb688bXiVNo67R0bgLAqnXIf-VZDIDz7mek4d8G799Afi5apOLHEuA0JmluVg53fGqJzWAk0w/s320/Francesco_Marmaggi.jpg" width="237" /></a></div><div style="text-align: justify;">Světlé kapitoly našich dějin lemují osobnosti církevního života, které se nepodřidili diktátu časově podmíněných politických hnutí a nesprávných politických tendencí a vždy hájili Církev a katolickou nauku, i když to nebylo populární. Církev vždy stála nad národy a její hlas byl hlas Učitelky, která v duchu svého poslání, které ji svěřil Bůh, musí až do svého konce odmítat omyly. Mezi světlé osobnosti tyto osobnosti patří i Francesco kardinál Marmaggi (31. srpna 1870 Řím – 3. listopadu 1949 Řím), který sehrál významnou úlohu při potírání falešných ideologických principů, na kterých byla vybudována masarykovská republika. Jedním z těchto pilířů byla oslava a kult odpadlého kněze Jana Husa. S obavami sledovala katolická Církev vývoj v Československu po roce 1918. Odpad milionů věřících a části katolického kléru, zrušení výsad šlechty a pozemková reforma zle doléhaly na Církev. Vyvěšení husitského praporu na Pražském Hradě, stržení mariánského sloupu a vyhazování křížů z úřadů a ze škol byl pouze počátek toho, na čem byla a je postavena Československá republika, resp. její nástupce Česká republika. Francesco Marmaggi se narodil 31. srpna 1876 v Římě v <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFQ1szqeYek4Awo3GhygzIHXcsIp7oeo8EA3j4yBxmfaTYszq3cwqttEVYnGDeb8y1A5Rj8034PYLbM2KCKk3VIFqhY0pZUwHd0igWikpWSftdKJkoklco6S8LNFvtni2dGb4rSMlzU_2ErOcSt-S5hSb3nLFI0GD1svCAVlHKzmTM41EAFitJ89X7YQ/s304/Marmaggi..jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="304" data-original-width="295" height="304" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFQ1szqeYek4Awo3GhygzIHXcsIp7oeo8EA3j4yBxmfaTYszq3cwqttEVYnGDeb8y1A5Rj8034PYLbM2KCKk3VIFqhY0pZUwHd0igWikpWSftdKJkoklco6S8LNFvtni2dGb4rSMlzU_2ErOcSt-S5hSb3nLFI0GD1svCAVlHKzmTM41EAFitJ89X7YQ/w241-h304/Marmaggi..jpg" width="241" /></a></div>Trastevere. Theologická studia ukončil v Římě, vysvěcen byl v Lateráně 14. dubna 1900. Byl činný nejdříve v duchovní správě farnosti sv. Doroty v Trastevere v Římě, odtud byl povolán k Apoštolské Penitenciatuře a přednášel filosofii práva na universitě u sv. Apolináře v Římě - Athenaeum. Pracoval v komisi pro kodifikaci církevního práva a byl odtud povolán sv. Piem X. v roce 1904 za státního tajemníka do vatikánského státního úřadu. Papežský stolec ho poslal v roce 1920 jako nuncia do Rumunska (prvého nuncia v této zemi). V roce 1922 ho Církev svatá pověřila péčí o organizaci náboženství řeckých uprchlíků v Cařihradě. Následujícího roku byl poslán za nuncia do Prahy. Do doby jeho pražské činnosti spadají práce, které vedly k pozdějšímu uzavření modu vivendi mezi Svatým Stolcem a ČSR. Po jeho dvouletém působení v Praze došlo v roce 1925 pro otázku svěcení svátku M. Jana Husa a účasti čsl. vlády na těchto oslavách k otevřenému konfliktu mezi nunciem a čsl. vládou, za něhož nuncius opustil Prahu (7. července 1925). Nunciatura v Praze a vyslanectví v Římě byly po dvě léta spravovány pouze zatímními správci. Msgr. Marmaggi se do Prahy nevrátil, i když spor mezi Vatikánem a ČSR byl urovnán uzavřením modu vivendi (1928). Vatikán ho jmenoval r. 1928 nunciem ve Varšavě. Od roku 1939 zastával místo prefekta sv. Kongregace koncilu. (Sacra Congregatio Cardinalium Concilii Tridentini interpretum). Kardinál Marmaggi zemřel v roce 1949. Děkujeme, Vaše Eminence, za Váš neohrožený postoj na obranu práv Církve svaté v boji proti husitství a masarykismu, proti kterému také bojujeme. Jste naším vzorem!</div><p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-33365314925388966162022-11-07T11:09:00.006+01:002022-11-07T11:09:00.143+01:00Msgr. Joseph Gross (1866 - 1931) - Monarchistický lev z Litoměřic - Monarchistischer Löwe aud Leitmeritz<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi150l-W_E6I7X4iksXTqKt3x1uFmY3wxZy8rT1D-sAAcF8XLhyApyT2KrlUaEnLzkPmiY8a5VkThcd6L8UubhYRY_cY_3yNHJFpG3qHmrBUgeWH2MyUIaziRsbjkpnZPkMi6C49n7tUspNdpuTFJQwAyqxV5O0WGJTQzyfH2MdKqJFe3OXk1luNdTM1w/s1289/Litom%C4%9B%C5%99ick%C3%BD_biskup_Josef_Gross.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1289" data-original-width="800" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi150l-W_E6I7X4iksXTqKt3x1uFmY3wxZy8rT1D-sAAcF8XLhyApyT2KrlUaEnLzkPmiY8a5VkThcd6L8UubhYRY_cY_3yNHJFpG3qHmrBUgeWH2MyUIaziRsbjkpnZPkMi6C49n7tUspNdpuTFJQwAyqxV5O0WGJTQzyfH2MdKqJFe3OXk1luNdTM1w/s320/Litom%C4%9B%C5%99ick%C3%BD_biskup_Josef_Gross.jpg" width="199" /></a></div><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDDHZu1NSPAyZ-TxeYn5QIMeKcwcRpdB3S4hedEGr-cBS9_q6Cq85ueIiZblaZQt_Y3egNoPvy0ehMaBXwdsb4BaRHIiZzl08HYUSmzb1n0LSsh-NWrzm4ZTXOMV4m1j6ysmjK-HzHGP1Mmk0pB2fd9QKlI_qtTBU8f2LEBfcIWVvRB7gFXrCrtQFxhw/s235/Biskup_Gross_Josef.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="235" data-original-width="200" height="235" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDDHZu1NSPAyZ-TxeYn5QIMeKcwcRpdB3S4hedEGr-cBS9_q6Cq85ueIiZblaZQt_Y3egNoPvy0ehMaBXwdsb4BaRHIiZzl08HYUSmzb1n0LSsh-NWrzm4ZTXOMV4m1j6ysmjK-HzHGP1Mmk0pB2fd9QKlI_qtTBU8f2LEBfcIWVvRB7gFXrCrtQFxhw/s1600/Biskup_Gross_Josef.jpg" width="200" /></a></div><b><div style="text-align: justify;"><b>Msgr. Joseph Gross</b> (1866-1931) byl patnáctým litoměřickým biskupem. Byl první z litoměřických biskupů, který se přímo a otevřeně angažoval v politickém boji. Byl vysvěcen na kněze 4.7. 