mc

27. 10. 2020

Josef Pejřimovský - Úvaha k 28. říjnu a modlitby za národ - Reflexion am 28. Oktober und Gebete für die Nation



28. října tradičně slavíme státní svátek, prezident uděluje řády a vyznamenání, v celé zemi se konají oslavy. Letos, vzhledem ke omezením v důsledku covidu-19 budou oslavy minimální. Je ale čas, zamyslet se nad tím, co se 28. října 1918 vlastně stalo a co to pro náš stát znamená.

28. říjen 1918 byl dnem, kdy Národní výbor československý vyhlásil nezávislý stát Československý s tím, že o jeho formě rozhodne budoucí národní shromáždění. Nedošlo tedy k vyhlášení republiky, ale pouze Československa, tedy spojení českých zení a Slovenska v jednom, nezávislém státě, který ale již dnes neexistuje.

Co ale znamená 28. říjen pro současný český stát? Ten samozřejmě nevznikl 28. října 1918, ale někdy v 9. či 10. stol., za vlády knížete Bořivoje, jeho synů a sv. Václava. Česká státnost je více než 1000 let spojena se sv. Václavem, patronem země a národa. Český národ je nazýván národem sv. Václava, český stát je nazývám ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ, koruny sv. Václava. To v současnosti dobře vystihuje další svátek, Den české státnosti 28 září, na výroční den vraždy knížete sv. Václava. Proto jsou každého 28. dne v měsíci konány ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta v Praze modlitby za český národ.

Český stát, svazek Zemí koruny české nikdy právně nezanikl, nebylo tedy třeba český stát v roce 1918 zřizovat ani obnovovat. Došlo ale k tomu, že za vlády císařovny a královny Marie Terezie byly spojeny úřady nejv. kancléře Království českého a prvního kancléře arcivévody rakouského a od té doby neměly Země koruny české vládu samostatnou, ale společnou se zeměmi rakouskými. Vzhledem k tomu se přestal scházet i generální sněm Zemí koruny české.

16. října 1918 císař a král Karel I. svým manifestem přetvořil rakouskou část monarchie ve spolkový stát, vyhlásil na jejím území 4 státní celky, Německé Rakousko, Země koruny České, jihoslovanský stát (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna-Hercegovina) a Halič. Současně zřídil prozatímní zákonodárné sbory, tvořené poslanci říšské rady, kteří byli zvoleni příslušných zemích.

Od 16. října 1918 tedy byl ustanoven český sněm - Česká národní rada, a ustanoveni dalších státních orgánů bylo v její pravomoci. Z hledisky státoprávního lze říci, že 28. říjen 1918 pro český stát není významný. Významná je pouze skutečnost, že byla zrušen společná sněm a vláda s dalšími státy monarchie.

Česká národní rada se nikdy nesešla, československý stát byl vyhlášen Národním výborem československým bez dohody nebo konzultace s německými poslanci z Čech, Moravy a Slezska, přesto, že Němci tvořili cca 30% obyvatel českých zemí. Výsledkem bylo vyhlášení 4 německých provincií – Deutschböhmen, Sudeten, Böhmerwald a Deutschsüdmähren a deklarace jejich připojení k Německému Rakousku. Československé vojsko sice rychle tato území obsadilo, ale byla při tom střelba a mrtví. Mezinárodně nebyl zásah československého vojska pozitivně přijat, pohraniční území Čech, Moravy a Slezska nebyla uznána za součást Československa, ale byla pouze uznána jejich dočasná (okupační) správa, vykonávaná československými orgány, do rozhodnutí mírové konference. Československo totiž porušilo v tomto případě zásadu práva na sebeurčení národů, které se samo jinak dovolávalo a odůvodňovalo jí svoji nezávislost a připojení Slovenska. K právnímu připojení pohraničních území s německým obyvatelstvem k Československu došlo až mírovou smlouvou československo-rakouskou v roce 1924. Vítězným mocnosti světové války (Francie, Anglie, Itálie, USA) ale měly právo dozoru nad národnostními poměry v Československu a právo je upravit. Svého práva pak využily (Francie,Anglie, Itálie) v Mnichově roku 1938, kdy bylo české pohraničí mnichovskou dohodou odděleno od Československa a připojeno k Německu.

