Válka na Východě, agrese Rudé armády a Alois Irlmaier

Vážení čtenáři našeho blogu, 

naše redakce zásadně odmítá post - bolševickou agresi neobráceného Ruska proti Ukrajině
a agresi Rudé armády. Z pohledu principů spravedlivé války, které vždy naše Svatá katolická Církev učila, byl porušen hlavní princip a to spravedlivý důvod pro vedení takové války ze strany Ruska. Rusko vede nespravedlivou válku
a proto také její vojáci jsou vinni z této agrese. 

Každá "dezerce" z Rudé armády by měla být proto chápána jako morálně ospravedlnitelný krok, ke kterému by se vojáci Rudé armády měli odhodlat, pokud by si uvědomili, že tato válka je nespravedlivá per se. Ona však je objektivně nespravedlivá, jak si ukážeme níže. 

S tím souvisí i reakce liberálního a neomarxistického Západu, který se ukazuje jako naprosto neschopným zareagovat na situaci, která vznikla invazí na Ukrajině. Odsuzujeme proto Západ za netečnost a neschopnost jít na pomoc napadenému státnímu útvaru a národu. 

Nauka o spravedlivé válce (Ius ad bellum) dle sv. Tomáše Akvinského

Sv. Tomáš se tématem spravedlivé války zabývá v rámci nauky o ctnostech, resp. ctnosti lásky, s příznačným názvem, „zda je válka vždy hříchem“ (Summa Theologica II­‑II q. 40, art. 1. 7).

 Z tohoto pojednání vyplývá oprávněný závěr, že sv. Tomáš spatřuje v „ použití násilí významné mravní zlo“.  Válka je obecně proviněním proti přikázání lásky k Bohu a k bližnímu. Spravedlivá válka má proto zcela výlučný charakter a musí být slučitelná s přikázáním lásky k Bohu a k bližnímu. V takovém případě je vedena jako ultima ratio (nejkrajnější způsob) v úsilí o dosažení spravedlnosti. Jinak řečeno, sv. Tomáš je ve shodě s naukou Církve přesvědčen, že mohou nastat situace, za kterých se vládce musí rozhodnout pro válku.

• Zaprvé, rozkaz k vedení války může dát jen zplnomocněná autorita (stát nebo jiná kompetentní moc) na obranu společného dobra.

V tomto smyslu není státní útvar, který se rozkládá na území Ruska, zplnomocněnou autoritou, neboť tento státní útvar je nelegitimní od roku 1917, kdy byl svržen carský režim. Takže všechny akty tohoto státu a její domnělé autority jsou nelegitimní. 

• Zadruhé, pro válku musí existovat spravedlivý důvod (obrana, vymáhání práva).

Rusko nemá žádný spravedlivý důvod napadnout jiné státy, byť jsou třeba nelegitimní, ale jsou samostatnými celky. Spravedlivý důvod musí být předně dosažen dohodami a diplomacií, nikoliv primárně válkou. 

• Zatřetí musí ti, kdo válku vedou, mít správný úmysl (prospěch dobra, odvrácení zla). Mimoto válka může být mravně dovolená i tehdy, jestliže slouží k dosažení lepšího míru, který obnoví řád porušený těžkým bezprávím nebo těžkému bezpráví zabrání.

Rusko ani jeho nelegitimní režim neprokázal spravedlivý úmysl pro vedení války, to jest prospěch dobra, a odvrácení zla. 

• K nauce sv. Tomáše byl v pozdní scholastice připojen ještě jeden princip a to princip proporcionality - naděje na úspěch války.

Na druhou stranu NATO je oprávněno použít síly na obranu napadeného státu, pokud ovšem nehrozí v rámci nauky o proporcionalitě k tomu, že válečný konflikt se stane ještě horším a zavleče svět do války. To znamená, zda existuje naděje na úspěch války tak, aby nedošlo k ještě většímu krveprolití a narušení spravedlnosti. 

V současné chvíli někteří vzpomněli na zasuté proroctví bavorského vizionáře a mariánského ctitele Aloise Irlmaiera.

Proroctví bavorského vizionáře Aloise Irlmaiera. Kdo byl tento muž? 

Alois Irlmaier se narodil v roce 1894 v bavorském městě Freilassing. Živil se jako hledač vodních pramenů a studnař. Měl však další dar – viděl do budoucnosti. Tuto schopnost využil především za druhé světové války, kdy své sousedy varoval před britskými nálety a pomáhal jim najít bezpečný úkryt. Dopředu věděl, jak útok bude probíhat a jaké domy budou zničeny. Když mu příbuzní vojáků ukázali jejich fotky, dokázal říct, v jakém stavu se dotyčný nachází. Zda je v pořádku, zraněný nebo po smrti. Říkal, že své vize vidí před sebou jako film. Později pomáhal při vyšetřování trestných činů a s hledáním pohřešovaných osob. Za své schopnosti se dokonce dostal i před soud. Šokoval však tím, že dokonale uhádl šaty, jež si soudcova manželka vzala ráno na sebe. Byl tak zproštěn obvinění. Irlmaier zemřel v červenci roku 1959 se slovy: „Rád odcházím, protože nemusím zažít to, co vidím." Tento muž měl vize, které hovořily o 3. světové válce. Hovořil o tom, že bude zabito mnoho kněží, papež uprchne a v exilu pak korunuje katolického monarchu, zřejmě ve Francii, dále psal o tom, že Praha a Budapešť budou zničeny, Rusové se zastaví až v Porýní a použijí chemické zbraně (nějaký toxický žlutý prach). Zaútočí prý nečekaně přes noc. Má být teplá zima. Do La Manche prý Sověti hodí bombu, voda zaplaví jižní Anglii a Nizozemí. Válka má trvat jen 4 asi měsíce, ke konci nastanou 3 dny temnoty, zahyne však hodně lidí. Také sdělil, že až bude jeho mladým současníkům 80-90 let (hovoříme o době 50. let 20. století), vypukne 3. světová válka. Je tato doba tady?