1889 v katedrále sv. Víta. Nastoupil jako kaplan ve Falknově - F a l k e n a u (dnes Sokolov), kde prožil téměř 21 let v duchovní správě. P. Gross začal usilovně pracovat na duchovním a pedagogickém poli. Měl velmi dobrý vztah k šlechtě, zvláště ke šlechtické rodině Nostitz-Rhinek. V místě působení se stal P. Gross významnou a výraznou osobností. Velkou pozornost mimo jiné věnoval liturgii a jejímu důstojnému slavení. Stál rovněž v čele sociálního hnutí a u zřízení místního sirotčince. Největší pozornost však na sebe upoutal bojem proti starokatolickému hnutí "Pryč od Říma"(Los von Rom). Patnáctý litoměřický biskup se tehdy postavil celou svou silou proti tomuto hnutí, které se šířilo ze zahraničí a bylo pro Církev velmi nebezpečné. Gross vzbudil svou činností pozornost u rakouských vládních kruhů i habsburského vídeňského dvora. Od roku 1907 Habsburkové již otevřeně podporují biskupa Grosse. Tehdy se Gross ukázal jako věrný monarchii, znající hluboce sociální problémy své doby a současně zastávající tvrdé stanovisko vůči socialismu. Za svou činnost byl odměněn a stal se v roce 1910 litoměřickým biskupem. P. Gross přijal biskupské svěcení v katedrále sv. Víta z rukou Jeho Eminence kardinála Lva Skrbenského ze Hříště. Diecéze byla rozlehlá a již tehdy bylo kněží málo. Svůj program vytyčil biskup Gross ve svém prvním pastýřském listě "Sociální práce v duchu Církve jako moderní křesťanská povinnost a práce s mládeží.". Jeho účast na mezinárodním eucharistickém kongresu ve Vídni byla tak vynikající, že když brzy zemřel kardinál Nagel ve Vídni, byl Gross vyhlédnut jako jeho nástupce. Zvláště nakloněn mu byl následník trůnu František Ferdinand. V roce 1913 se osobně setkal se svatým Piem X. na své biskupské cestě "ad limina". Biskup Gross měl velké a rozsáhlé styky se všemi vedoucími osobnostmi Rakouska-Uherska, dále se šlechtou, ministry, diplomaty, průmyslníky. První světová válka ukázala jeho jasné postoje. Vystupuje na straně Habsburků, kteří jsou pro něj především katolickou dynastií. Jeho postoj nejlépe vyjadřuje jeho pastýřský list z 23. 8. 1914 "My a válka". Pokouší se dokonce zjistit, zda by nemohla válka pomoci k zamezení bezbožectví, materialismu a pantheismu. Od konce roku 1916 se postavil za papežovu výzvu k míru. Zvláště se papežskému mírovému plánu věnuje ve svém pastýřském listě "Pax Romana" z 29. 8. 1917. Za svůj postoj byl v květnu 1917 jmenován tajným radou. V posledním svém pastýřském listě z doby války se zabývá náboženskými aspekty ve válce a vyzýval ke zvýšení modliteb a víry. Projevil velké obavy o šíření nevěry a bezbožeckého materialismu z Ruska i celkové obavy z budoucnosti. Uvědomoval si, že zhroucením monarchie bude zahájen nacionalistický boj mezi Němci a Čechy. Vznik ČSR viděl právě v tomto duchu. Jeho slova se v budoucnosti měla tragicky naplnit, neboť nově vzniklá republika nebyla schopna zajistit mezi menšinami smír. Navíc po rozpadu monarchie uvažoval i o své rezignaci, neboť na něho doléhaly stížnosti německých a českých nacionalistů za jeho smířlivé postoje. Uvědomoval si katastrofický stav českého katolicismu, který prožíval těžkou zkoušku při odpadu mnohých katolických kněží od Církve po roce 1920. Po konsolidaci poměrů však bylo zdraví biskupa Grosse podlomeno. Neustálé smiřování německých a českých nacionalistů bylo příliš vyčerpávající i pro biskupa Grosse. 19. ledna 1931 po dlouhé nemoci umírá a zanechává nám ve svých pastýřských listech testament budoucích osudů naší země i Evropy.</div></b><p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-50263243180787734822022-10-31T08:16:00.000+01:002022-10-31T08:16:11.874+01:00Modleme za duše v očistci! Lasst uns für die Seelen im Fegefeuer beten!<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsT0MrQ2AvCOxn24yaXfoTPgwYx_jbmDdjUsgmpbp4UtlN9mOPZbgSNMYQWUkYLXFxv0IZGa7LUYRKK24q3iuQ73i8i-9_aBtttrDkGyxC7isCAr3GHC6Yw2u5LkaptjH4RMrj7KmeogxFX8GIzRKwKf87je-h489sVJfld7aC_jwJ05TfMOChZE8xjw/s640/Sacro_Cuore_del_Suffragio.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="480" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsT0MrQ2AvCOxn24yaXfoTPgwYx_jbmDdjUsgmpbp4UtlN9mOPZbgSNMYQWUkYLXFxv0IZGa7LUYRKK24q3iuQ73i8i-9_aBtttrDkGyxC7isCAr3GHC6Yw2u5LkaptjH4RMrj7KmeogxFX8GIzRKwKf87je-h489sVJfld7aC_jwJ05TfMOChZE8xjw/s320/Sacro_Cuore_del_Suffragio.jpg" width="240" /></a></div><div style="text-align: justify;">Milý čtenáři, pokud jsi někdy kráčel po nábřeží Tibery v hlavním městě křesťanstva, po mostě Ponte Umberto I., dojdeš na Piazza dei Tribunali a budeš kráčet dále směrem proti proudu řeky, spatříš nenápadný kostel v neogotickém stylu. Každý kolem něho projde a směřuje rychlým krokem k hlavním velkým římským bazilikám a turistickým tepnám rušného velkoměsta, kde se tísní tisíce lidí. Přesto tento kostel pod názvem Sacro Cuore del Suffragio obsahuje prazvláštní museum. Je to museum duší v očistci (Il museo delle anime del Purgatorio - obrázek výstavy v museu) V roce 1893 se rozhodl P. Vittore Jouët vybudovat tento malý kostel na památku duší v očistci. 15. září 1897 v kapli Panny Marie Růžencové spatřil plápolající oheň a za ním velký obraz muže s velmi smutnou tváří v ohni. P. Jouët sloužil za tohoto muže mši svatou. Po této vizi došel P. Jouët k přesvědčení, že je to výzva ku pomoci všem duším v očistci. Proto se rozhodl, že je třeba duším pomoci i tak, že vytvoří kolekci věcí a svědectví o setkání očistcových duší s lidmi. Začal vytvářet sbírku všech předmětů, které nějakým způsobem souvisely s dušemi v očistci. Tato sbírka se stala středem pozornosti věřících a lidé si začali alespoň více uvědomovat neradostnou realitu osobního soudu po smrti i samotného očistce. Z aktivity P. Jouëta vznikala nejrůznější arcibratrstva na pomoc duším v <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKj5eYeB9bvLNuZTY7cDr3gB1ubnnU9YBNSoR1Ym2y5oiiT0-Cn9oMUk-6HthS7b8RcpYAuOslxDg0ylmkQuq56AiildBc99ZA7aQpEs2n-woWtNMLQr1yfGG9SoTdwIwN_NjrzyhHaNV4Mg06BFF9tz1n-pJGJpxGeVWoQIsAzdaNPktNxlDXYERLkw/s1320/museo.