Význam 28. října 1918 je pro český stát nejednoznačný až rozporný. Nebylo by zřejmě vhodné rušit 100 letou tradici oslav 28. října, ale je potřebné uvědomit si všechny souvislosti a také skutečnost, 28. říjen, stejně jako 28. září, není jen důvodem k oslavě, ale i k pokání a zadostiučinění.

28. října 1918 byla nastoupena cesta k vyhnání českého krále, bl. Karla z Domu Rakouského, jeho utrpení a předčasné smrti. Bl. Karel prožil část života v Čechách, měl k Čechům pozitivní vztah, ještě na smrtelné posteli se modlil za český národ. Jako vojevůdce usiloval vždy o to, aby válka byla co nejméně ničivá, aby zbytečně netrpělo civilní obyvatelstvo a maximálně šetřil životy svých i nepřátelských vojáků. Bylo mi vyčítáno, že jeho rozkazy se řídí více katolickou morálkou než vojenskou prospěšností, ale přesto byl vojevůdcem vítězným. Jako císař a král (1616-18) se snažil o zmírnění utrpení a bídy obyvatelstva, pro její lepší organizaci pomoc obyvatelstvu zřídil ministerstva zdravotnictví a soc. věcí, prvá v Evropě. Usiloval o ukončení 1. svět. války čestným mírem a o spravedlivé národnostní uspořádání svého státu. Byl vzorným manželem a otcem. Přes všechny jeho snahy nedosáhl úspěchu a musel odejít do vyhnanství.

Protože si císař a král Karel nevytvořil žádná zahraniční konta, dostal se brzy do finančních potíží. Když nástupnické státy (Československo, Polsko, Jugoslávie, Rumunsko) vázaly náhradu za zabavený majetek vázaly na jeho abdikaci, kterou odmítl, a odmítly vyplácet rentu a (roční renta byla nižší než výnos jednoho ze zabavených velkostatků, a rovnala se měsíčnímu platu a reprezentačnímu fondu ministra dr. Ed. Beneše) musel v zimním období přijmout nevhodné bydlení ve studeném a vlhkém domě. Když pak jednou promoknul a dostal zápal plic, pro nedostatek financí se dlouho zdráhal zavolat lékaře a na zápal plic v nedožitých 35 letech 1. dubna 1922 zemřel.

Pokáním za vraždu sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého a za vyhnání sv. Vojtěcha bylo dáno zadostiučinění jejich přijetím za zemské a národní patrony. Prosím, přidejme k modlitbám prosbu, aby nám Bůh ukázal, jaké zadostiučinění si přeje za vyhnání krále-světce, bl. Karla I. z Domu Rakouského a jeho předčasnou smrt, za které nesou představitelé českého národa velkou část viny, když zabavili jeho osobní majetek a nechali ho bez prostředků.

28. dne každého měsíce se v návaznosti na svátek sv. Václava a Den české státnosti setkává modlitební společenství ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály v Praze k modlitbě za český národ a stát. Letošní modlitby 28. října jsou však nerušené opatřeními v souvislosti a covidem-19, ale berme to jako příležitost k rozšíření modliteb mezi další lidi.Prosím, připojte se k nám duchovně a modlete se s námi. Obvyklý čas modlitby je v 16,15 hod., ale můžete se pomodlit v kteroukoli denní dobu, nejlépe 28. v měsíci, ale i v jiný den.

Posílám modlitby (níže webový odkaz) které se 28. dne každého měsíce na pražské hradě, ve Svatováclavské kapli, katedrále sv. Víta i u hrobu sv. Ludmily v basilice sv. Jiří modlíme a prosím, připojte se k nám v modlitbě za český národ, jeho obrácení, zastavení současné nákazy covidu-19 a za mír ve světě. Některé modlitby se modlíme v latině, ale posílám i jejich český text.