Ať už Rusko napadne NATO a Evropu, nebo ne, jisté je jedno, že Alois Irlmaier svými vizemi nebezpečně nastínil to, co se stane, ať už to bude v této současné době, nebo daleké budoucnosti.

Na závěr chceme vyjádřit podporu ukrajinským občanům, kteří čelí této šílené agresi, která je porušením veškerých morálních principů, které se vztahují k vedení spravedlivé války (Ius bellum).

Panno Maria Počajevská, oroduj za svůj ukrajinský lid.

Proč katoličtí monarchisté neslaví 9. květen 1945? Warum katholische Monarchisten 9. Mai 1945 nicht feiern?

Po celá komunistická a liberálně demokratická léta jsme svědky toho, že se pořádají oslavy 9. května jako připomínky dne osvobození Prahy od nacismu a skončení zničující II. světové války… Dříve jsme viděli všude obrazy postav rudoarmějců jedoucích na tanku č. 23 v pražských ulicích. Co se však tehdy opravdu stalo v tyto dny šeříkové lži?

9. května nepřijelo osvobození, ale stalinská totalita s agendy NKVD na tancích Rudé armády, kteří nemilosrdně vynucovali sobě poslušnost na národech střední a východní Evropy. 9. květen 1945 je synonymem pro konec jedné války a začátek války další, tentokrát tzv. studené. A nemusíme se odkazovat na projev W. Churchilla ve Fultonu, že začala studená válka, kterou on spolupodepsal v Jaltě a v Casablance.

9. květen se navždy zapíše jako den hanby pro naše země Koruny české, protože jsme byli opět potupeni tentokrát skutečně ze strany západních mocností, které nás předhodily v Jaltě a v Casablance východnímu tyranovi do chřtánu a 9. května se začala prakticky naplňovat sovětská okupace korunních zemí. Potupa a znásilnění proběhlo velmi rychle a Rudá armáda jako hlavní nástroj světového bolševismu nahradila hnědou nacistickou diktaturu rudým terorem.

Hned po "osvobození" ČSR začala na jejím území fungovat a řádit sovětská vojenská kontrarozvědka SMERŠ (Smerť špionam!), která vznikla jako zvláštní uskupení v rámci NKVD. Odhaduje se, že zavlekla do SSSR přes tisícovky emigrantů z Ruska, Ukrajiny, Podkarpatské Rusi z doby po I. válce, kteří utekli před bolševismem po roce 1917.

Naplnil se Stalinův "osvobozovací pochod" Evropou, který měl být původně podle některých autorů (V. Suvorov) zahájen v roce 1941 a měl skončit na pobřeží Atlantiku. Stalinův plán "osvobozovací" cesty k Atlantiku se podařil jenom částečně. Zastavil se v Duryňsku, ve Vídni a v Jugoslávii. Vzpomeňme jak heroicky zasáhl svatý Růženec do osudů obyvatel Vídně, kteří byli okupováni sovětskou mocí, která se nakonec v roce 1955 z Rakouska stáhla.

Naplnilo se vrchovatě poselství Panny Marie z Fatimy, že totiž Rusko rozšíří své omyly po celém světě a některé národy přestanou existovat. Rudý bolševismus zasáhl celý svět. Gulagy se staly normou jak začít nakládat s jinak smýšlejícími členy různých sociálních tříd.

9. květen 1945 je začátkem teroru. Partizánské hnutí podporované SSSR v průběhu války nebylo ničím jiným než vytvářením bolševických trojských koňů uvnitř střední a východní Evropy, aby, až bude nacistické Německo a jeho spojenci poraženo, zavlála Rudá standarda na územích, které se začátkem 20. let ubránily první vlně bolševizace, projevující se v posledních vlnách vracejících se dezertérů - zbolševizovaných legionářů a vytvářením republik rad - v Maďarsku, na Slovensku, v Německu atd.

Pokud katolická Církev přežila liberálně demokratický chaos První republiky, obrána o svůj majetek, a dále nacistický teror, díky kterému skončilo v koncentračních táborech mnoho našich německých a českých kněží, řeholníků a řeholnic, jenom těžce přežívala doby komunistického teroru a dostala se do skutečných katakomb.

Jak kdysi prohlásil T.G. Masaryk o ruském bolševismu v únoru 1918: "Řekl jsem Spojencům otevřeně: nebojím se vítězství bolševiků. Bolševická vláda je demokratická a socialistická. (viz Krystlík T., Zamlčené dějiny 2., str. 28.) Ano, tak se smýšlelo o bolševismu v První republice, kolébce domnělé svobody a demokracie. To byl onen vytoužený slovanský Východní bratr, kterému jsme chtěli patřit.

A stačilo tak málo, abychom zabránili šíření totalitních režimů a liberálně demokratického moru, před kterým nás varovali papežové po celé 19. století, v čele s Matkou Boží: zasvětit ve 20. letech Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. A nastal by onen vytoužený a všemi katolíky očekávaný Boží pokoj a vítězství. Za tento tristní stav a rozšíření bolševismu jsou v důsledku zodpovědní ti, kteří založili třetí fatimské tajemství do šuplíku, protože měli příliš malou víru ve slova Panny Marie. Od Pia XI. až dodnes nebyli papežové schopní zasvětit výslovně Rusko Srdci Mariinu. Je to jeden z těžkých prohřešků nejvyšších špiček katolické Církve ve 20. století. A nakonec se to obrátilo proti katolické Církvi jako celku a Trojský kůň byl vystavěn uprostřed ní.