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="981" data-original-width="1320" height="238" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKj5eYeB9bvLNuZTY7cDr3gB1ubnnU9YBNSoR1Ym2y5oiiT0-Cn9oMUk-6HthS7b8RcpYAuOslxDg0ylmkQuq56AiildBc99ZA7aQpEs2n-woWtNMLQr1yfGG9SoTdwIwN_NjrzyhHaNV4Mg06BFF9tz1n-pJGJpxGeVWoQIsAzdaNPktNxlDXYERLkw/s320/museo.jpg" width="320" /></a></div>očistci, byly slouženy mše svaté, dávány almužny, lidé se postili a to vše na úmysl brzkého vysvobození duší z očistce, případně svých zesnulých blízkých a přátel. Církev nerada vytváří z těchto věcí nějakou senzaci, nechce, aby se z očistce stal bestseller, či se toto téma nějakým nepatřičným způsobem popularizovalo. Na druhou stranu toto muzeum vzniklo na sklonku 19. století, kdy se v Evropě, i v Církvi šířil nebezpečný racionalismus, liberalismus a modernismus a kdy se víra v existenci očistce, v existenci zázraků a pravd víry zcela vytrácela, neboť byla chápána jako církevně ideologický konstrukt, možno říci anachronismus. Bůh však ve vhodné chvíli znovu oživil tuto myšlenku na věčnost, na realitu očistce a na možnost konat ze strany věřících skutky milosrdenství lásky vůči těm, kteří trpí v očistci. Věříme, že i dnes je tento kostel s museem velmi důležitým svědectvím v této bezbožecké době a hovoří tichým a nenápadným hlasem o velmi nepříjemné realitě, která předčí jakékoliv představy lidského mozku a bolestivě nás varuje, abychom si uvědomovali, že jednoho dne přijde smrt, a hned osobní soud a potom jedna ze dvou možných věčností, buď věčnost spojená s blaženým patřením na Boha a nebo věčnost spojená s věčnými mukami ve věčném zavržení a odklonu od Boží tváře, pravé a milující Lásky. Bůh nikoho do Nebe tahat nebude, když tam nechce!</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtSmtVIySnFSgiwVhPY9K94l6p2Thgx_JuO8FA1r3298qsIUDUqQ7YeR-31Wtryt5ooSzTSO0Oe9WvjWOd8LaSTSO7U7iMXVqsjn89BEELouIF08WQUjd3NI8nlMWqdQCDlibH3C11hXojMJHD5tWs3M5Og3MzOHi4izcEy_sJcaYKQ3XOmkhK2td6Qw/s768/Purgatory-768x308.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="308" data-original-width="768" height="255" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtSmtVIySnFSgiwVhPY9K94l6p2Thgx_JuO8FA1r3298qsIUDUqQ7YeR-31Wtryt5ooSzTSO0Oe9WvjWOd8LaSTSO7U7iMXVqsjn89BEELouIF08WQUjd3NI8nlMWqdQCDlibH3C11hXojMJHD5tWs3M5Og3MzOHi4izcEy_sJcaYKQ3XOmkhK2td6Qw/w640-h255/Purgatory-768x308.jpg" width="640" /></a></div><br /><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><p></p><div><br /></div><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-14405576875848002142022-10-27T08:58:00.001+02:002022-10-27T08:58:28.862+02:00Pompejská novéna za papeže, biskupy a kněze - Pompeji Rosenkranz Novene für Papst, Bischöfe und Priester<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhviuTxObQ3Gjm5Yzhe6V0UeXh6tmn0Hz_ILyEWc4PM8MNrE5PheAnvxDyhwqRZ3JcqiY-uDGhYfxBKC65dZ2ly6OlCSUgVlAjbs6d3f9rPnIRb-KoZ2L_KDDsClJu57675s68f9leXSItjgz8DJ00lS4PRpYjgK8LUXYHofyXyFM7tclxXZTYdsQp12g/s1274/pompejsk%C3%A1%20novena.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1274" height="365" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhviuTxObQ3Gjm5Yzhe6V0UeXh6tmn0Hz_ILyEWc4PM8MNrE5PheAnvxDyhwqRZ3JcqiY-uDGhYfxBKC65dZ2ly6OlCSUgVlAjbs6d3f9rPnIRb-KoZ2L_KDDsClJu57675s68f9leXSItjgz8DJ00lS4PRpYjgK8LUXYHofyXyFM7tclxXZTYdsQp12g/w534-h365/pompejsk%C3%A1%20novena.jpg" width="534" /></a></div><br /><p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-42828739278026163222022-10-19T11:00:00.001+02:002022-10-19T11:01:01.631+02:00Josef Pejřimovský - Bl. Karel z Domu Rakouského, český král, obnovitel státu a vyhnanec - Seliger Karl von Habsburg, Staatserneuerer und Verbannter<p><b style="text-align: justify;"></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="text-align: justify;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIdKvgg6bEXYwXE3N0Bej3xceSTsnk6dedjB81JJ_EvIyTGOPOiZl1HEwdNAtP8ajEWGfKAtXwhdjCoYq2E_PDSRursGX8j8kpeSZPsBzaqCMNJBnIMX5CNyGJt6eMdh3rezjR7_wHsXj_1B1rjmMHkrjNDky_G0Wn4fKieOD4zH5jo64g-ScRHEka5A/s559/kaiser%20Franz.gif" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="559" data-original-width="360" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIdKvgg6bEXYwXE3N0Bej3xceSTsnk6dedjB81JJ_EvIyTGOPOiZl1HEwdNAtP8ajEWGfKAtXwhdjCoYq2E_PDSRursGX8j8kpeSZPsBzaqCMNJBnIMX5CNyGJt6eMdh3rezjR7_wHsXj_1B1rjmMHkrjNDky_G0Wn4fKieOD4zH5jo64g-ScRHEka5A/s320/kaiser%20Franz.gif" width="206" /></a></b></div><b style="text-align: justify;">Obnova české státnosti</b><p></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">21. října slavíme památku posledního vládnoucího českého krále
<br />a zároveň císaře rakouského, krále uherského, chorvatského, dalmatského,
haličsko-vladiměřského …, bl. Karla z Domu Rakouského. Málo kdo při tom ví, že
bl. Karel Rakouský je současně obnovitelem státních orgánů českého státu, Zemí Koruny české, též nazývaných Zeměmi Koruny svatováclavské. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Jak to vlastně probíhalo v říjnových dnech roku 1918? 28.