Pokud má někdo málo času na celé modlení, může se pomodlit modlitbu, kterou se Dominik kard. Duka modlil u oltáře sv. Václava v basilice sv. Petra v Římě a která se obrací k českým světcům a dobře shrnuje prosby za potřeby našeho národa i státu.

https://immaculata-mariansky-sloup0.webnode.cz


24. 10. 2020

Dr. Radomír Malý - Pandemie šílenství a zločinu - Pandemie des Irrsinnes und der Untat


Jako praktikující katolík věřím, že existují Boží tresty za hříchy lidstva. Současný koronavirus je jedním z nich, ale jinak, než si mnozí myslí. Známý rakouský katolický právník a tradiční katolík Alfons Adam se nedávno vyjádřil, že trestem není samotný chřipkový nebo chřipce podobný virus, nazvaný Covidem či koronavirem, ale globální paranoidní šílenství, jež zachvátilo celý svět, kdy se uzavírá ekonomika, omezuje nebo likviduje sociální a kulturní život a hrubě porušují základní přirozená lidská práva. S tím souvisí také zavírání kostelů a nemožnost bohoslužeb. Všechno prý ze sanitárních a hygienických důvodů. Inu, z Písma sv. víme, že Bůh někdy trestá lidi odnětím zdravého rozumu.

Jenže dnes již musí být každému, kdo sleduje objektivně vývoj událostí, jasné, že opatření omezující lidský život jsou nejen přehnaná, ale přímo absurdní, nesmyslná a zločinná. Jestliže u nás od údajného počátku infekce zemřelo přes tisíc lidí (a i tento počet je zjevně nadsazený) s koronavirem, nikoli „na koronavirus“, tak podle sdělení rektora KU prof. Zimy, známého špičkového lékařského odborníka v televizním pořadu Máte slovo, v roce 2018, kdy proběhla v naší zemi velká chřipková vlna, zemřelo při ní s chřipkou přes 2 tis. lidí, čili více než dvakrát tolik. Žádná mimořádná opatření se ale nekonala, sociální, kulturní i ekonomický život fungoval úplně bez omezení, jen návštěvy v nemocnicích a ústavech sociální péče byly nějakou dobu zakázány. Média si chřipkové nákazy téměř nevšímala, nebylo to pro ně zajímavé.

A další významný údaj, zveřejněný před pár dny televizní stanicí Nova: Počet zemřelých na různé choroby s vyloučením tragických úmrtí byl v loňském roce za období od ledna do října, kdy žádný Covid tu oficiálně nebyl, nižší než letos a podstatně nižší než v r. 2018, kdy se projevil zvýšený výskyt chřipky. Covid tedy nezpůsobil žádnou zvýšenou úmrtnost obyvatelstva.

Proč potom ale taková tvrdá opatření, nota bene když v poměru údajně zemřelých s Covidem k počtu populace se jedná o pouhý zlomek jednoho promile? Naši mocní spolu s novináři argumentují nesmyslně tzv. italským scénářem, jenže i tam, když si to přepočteme na podíl v populaci, nám vyjde, že dosud zemřelo s Covidem 30 tisíc lidí, což v 60 milionové Itálii představuje pouhého půl promile obyvatelstva. O co tady vlastně jde? Proč se u tohoto běžného respiračního viru vyvádí, jako by šlo o středověký mor?

Odpověď zní, že to vyžaduje Světová zdravotnická organizace (WHO), která by měla být spíše nazvána světovou zdraví a životu nebezpečnou organizací. V jejím čele stojí komunistický zločinec z Etiopie Tedros Ghebreyesus, mající na svědomí krvavé represe proti odpůrcům režimu v době, kdy komunisté v Etiopii vládli. Je politicky napojen na komunistickou Čínu. WHO je provázána s farmaceutickými nadnárodními koncerny, které ji financují – a právě ty mají enormní zájem navyšovat své zisky. Jak se to dělá? Vyvoláním strachu, paniky a děsu z koronaviru. Vylekaní lidé jsou potom ochotni platit zlatem za vakcíny, i když jejich účinnost je pochybná nebo i kontraproduktivní, existují seriózní lékařské studie, že nově vyvíjená séra proti Covidu deformují DNA a vyvolávají ještě jiné choroby, nehledě ke skutečnosti, na kterou několikrát poukázali známí stateční biskupové a obhájci autentických Božích hodnot mons. Carlo Maria Viganó a mons. Athanasius Schneider, že vakcíny obsahují i buňky z plodů dětí zabitých umělým potratem, proto katolík, jenž o tom ví, a přesto se nechá očkovat, těžce hřeší.    