října tradičně slavíme státní svátek, prezident uděluje řády a vyznamenání, v
celé zemi se konají oslavy. Je ale čas, uvědomit si, co se 28. října 1918
vlastně stalo a co to pro náš, dnes nikoliv stát československý, ale český stát
znamená.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Český stát samozřejmě nevznikl 28. října 1918, ale někdy
v 9. nebo 10. stol., za vlády knížete Bořivoje, jeho synů a sv. Václava.
Česká státnost je více než 1000 let spojena se sv. Václavem, patronem země a
národa. Český národ je nazýván národem sv. Václava, český stát je nazývám
ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ, koruny sv. Václava. To v současnosti dobře vystihuje
další svátek, Den české státnosti 28. září, na výroční den vraždy knížete sv.
Václava. Proto jsou každého 28. dne v měsíci konány ve Svatováclavské kapli
katedrály sv. Víta v Praze modlitby za český národ.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Český stát, svazek Zemí Koruny české nikdy právně nezanikl,
nebylo tedy třeba český stát v roce 1918 zřizovat ani obnovovat. Došlo ale
k tomu, že za vlády císařovny a královny Marie Terezie byly spojeny úřady
nejvyššího kancléře Království českého a prvního kancléře arcivévody
rakouského, prakticky byla zřízena společná vláda, a od té doby neměly Země Koruny české vládu samostatnou, ale společnou se zeměmi rakouskými. Vzhledem k
tomu se přestal scházet i generální sněm Zemí Koruny české a v činnosti zůstaly
pouze zemské sněmy a vlády. Jednota a státnost Zemí Koruny české se však vždy
plně uplatňovala při královské korunovaci.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">16. října 1918 císař a král Karel I. svým manifestem přetvořil
rakouskou část monarchie ve spolkový stát. Vyhlásil na jejím území 4 státní
celky: Německé Rakousko, Země Koruny české v historických hranicích,
jihoslovanský stát (Slovinsko, Chorvatsko, Dalmácie, Bosna-Hercegovina) a
Halič. Současně zřídil prozatímní zákonodárné sbory, tvořené poslanci říšské
rady, kteří byli zvoleni v příslušných zemích.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">16. října 1918 tedy byl ustanoven český sněm - Česká národní
rada, a ustanovení dalších státních orgánů bylo v její pravomoci. V rámci
spolkového státu došlo k plnému obnovení české státnosti.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><b>Samostatný stát československý</b></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">28. říjen 1918 byl dnem, kdy Národní výbor československý, složený
pouze ze zástupců české národnosti a 4 zástupců Slováků, vyhlásil nezávislý
stát Československý s tím, že o jeho formě rozhodne budoucí národní
shromáždění. Nedošlo tedy k vyhlášení republiky, ale pouze Československa,
tedy spojení českých zemí a Slovenska v jednom, nezávislém státě, který ale již
neexistuje.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Co ale znamená 28. říjen pro současný český stát? Z hledisky
státoprávního lze říci, že 28. říjen 1918 pro český stát není příliš významný.
Významná je pouze skutečnost, že byla prohlášena anexe Slovenska, části
uherského království, která byla 30. října potvrzena Slovenskou národní radou,
která vyhlásila spojení Slovenska se Zeměmi Koruny české ve státě
Československém. Lze říci, že ze státoprávního hlediska je pro současný český
stát významnější 16. říjen 1918, obnova společného sněmu Zemí Koruny české –
zřízení České národní rady a plně funkční státnosti.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxPylDN1P64qg8v6c-cTOJ7CH6g33zt7eTImnrRdMz99oHeDTQEbn8an29CzSulPkFu38SXiLPBv7_7KW1eZaPpVvil59asH-ee5FhfR4tkgeQIB-mkIZzdbZ9cRIoRN6Zi2eZh1wFBRWFyF3Mx-mQZPe1ZMpZVfOI0PqXY4pGaeG7NdenF5-GaRpeIg/s946/mapa_1918.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="744" data-original-width="946" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxPylDN1P64qg8v6c-cTOJ7CH6g33zt7eTImnrRdMz99oHeDTQEbn8an29CzSulPkFu38SXiLPBv7_7KW1eZaPpVvil59asH-ee5FhfR4tkgeQIB-mkIZzdbZ9cRIoRN6Zi2eZh1wFBRWFyF3Mx-mQZPe1ZMpZVfOI0PqXY4pGaeG7NdenF5-GaRpeIg/w406-h320/mapa_1918.jpg" width="406" /></a></div><br />Česká národní rada se nikdy nesešla, Stát československý byl
vyhlášen Národním výborem československým bez dohody nebo konzultace s
německými poslanci z Čech, Moravy a Slezska, přesto, že Němci tvořili cca 30%
obyvatel českých zemí. Výsledkem bylo vyhlášení 4 německých provincií –
Deutschböhmen, Sudeten, Böhmerwald a Deutschsüdmähren a deklarace jejich
připojení k Německému Rakousku. Československé vojsko sice rychle tato území
obsadilo, ale byla při tom střelba a mrtví, k soužití Čechů a Němci to rozhodně
neprospělo. Mezinárodně nebyl zásah československého vojska pozitivně přijat,
pohraniční území Čech, Moravy a Slezska nebyla uznána za součást
Československa, ale byla pouze uznána jejich dočasná (okupační) správa,
vykonávaná československými orgány do rozhodnutí mírové konference.
Československo totiž porušilo v tomto případě zásadu práva na sebeurčení
národů, které se samo dovolávalo a odůvodňovalo jí svoji nezávislostí a
připojení Slovenska.<o:p></o:p><p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">K právnímu připojení pohraničních území s německým
obyvatelstvem k Československu došlo až mírovou smlouvou Saintgermainskou z 10.
9. 1919<i>. </i>Vítězné mocnosti světové války (Francie, Anglie, Itálie, USA,
Japonsko) ale měly právo dozoru nad poměry v Československu a právo je
upravit. Saintgermainská smlouva, článek 57, výslovně říká: "<i>Stát
československý tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s čelnými
mocnostmi spojenými a sdruženými, přijímá ustanovení, která tyto mocnosti budou
pokládati za nutná k ochraně zájmů těch v Československu, kteří se od
většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím."</i> Svého práva pak
využila většina <i>"čelných mocností" </i>(Francie, Anglie, Itálie) v
Mnichově<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>roku 1938, kdy bylo české
pohraničí mnichovskou dohodou odděleno od Československa a připojeno k Německu.
Lze ale považovat stát, který předem souhlasí se zásahy cizích mocností do svých
vnitřních poměrů za nezávislý?<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Význam 28. října 1918 je pro český stát nejednoznačný až
rozporný. Jednoznačně lze říci pouze to, že 28. října 1918 již od 16. října
existující český stát anektoval Slovensko, do té doby součást uherského
království a tato anexe byla následně 30. října 1918 schválena Slovenskou
národní radou a spojený stát přijal název Stát československý.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Republika 28. října 1918 vyhlášena nebyla, naopak bylo
výslovně stanoveno, že o státní formě rozhodne budoucí národní shromáždění. V
rozporu s tím přijal 13. listopadu 1918 Národní výbor československý zák.
č. 37/1918 <span class="Predvolenpsmoodseku"><i>"O Prozatímní
ústavě. O Národním shromáždění"</i></span>. Prozatímní ústava státní
formu československého státu sice výslovně nevyhlašuje, ale je otevřeně
republikánská, zavádí republikánské instituce a zřizuje úřad presidenta
republiky včetně jeho pravomocí. Následující den, 14. listopadu, se poprvé sešlo
Prozatímní národní shromáždění, ve kterém předsedající, dr. Karel Kramář,
prohlásil z moci revoluce a jako hotový <span class="Predvolenpsmoodseku">fakt, o kterém nedal<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>hlasovat, státní formu republikánskou
a sesazení Habsburků.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span class="Predvolenpsmoodseku">Ve stejném duchu, jako
Prozatímní ústava, pokračuje i Ústava československé republiky z 29. února<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>1920, která je opět republikánská, ale
republiku výslovně nevyhlašuje. O tom, jak bylo stanovení právní formy Státu
československého problematické svědčí, že až do 28. února 1920 vycházel Zemský
zákoník pro Království české a sbírky: Zákony a nařízení pro Markrabství
moravské a Zákony a nařízení pro vévodství Horního a Dolního Slezska dokonce do
30. a 31. prosince 1921. </span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span class="Predvolenpsmoodseku">Republikánskou formu Státu
československého lze odvozovat pouze z prohlášení zástupců Národního výboru
československého, které podepsali z 31. října 1918 v Ženevě a kterým schvalují
všechny dosavadní kroky prozatímní československé vlády, vyhlášení samostatného
státu v republikánské formě a sesazení Habsburků. Z usnesení Národního
výboru československého z 28. října je ovšem zřejmé, že k podpisu
takového prohlášení nebyli oprávněni. Prohlášení z 31. října 1918 nebylo nikdy
zařazeno do Sbírky zákonů a nařízení státu československého<span style="color: #111111;"> se nestalo součástí československého práva.</span></span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span class="Predvolenpsmoodseku">Nelze ale zcela vyloučit, že
ani republikánská forma Státu československého nerušila monarchistickou státní
formu Království českého, Markrabství moravského a Vévodství Slezského, které
byly sice součástí Republiky Československé, ale odlišnými právními subjekty.</span><o:p></o:p></p>
<p class="Zkladntext" style="line-height: normal; margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify;"><span class="Predvolenpsmoodseku"><span style="font-family: "Liberation Serif","serif";">Podle
dalšího postupu představitelů Československé republiky lze usuzovat, že
o právní účinnosti tzv. revolučního aktu nebyli, i přes jeho
mezinárodní uznání, přesvědčeni. Snažili se v dubnu 1919
za odškodnění za rodinný majetek dosáhnout abdikace císaře
a krále Karla I. zřejmě proto, aby akt sesazení Habsburků získal
legitimitu. Císař a král Karel I. v exilu však abdikaci odmítl
s tím, že habsburské trůny nemohou být předmětem handlování a on
musí jednat v souladu s vůlí svých národů. Pokud ho povolají, vrátí
se.</span></span><o:p></o:p></p>
<p class="Zkladntext" style="line-height: normal; margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify;"><span class="Predvolenpsmoodseku"><span style="font-family: "Liberation Serif","serif";">Prvým
ústavním dokumentem, který mluví o Československé republice je až komunistická
Ústavou z 9. května 1948, tj. zák. č. 150/1948 Sb., jejíž čl. 1 odst. 1 zní: "<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Československý
stát je lidově demokratická republika.". </i>Na to pak navazuje Československá
ústava z roku 1960 a Ústavní zákon č. 143/1968 o československé
federaci z 27. října 1968, který odvozuje princip federace České
socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky od práva
sebeurčení národů, které se rozhodly ke společnému životu v Československé
socialistické republice. hl. 1, čl. 1, odst. 4 se výslovně
zmiňuje o České socialistické republice a Slovenské socialistické
republice a jde tak pravděpodobně o jediný ústavní dokument, který
ustanovuje v českém státě republikánské zřízení. Ústava České
socialistické republiky, na rozdíl od Slovenské socialistické republiky, nebyla
přijata.</span></span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><b>Současná Česká republika</b></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span class="Predvolenpsmoodseku">Problémy státní formy
zaniklého Československa se dále už zabývat nemusíme, ale jak je na tom
současná Česká republika? Můžeme říci, že pokračuje v tradici ústavního
(ne)pořádku Československé republiky, kdy říká: „<i>My, občané České republiky
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy
samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí
Koruny české i státnosti československé, … prostřednictvím svých svobodně
zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.</i>“ Co se zde vlastně
říká? Na jedné straně se uznává Česká republika jako již jsoucí, ale
nesamostatný stát (byla od roku 1969 součástí Československé socialistické
federativní republiky), ale současně se obnovuje samostatný český stát, který
nebyl nikdy ničím jiným než monarchií, obnovuje se tedy český stát jako
království. Ale současně se obnovené monarchii dává republikánská ústava, aniž
je státní forma ústavou změněna. </span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><b>Český král bl. Karel z Domu
Rakouského</b></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span class="Predvolenpsmoodseku">Vznik Československa, ale i
dalších nástupnických států zatěžuje těžká nespravedlnost k našemu poslednímu
císaři a králi, </span>bl. Karlu z Domu Rakouského. Můžeme říci, že naši
tehdejší čeští politici mají alespoň nepřímý podíl na jeho utrpení a předčasné
smrti.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Bl. Karel prožil část života v Čechách, měl k Čechům pozitivní
vztah, ještě na smrtelné posteli se modlil za český národ. Jako vojevůdce
usiloval vždy o to, aby válka byla co nejméně ničivá, aby zbytečně
netrpělo civilní obyvatelstvo a maximálně šetřil životy svých i nepřátelských
vojáků. Bylo mu vyčítáno, že jeho rozkazy se řídí více katolickou morálkou než
vojenskou prospěšností, ale přesto byl vojevůdcem vítězným, v poli nebyl
poražen. Jako císař a král (1616-18) se snažil o zmírnění utrpení <br />a bídy
obyvatelstva, pro lepší organizaci pomoci obyvatelstvu zřídil ministerstva
zdravotnictví a soc. věcí, prvá v Evropě. Usiloval o ukončení 1. svět. války
čestným mírem a o spravedlivé národnostní uspořádání svého státu. Byl
vzorným manželem a otcem. Přes všechny jeho snahy nedosáhl úspěchu <br />a musel
odejít do vyhnanství.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Protože si císař a král Karel nevytvořil žádná zahraniční
konta, dostal se brzy do finančních potíží. Když nástupnické státy (Československo,
Polsko, Jugoslávie, Rumunsko) vázaly náhradu za zabavený majetek na jeho
abdikaci, kterou odmítl, odmítly vyplácet alespoň rentu (československý podíl
na roční rentě byl nižší než výnos jednoho ze zabavených velkostatků; rovnal se
přibližně měsíčnímu platu včetně reprezentačního fondu ministra dr. Ed.