Ve farmaceutickém průmyslu má svůj podstatný podíl jeden z nejbohatších mužů planety, americký miliardář Bill Gates, který se netají svými názory na tzv. depopulaci planety: lidí je prý na světě příliš     a je zapotřebí jejich stav redukovat. Tím se dosahuje vedle ekonomického i dalšího efektu: politického a duchovního. Všimněme si obou:

 1)      Politický aspekt

Občané vyděšení panickou hrůzou z koronaviru, kterou jim sugerují nejvlivnější masmédia kontrolovaná a financovaná právě Gatesem, si nechají bez protestů naordinovat nejrůznější omezení svých přirozených lidských práv a svobod – a ještě budou za to svým vládcům poníženě líbat ruce i nohy, vždyť je brání proti údajnému „neviditelnému nepříteli“, tj. respiračnímu viru. Gates i WHO vyvíjejí díky svému financování obrovský vliv na všechny státy světa, ať už přímo nebo prostřednictvím EU či OSN či dalších nadnárodních organizací. Celosvětové protikoronavirové šílenství je tak cíleně řízeno a organizováno médii hlavního proudu, která vyvolávají záměrnou hysterii a vynucují si od politiků jakékoliv orientace omezení nebo i zrušení základních svobod a lidských práv.

To všechno je založeno na obrovské lži a podvodu. Konkrétní a snad nejdrastičtější příklad: Někdy na jaře přinesly téměř všechny televizní stanice světa snímek, jak v italském Bergamu jsou seřazeny stovky rakví připravených pro pacienty, kteří ten den zemřou na koronavirus. Spousta mých rodinných příslušníků a známých byla šokována a zděšena. Jenže ten snímek pocházel, jak nezvratně prokázali tzv. politicky nekorektní novináři na internetu pouhým srovnáním, z r. 2013, tedy z doby, kdy zde žádný Covid nebyl. Tenkrát ztroskotala u ostrova Lampedusa loď s uprchlíky, několik stovek jich zahynulo, a ty rakve připravily italské úřady pro ně. Referuje o tom italský novinář Luca de Neto, jehož článek přetiskl český katolický časopis RCMonitor 9.8.2020:

 „Vzpomeňme si na známou scénu vysílanou na všech televizních kanálech, která ukazovala rakve v Bergamu. Později se ukázalo, že záběry zachycují událost starou několik let – odvoz obětí tragického ztroskotání lodi, k němuž došlo u sicilských břehů. Nebo na kriminalizaci mladých lidí, kteří se v době omezení vycházení osob pohybovali na ulici, přičemž byl použit tentýž snímek pro případy v Cremoně, v Brescii, v Bergamu….Nebo na burcující titulky v novinách ohlašující náhlá a nevysvětlitelná úmrtí mladých lidí na Covid, zatímco šlo o důsledky předchozích vážných patologií.“     

Takhle sprostě nás podvedli a podvádějí, jen aby vyvolali panickou hrůzu! A zdaleka to není jen tento případ. Televize též ukázala, jak na ostrově Hart v USA házejí do hromadného hrobu rakve se zemřelými na Covid – jenže jak je možné, že pouze dva týpci proti sobě je berou zlehka jako peříčka? Kdyby v rakvi byl nebožtík, tak by ji přece museli brát alespoň 4 chlapi – a měli by co dělat! Ve Velké Británii zase rozhlasové zpravodajství upozornilo, jak prý v Manchesteru před největší kliniku neustále přijíždějí záchranky s nemocnými Covidem a odjíždějí pohřební vozy se zemřelými na tuto chorobu. Jeden polský novinář žijící v Británii se tam vypravil – a ejhle: pusto a prázdno! Nic z toho se tam nedělo.

Na takovém sprosťáctví, podrazáctví a lži je tedy založena veškerá celosvětová i česká kampaň o nebezpečnosti koronaviru, která má ospravedlnit lockdown, omezování počtu lidí na společenských akcích a nakonec jejich zákaz, roušky, rozestupy, testování, trasování a další nařízení, která nás sužují a znemožňují normální život! Naprostá většina politiků světa se na tom více či méně podílí, neboť jsou finančně i jinak spojeni s WHO a panem Gatesem. To je zločin proti lidskosti a jeho pachatelé by se měli za to zodpovídat před mezinárodním tribunálem, jako byl ten norimberský po II. světové válce. Někteří advokáti v USA a v Německu již připravují žalobu.

Naše české přísloví praví: Lháři se jen jednou věří. Proč bychom tedy měli věřit pánům Babišům, Prymulům, Hamáčkům apod., proč bychom měli věřit jejich „dvorním hygienikům“ a dalším údajným odborníkům, proč bychom měli věřit médiím pracujícím v jejich prospěch, když tyto lži jsou součástí jejich politiky domnělého „boje s koronavirem“ a ochrany našeho zdraví?  Ministr vnitra Hamáček by správně měl stanout před soudem za svůj nedávný výrok, že když se neprovedou drastická opatření omezující lidskou svobodu, budeme mít na ulicích „mrazáky plné mrtvol zemřelých na Covid…“ Taková evidentně lživá prohlášení, která mohou vést slabší jedince až k infarktu nebo k mrtvici, ne-li dokonce přímo k sebevraždě, jsou přece šířením poplašné zprávy s možnými tragickými následky!   

Tentýž ministr Hamáček nám rovněž na počátku lockdownu tvrdil, že prý tady přestává „sranda“, neboť jde „o životy“. Vývoj událostí jej jasně usvědčil ze lži. Nikdo neumírá na koronavirus, zemřelo pouze během půl roku několik stovek pacientů na rakovinu, infarkt, zápal plic a další choroby, a byli mimo jiné pozitivně testováni též na Covid. Samotné ministerstvo zdravotnictví nedávno prohlásilo, že každý, kdo zemřel na jakoukoliv chorobu nebo z jakékoliv příčiny, pokud byl pozitivně testován na Covid, musí být registrován jako „oběť Covidu“, což znamená, že i kdyby byl zastřelen nebo ho přejelo auto, tak „zemřel na následky koronaviru“.

Hamáček jasně věděl, že to, co říká, není pravda, musel mít informace od skutečných domácích a zejména zahraničních odborníků virologů, epidemiologů aj., jenže jejich názory nebyly „politicky korektní“, proto jsou politickým mainstreamem ignorováni a velmi často také pronásledováni vyhazovy z práce. Ti panu Hamáčkovi nebyli po chuti. Argumentoval tak jako plukovník Prymula mimo jiné i tím, že prý kdyby se neprovedl lockdown a další opatření, došlo by ke kolapsu zdravotnictví, protože by se nedostávalo lůžek pro nemocné při rychle přibývajícím tempu pacientů. Chtěl bych se při té příležitosti pana ministra zeptat, proč nedošlo ke kolapsu zdravotnictví r. 2018, když s chřipkou zemřelo přes 2 tisíce lidí? A v nemocnicích jich bylo s touto chorobou ještě mnohem více, podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví dostupných na internetu v době chřipkové sezóny, trvající cca 2 měsíce, je každoročně hospitalizováno s chřipkou 10-15 tisíc lidí. Jak to, že tady se nikdy o nedostatku lůžek nepsalo a nemluvilo?

Opět se uváděla Itálie jako odstrašující příklad, ale já se ptám: Proč r. 2018 při tamním úmrtí 60 tisíc lidí s chřipkou nedošlo ke kolapsu italského zdravotnictví, ale letos při úmrtí poloviny tohoto počtu na Covid ano? Jakou to má logiku?

Krom toho ze lži usvědčují světové i naše žurnalisty, hygieniky a politiky zkušenosti těch zemí, které neomezily ekonomický, sociální, kulturní a duchovní život ani v nejmenším: je to evropské Bělorusko    a africká Tanzánie. V Bělorusku stoupl počet pozitivně testovaných na 70 tisíc, zemřelých je k dnešnímu dni cca 900, ale aktuálně pozitivních je v současnosti dle oficiálních údajů asi 5 tisíc osob. Žádný kolaps zdravotnictví se nekonal, počty jsou naprosto srovnatelné s námi navzdory českému lockdownu a dalším opatřením. A v Tanzánii s 55 mil. obyvatel, kde je prezidentem praktikující katolík John Magufuli, je registrovaná ani ne tisícovka pozitivních a necelých 200 úmrtí s Covidem – bez jakýchkoliv omezujících opatření vůči obyvatelstvu, bez roušek a dokonce bez nuceného testování a karantén a také, což je signifikantní, bez jakéhokoliv náznaku kolapsu zdravotnictví pro nedostatek lůžek.