Beneše), musel císař Karel v exilu v zimním období přijmout nevhodné
bydlení ve studeném a vlhkém domě. Když pak jednou promokl a dostal zápal plic,
pro nedostatek financí se dlouho zdráhal zavolat lékaře a na zápal plic
v nedožitých 35 letech 1. dubna 1922 zemřel. Je dobré si uvědomit, že
císař Karel jako vyhnanec s kvalifikací politika a vojáka nemohl najít na
Madeiře žádné zaměstnání.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Císař Karel odpustil na smrtelné posteli všem, kteří proti
němu pracovali. Ještě na smrtelné posteli se modlil za český národ, aby v něm
nedošlo k náboženskému (snad můžeme chápat ideologickému) rozkolu<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>a za všechny své národy, aby našly cestu k
sobě.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></p>
<p class="Normlny" style="line-height: normal; margin-bottom: 2.85pt; text-indent: 0cm;"><span style="font-family: "Liberation Serif","serif";">V roce 1954 byl císař Karel
uznán za ctihodného, 20. prosince 2003 byl uznán zázrak
a 3. října 2004 byl císař a král Karel I. papežem Janem
Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného s oficiálním titulem
Karel z Domu Rakouského, císař a král. V liturgickém kalendáři
byla jeho památka stanovena na 21. říjen, den jeho sňatku se Zitou,
která mu byla dobrou manželkou.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><b>Český národní a zemský patron?</b></p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Blahořečením císaře a krále Karla I. získal český národ
dalšího nebeského patrona, který myslel na blaho českého národa za svého života
a jistě bude ochoten přijímat modlitby a prosby ze všech zemí Koruny
Svatováclavské, Čech, Moravy, Slezska a orodovat za český národ
u Boha.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">V
současnosti se v českých zemích liturgicky slaví „nezávazná památka“ bl. Karla
Rakouského 21. října, podle názoru autora jde však o světce tak
významného, že by si zasloužil, aby jeho památka byla slavena závazně, tedy
jako „památka“ nebo „svátek“. Prosíme všechny ctitele a příznivce bl. císaře Karla I., a současně českého krále Karla III., o modlitby za jeho brzké svatořečení, aby také český národ mohl být
účasten na požehnáních podle proroctví papeže Pia X.
z 24. června 1911, kdy mimo jiné papež řekl: „<span class="Predvolenpsmoodseku"><i>Karel bude budoucím císařem. Přinese zemi velké
požehnání. Bude odměnou za věrnost, kterou Rakousko projevilo
Církvi.“<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></i></span></span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Tato požehnání se zatím na jeho národech neprojevují,
i když jejich příslib lze rozpoznat v opatřeních císaře a krále
Karla I. po celou dobu jeho vlády. Další požehnání zřejmě nemohla přijít, když
národy, resp. jejich představitelé za mlčení lidu krále světce vyhnali
a také porušili svoji věrnost Církvi. <span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">Doufejme, že druhá část proroctví teprve
čeká na své naplnění, že blahoslavený Karel z Domu rakouského, císař
a král, přinese <span class="Predvolenpsmoodseku"><i>velké požehnání
a odměnu za věrnost Církvi</i></span> svým národům jako světec, hodný úcty
oltáře, které se mu dostalo jeho blahořečením 3. října 2004. </span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">Český
národ se na bl. Karlovi Rakouském provinil, když mlčel k tomu, že ho představitelé
národa <br />
a státu československého nejen vyhnali, ale také zbavili majetku a prostředků k
obživě, když jako vyhnanec s kvalifikací politika a vojáka neměl možnost
vydělat na obživu sobě a rodině. Bl. Karel není jediný český světec, na kterém
se národ a jeho představitelé provinili, stačí připomenout sv. Ludmilu,
sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, kteří jsou dnes přímluvci
českého národa a země. Ale za smrt těchto svatých bylo vykonáno pokání a byli
přijati za zemské a národní patrony.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">Za
projev určitého pokání a zadostiučinění lze chápat uložení ostatků bl. Karla v
poutním chrámu Panny Marie ve Staré Boleslavi v blízkosti Staroboleslavského
palladia Země české a v katedrálách v Praze, Olomouci a Českých Budějovicích
stejně, jako zasvěcení většího množství kaplí, kapliček, oltářů <br />a jiných
objektů našemu bl. králi. </span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">Zvláštní
pozornosti si zaslouží Koruna pro krále. Z iniciativy moravské poutnice ke
hrobu bl. Karla na Madeiru, kde ve vyhnanství zemřel, a z dobrovolné
sbírky byla vyrobena bronzová kopie Svatováclavské koruny. Ta byla při 100.