U nás máme nyní nouzový stav – a spolu s ním opět jako na jaře umrtvení veškerého kulturního života, uzavření hospod a také kostelů. Poukazuje se na rostoucí čísla nakažených. Jenže můžeme tomu věřit? Mnou zmiňovaný rektor UK prof. Zima v televizní debatě řekl, že to všechno jsou hausnumera, která zhola nic nevypovídají o reálné situaci. Věděl dobře, o čem mluví. Jestliže v červnu počet testů za den nepřesahoval 4 tisíce, dnes přesahuje 30 tisíc – a to se přece musí zákonitě projevit nárůstem infikovaných. Krom toho samotné testování je něčím, co vyvolává pochybnosti. Těm, kdo se dopouštějí neustálých podvodů, nelze ani v nejmenším věřit. Výše uvedený prezident Tanzánie John Magufuli, tedy země, která neprovedla žádná omezující opatření, prokázal, že testy PCR jsou ve skutečnosti velkým podvodem. Zadal laboratořím vzorky kozy, rostliny papaya, ovocného džusu a motorového oleje a uvedl u každého lidské jméno. Pouze u oleje vyšel negativní test, jinak samé pozitivní. O čem to svědčí? Buď jsou testy PCR šmejdem, nebo záměrným podvodem. Podle zdravotnických kritérií by měly být všechny testy podobného charakteru ověřeny několika odbornými komisemi. Testy PCR, jejichž „výrobcem“ byl německý biolog Drosten, neprošly ani jediným. Stačilo pouze, že je doporučila WHO.             

V mnoha zemích se ozývají lékaři i další specialisté, že počty pozitivně testovaných jsou záměrně navyšovány, krom toho je jasné, že většina lidí, kterým vyšel pozitivní test, nemá příznaky, a tudíž není nemocná. Proč je tedy zavíráte do karantény jako kriminálníky do domácího vězení? Rovněž tak je důvodné podezření, že lidem zemřelým v nemocnici na nejrůznější choroby je do úmrtního listu připisován Covid, ačkoliv ho nikdy ani pochybný test PCR nevykázal. Proč se toto u nás ani jinde nevyšetřuje?

A ještě další důležitá otázka: Lékaři a jiní odborníci často poukazují na vážná nebezpečí, která pro lidské zdraví i životy představují nikoli koronavirus, nýbrž právě naopak opatření proti němu. Jednou se možná dozvíme, kolik lidí podlehlo infarktům a mrtvicím v důsledku stresu ze ztráty živnosti nebo zaměstnání kvůli protikoronavirovým opatřením. Spousta lékařů si stěžuje, že kvůli hrozbě nákazy Covidem musí odkládat i nezbytné operace a poskytnutí pomoci pacientům. Kolik jich v důsledku toho zemřelo, to se z našich oficiálních statistik nedozvíme, určitě to ale bude víc, než těch, co zemřeli v nemocnicích s Covidem pro svůj vysoký věk nebo souběh smrtících chorob.     

Podvodníkům, lhářům a gaunerům, jejichž lži a podvody byly několikrát prokázány, věřit nelze. Nelze jim věřit ani tehdy, když se dušují, že jedině roušky nás ochrání před Covidem. Za tím lze větřit opět skrytý ekonomický zájem.

Biskup A. Schneider to nazval „sanitární diktaturou“ jako novou formu totality překonávající tu nacistickou, i tu komunistickou. Ve svém nedávném vyjádření publikovaném na LifeSite News dokonce řekl, že tato nová tyranie už je realitou. Jak se bránit? Tím, že budeme dávat najevo jednoznačný odpor. Roušky budeme nosit pouze v krajním případě, svatební a pohřební hostiny a rodinné oslavy budeme pořádat doma, kam dosud žádné orgány vstoupit nesmí – a můžeme si pozvat, kolik lidí chceme. Pohrdněme výzvami, abychom se zdržovali doma a nikam nechodili, nejsme přece ani otroci, ani vězni, nýbrž svobodní lidé a máme nezadatelné lidské právo chodit si kam chceme, navštěvovat koho chceme a sdružovat se (shlukovat) jak potřebujeme a chceme.