výročí smrti bl. Karla – 1. dubna 2022 - položena 3 dny na jeho hrobě a získala
statut relikvie 3. řádu (dotýkaná relikvie). Pak se vrátila zpět do Zemí Koruny
české, aby putovala po Čechách, Moravě a Slezsku, aby se dotykem s ní lidé
mohli symbolicky spojit se svým blahoslaveným králem a jeho prostřednictvím
předložit Bohu své prosby. Tato kopie Svatováclavské koruny je tzv. funerální
korunou a jako taková bude na svátek bl. Karla 21. října 2022 trvale umístěna
na jeho hrobě.</span><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">Prosím
o modlitbu za to, aby bl. Karel Rakouský, náš císař a král byl přijat mezi
české národní <br />a zemské patrony a věřím, že to přinese našemu národu i vlasti velké požehnání.</p><p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><b><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">Závěr</span></b></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span class="Predvolenpsmoodseku"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;">Když si uvědomíme uvedené nejasnosti v
ustanovení právní formy českého státu, současnou politickou a dokonce válečnou
situaci blízko našich hranic i morální zátěž, způsobenou jednáním našich
státních představitelů k bl. Karlovi Rakouskému, myslím, že modlitba a putování
k českým patronům <br />s prosbami za český národ a stát je v současné době více než
žádoucí. +</span></span><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="margin-bottom: 2.85pt; text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;"><span style="mso-bidi-font-family: "Liberation Serif\;"><span style="mso-tab-count: 11;"> </span>Josef
Pejřimovský</span><o:p></o:p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-69896768942831198852022-09-01T11:03:00.004+02:002022-09-01T11:05:03.771+02:00Biskup Williamson v Praze - Bischof Williamson in Prag!<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqelaL73p2pMLcEXFJz_5-iV5bK4rhFD-jKoZenvbFapjYziVaZ6xhRb9qG4VMzV-wWM79uo4U1sMNaLEFjajl5hgoP6N827qBWvI0qIWX2ssQYA7bmq8ghfjtjlASfequFFdnsaTeQzCV/s1600/1662022989062676-0.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqelaL73p2pMLcEXFJz_5-iV5bK4rhFD-jKoZenvbFapjYziVaZ6xhRb9qG4VMzV-wWM79uo4U1sMNaLEFjajl5hgoP6N827qBWvI0qIWX2ssQYA7bmq8ghfjtjlASfequFFdnsaTeQzCV/s1600/1662022989062676-0.png" width="400">
</a>
</div><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-14858990001948690542022-08-12T14:29:00.001+02:002022-08-12T14:29:56.789+02:00P. Marie-Laurent O.P. opět v Praze<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx9EOSxtqutAjnUHC3ZsVkMu1X2obRMky4cSDcM-zdQrFVPtHD1thwQ7qJ87Gg5z9WY1XF0tmkw8SYZ25jjr6PjOXU2ZqyRTOqCHH58bnTKIoYTJZn7OBdOsMJRxA3hvxhdyuHpUJa2Pxh/s1600/1660307397152857-0.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;">
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx9EOSxtqutAjnUHC3ZsVkMu1X2obRMky4cSDcM-zdQrFVPtHD1thwQ7qJ87Gg5z9WY1XF0tmkw8SYZ25jjr6PjOXU2ZqyRTOqCHH58bnTKIoYTJZn7OBdOsMJRxA3hvxhdyuHpUJa2Pxh/s1600/1660307397152857-0.png" width="400">
</a>
</div><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9150364936845126510.post-55122862230495243642022-08-10T08:05:00.002+02:002022-08-10T08:25:28.991+02:00Modlitba za vlast ohroženou nemravností - Gebet für die von Unsittlichkeit bedrohte Heimat<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6df96h4Fp5zdRVK8SQfs8VtIKOnDbxWhBCD_55TWvgzGaFPjOUk_OdmKInjLpOUDeP6Dg4Cam0aBhGwXFCoc9zpPAh4fG3-BPhrIqmwj2UnrVAc2ugR6NxO38Qsl7U8bN4h9fJpl1FcRAZQoreoBBBksKuT6t9jkg1aM5GqzzONpvDJZlHUPSupSUSA/s800/our-lady-of-perpetual-help-icon.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="634" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6df96h4Fp5zdRVK8SQfs8VtIKOnDbxWhBCD_55TWvgzGaFPjOUk_OdmKInjLpOUDeP6Dg4Cam0aBhGwXFCoc9zpPAh4fG3-BPhrIqmwj2UnrVAc2ugR6NxO38Qsl7U8bN4h9fJpl1FcRAZQoreoBBBksKuT6t9jkg1aM5GqzzONpvDJZlHUPSupSUSA/w219-h276/our-lady-of-perpetual-help-icon.jpg" width="219" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgK7pgOl12MxYspXHAjwO5skv4erWOgSjYQFY5x_SGrVwLdSNVtW1v748eq8G1_ZA79WiV2Ep_oPDeOSW-Pxy_egb7XEAh3q3zYBmiDZJ9Q-Wmwtx-HFngRjigb5v3lB4fXCjakxwOuvPIJ31HsbxocHwBVDWbZgPPM5gc5hgwXOP9MHRFTtNiYscXbCA/s800/st-rita-of-cascia-icon.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="628" height="279" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgK7pgOl12MxYspXHAjwO5skv4erWOgSjYQFY5x_SGrVwLdSNVtW1v748eq8G1_ZA79WiV2Ep_oPDeOSW-Pxy_egb7XEAh3q3zYBmiDZJ9Q-Wmwtx-HFngRjigb5v3lB4fXCjakxwOuvPIJ31HsbxocHwBVDWbZgPPM5gc5hgwXOP9MHRFTtNiYscXbCA/w219-h279/st-rita-of-cascia-icon.jpg" width="219" /></a></div><span style="background-color: white;"><br /></span><p></p><p><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="background-color: white; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><b>Drazí přátelé v Kristu a Marii,</b></span></span></p><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="color: #250031;"><span style="background-color: white; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">v</span><span style="background-color: white; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">e dnech od 8. do 14. srpna 2022 probíhá Prague Pride festival k oslavě hříchů do nebe volajících </span></span><span style="background-color: white; color: #250031; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">a říkajících si o trest Boží. Abychom usmířili Boha a Jeho Svatou Pannu a porazili nečistého Asmodea </span><span style="background-color: white; color: #250031; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">a jeho lidské následovníky, a abycho</span><span style="background-color: white; color: #250031; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">m přispěchali na pomoc naší vlasti ohrožené nemravností, která odporuje nejenom nadpřirozenému, ale i přirozenému zákonu Božímu
a hrubě uráží Boží Majestát, rozhodli jsme se obrátit se modlitbou k Panně Marii a ke sv. Ritě z Cascie, aby zastavily tyto rouhače a veřejné hříšníky a obrátily je k Bohu.</span></span></div><span style="background-color: white;"><div style="letter-spacing: -0.08px; text-align: justify; white-space: pre-wrap;"><span style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><br /></span></span></div><div style="letter-spacing: -0.08px; text-align: justify; white-space: pre-wrap;"><span style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;">Modlitbu se budeme modlit od 10. do 14. srpna 2022 každý den. </span></span></div><div style="letter-spacing: -0.08px; text-align: justify; white-space: pre-wrap;"><span style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><br /></span></span></div><div style="letter-spacing: -0.08px; text-align: justify; white-space: pre-wrap;"><span style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><b>Modlitba k Panně Marii Matce ustavičné pomoci </b></span></span></div><div style="letter-spacing: -0.08px; text-align: justify; white-space: pre-wrap;"><span style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;">Matko ustavičné pomoci, ty nejlépe znáš úžasnou cenu duše. Víš, že každá duše je vykoupena krví tvého Božského Syna. Proto neodmítneš mou prosbu za obrácení ubohých veřejných hříšníků. Matko milosrdenství, ty víš o jejich bídě, o jejich bezbožném životě. Nezapomínej, že jsi útočiště hříšníků, že Bůh ti dal moc obrátit i nejzatvrzelejšího hříšníka! Moje úpěnlivé prosby zůstávají v jejich srdcích bez ozvěny. Pokud ty, dobrotivá Panno, nepomůžeš, budou padat hlouběji a hlouběji do propasti. Vypros jim účinnou milost, která jimi zatřese a přivede je k Bohu. A kdyby bylo třeba, pošli jim i nějaké soužení, aby vstoupili do sebe, zamysleli se nad sebou a udělali konec žalostné cestě bez Boha a proti Bohu. Nejlaskavější Přímluvkyně, už jsi obrátila hodně hříšníků na úpěnlivé prosby jejich příbuzných a přátel. Ať tě pohne i moje modlitba. Obrať veřejné hříšníky! Maria, pomoz! Prosím tě o to každou žilkou mého srdce. Matko milosrdenství, pomoz! Amen.</span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><b>Modlitba ke sv. Ritě z Cascie:</b></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><div><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;"><span style="color: #250031;">Svatá Rito, poslušná dcero svých rodičů, milující manželko násilnického manžela, trpělivá matko dvou těžko zvladatelných dětí, obětavá sestro v klášterním společenství, dobrotivá spolutrpitelko milovaného Pána. </span><span style="color: #250031;">Znáš život a jeho bídu. Ty víš také o naléhavých problémech našich neklidných srdcí. Naše bezmezná důvěra ve Tvou mocnou přímluvu nás přivádí k tobě. Ty jsi zakusila mnoho utrpení a stala ses hodnou nosit na svém čele ránu trnové koruny.</span></span></div><div><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;">Pomohla jsi bezpočtu lidí. V zoufalých a téměř beznadějných situacích jsi byla dobrotivou přímluvkyní těm, kdo tě prosili s vírou. Neopouštěj nás v našich potřebách a zastav veřejné hříšníky a hříchy do nebe volající.</span></div><div><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;">Pomáhej nám, abychom šli s klidem a radostí cestou našeho životního povolání, a pomoz nám nést kříž společně s Kristem, aby nás dovedl do radosti Nebe.</span></div><div><span style="color: #250031; font-family: Garamond; font-size: medium;">Amen.</span></div><div><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;"><br /></span></div></div><div style="text-align: justify;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><b><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;">V sobotu obnovíme vazalské zasvěcení se Panně Marii dle sv. Ludvíka Grigniona z Monfortu -
v den, kdy Asmodeus bude řádit a pyšně se vychloubat, my se vydáme cestou upřímné pokory
a vazalství Bohu a Matce Boží. </span></b></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Garamond;"><div style="font-size: large;"><br /></div><div><span style="font-size: medium;">Ve jménu </span><span style="font-size: large;">Ot</span><b style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: red; font-size: large;">+</span></b><span style="font-size: large; letter-spacing: -0.08px;">ce, Sy</span><b style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: red; font-size: large;">+</span></b><span style="font-size: large; letter-spacing: -0.08px;">na i Du</span><b style="letter-spacing: -0.08px;"><span style="color: red; font-size: large;">+</span></b><span style="font-size: large; letter-spacing: -0.08px;">cha svatého. Amen.</span></div><div><span style="font-size: large; letter-spacing: -0.08px;"><br /></span></div></span></span><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;"><div>Pozdravuji Tě, Neposkvrněná Panno Nebes a země, jejíž vládě je podřízeno vše, co je nižší než Bůh. <span style="letter-spacing: -0.08px;">Pozdravuji Tě, jisté Útočiště hříšníků, jehož milosrdenství nikomu nechybí. Milostiplně vyslyš mé touhy po Boží Moudrosti, a přijmi proto všechny mé sliby a nabídky, které Ti poníženě předkládám.</span></div><div>Já, N.N., nevěrný hříšník, obnovuji a potvrzuji dnes do Tvých rukou své křestní sliby. Navždy se zříkám Satana, všeho, čím se pyšní, i jeho skutků a úplně celý se dávám Ježíši Kristu, Vtělené Moudrosti, abych s ním nesl svůj <span style="letter-spacing: -0.08px;">kříž po všechny dny svého života a abych Mu byl věrnější než dosud. Volím si dnes Tebe, Maria, v přítomnosti celého nebeského dvora, za svou matku a Paní. Vydávám a zasvěcuji Ti jako nevolník své tělo i svou duši, svá dobra vnitřní i vnější i samotnou hodnotu svých dobrých skutků minulých, přítomných i budoucích. Přenechávám Ti plné právo
a neomezené právo, abys nakládala mnou a vším, co mi patří, bez výhrady podle svého zalíbení k největší slávě Boží v čase i věčnosti.</span></div><div><span style="letter-spacing: -0.08px;"><br /></span></div><div>Panno věrná! Učiň mne ve všem tak dokonalým učedníkem, následovníkem a nevolníkem Vtělené Moudrosti, svého Syna Ježíše Krista, abych na Tvou přímluvu a podle Tvého příkladu dosáhl plnosti Jeho věku na zemi a Jeho slávy v nebesích.</div></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;"><br /></span></span></div><div style="text-align: center;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Garamond; font-size: medium;">Více na</span></span></div><div style="text-align: center;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Calibri; font-size: x-large;"><a href="http://www.zavlast.cz" target=""><b>www.zavlast.cz</b></a></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Calibri; font-size: medium;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: Calibri; font-size: medium;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhN_YMj6abfSrQo212q5mXaYA_g_T1HQ_HLRJevQ8W9lOwiFXjRvZFvXgVzwoI1ahsTdamBGpR_Nd6_eLBnsM08ZuT8sBWZPpn99jXjMkMOwVePulzWkRzFCtndD-M1SxTq8GTFfHMukUhDdyhx6zWZEo6JkX_55T5R30OSPdRMa9CJfYqyd2wm2OIzEw/s400/stop_gay.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="295" data-original-width="400" height="236" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhN_YMj6abfSrQo212q5mXaYA_g_T1HQ_HLRJevQ8W9lOwiFXjRvZFvXgVzwoI1ahsTdamBGpR_Nd6_eLBnsM08ZuT8sBWZPpn99jXjMkMOwVePulzWkRzFCtndD-M1SxTq8GTFfHMukUhDdyhx6zWZEo6JkX_55T5R30OSPdRMa9CJfYqyd2wm2OIzEw/s320/stop_gay.jpg" width="320" /></a></div><br /><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div><div style="text-align: justify;"><span face="Inter, Helvetica Neue, Source Sans Pro, Source Han Sans SC, Source Han Sans CN, Hiragino Sans GB, Hiragino Kaku Gothic, Microsoft Yahei UI, Helvetica, Arial, sans-serif"><span style="font-size: 14px; letter-spacing: -0.08px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div></span><p></p><div class="blogger-post-footer">II.vatikánský koncil, modernismus, sv. Pius X., Rakousko-Uherská monarchie, císař, papež, papst, kaiser, Donaumonarchie, katolická Církev</div>Monarchia Catholicahttp://www.blogger.com/profile/18085815155807912881noreply@blogger.com