Odmítněme testování i trasování. To první nás má udržovat ve strachu, zda „náhodou“ nejsme nakažení, přičemž pozitivně testovaný, jak dnes uvádí spousta nezávislých lékařských odborníků, mj. i u nás autoři výzvy lékařů „Přestaňte strašit lidi…“, kterou podepsalo už 50 tisíc osob, neznamená nakažený a přenášející nemoc, když nemá žádné příznaky. Trasování potom vede k udavačství podobně jako za komunistického režimu. Když tedy sami budeme „pozitivně testovaní“, odmítněme hygienickým orgánům uvádět kontakty a tak přivádět své bližní do karantén a dalších nepříjemných situací.

Nebojme se též dávat najevo veřejně svůj nesouhlas a při každé příležitosti vyzývat naše orgány: Chceme normální život, nestojíme o vaše strašení Covidem a vylhanými čísly údajně „nakažených“. Chceme sami rozhodovat, kolik lidí si máme pozvat na rodinné i společenské akce a s kolika se budeme „shlukovat“, chceme, aby se stát choval vůči Covidu tak, jako se chová vůči chřipce, odmítáme karantény, testy, trasování a podobné nesmysly. Žádáme návrat dětí do škol, obnovení kulturních, společenských a sportovních akcí bez ohledu na Covid! Čím více nás bude, tím více nás budou muset brát vážně.

 2)       Duchovní rozměr

Uměle vyvolaná hysterie kolem Covidu má přímou souvislost s potratovou agendou a propagací genderové ideologie. WHO toto otevřeně masivně prosazuje, tatáž WHO, která požaduje lockdowny a razantní omezení práv občanů kvůli falešné pandemii. Její hlavní sponzor Gates, který poskytuje finanční pomoc méně vyvinutým státům, ji bezohledně podmiňuje liberální potratovou legislativou a odstraněním „diskriminace“ homosexuálů a leseb.

V současnosti jsme svědky právě kvůli koronaviru nátlaku nadnárodních lobby na vlády, aby ještě více legalizovaly potraty a antikoncepci. Je snad náhodou, že právě v době podvodné pandemie WHO žádala po vládách světa, aby všechna dosavadní omezení potratů byla zcela odstraněna s odůvodněním, že pro ženu je kvůli lockdownu obtížnější realizovat toto její "základní právo"? To se také v řadě západních zemí stalo, konkrétně ve Velké Británii, v Kanadě, v Austrálii, na Novém Zélandu aj. Ženám se legálně umožnilo, aby si provedly samy potrat požitím pilulky bez vědomí a spolupráce lékaře, což dosud bylo povinné.

 Jak oznámil i web www.radiovaticana.cz 1.9., také OSN publikovala tzv. "Plán humanitární odpovědi" na Covid 19, v němž vyzývá všechny státy světa, aby umožnily právě kvůli koronaviru potraty bez jakéhokoliv omezení, sexuální výuku ve školách, genderová ideologie se má stát oficiální, a volá též po legalizaci marihuany. Parlament jihoamerického Ekvádoru, ovládaný levičáky, již tento "Plán" odsouhlasil.

Logicky tedy: jestliže titíž lidé, kteří léta letoucí volají po legálních potratech v neomezeném rozsahu, homosexuálních „sňatcích“, svobodné pornografii a sexuální výchově ve školách, vytvářejí zároveň hysterii kolem jednoho chřipkového viru a vyžadují lockdowny a sanitární opatření sužující obyvatelstvo, pak by na prvním místě pravověrný katolík měl ihned rozpoznat, že za celou tou koronapanikou je nějaký nekalý záměr.

Bohužel současná neomodernistická hierarchie v čele s papežem Františkem toto nechápe, respektive spíše nechce chápat, protože s těmito temnými silami spolupracuje. Proto se bez protestů podvoluje zavírání kostelů a dokonce ještě jde sama dál, než úřady požadují. V USA ve státě New York skupina tradičních katolíků dosáhla od soudu verdikt, že uzavření chrámů a znemožnění bohoslužeb je protiústavní, když současně hypermarkety mohou být otevřeny. Někteří biskupové však vyhlásili, že oni přesto kostely neotevřou, protože nechtějí „ohrožovat“ věřící nákazou Covidu. Podobně se stalo i ve Velké Británii a v Itálii. 

Opravdovým duchovním terorem je potom odmítání podávat sv. přijímání do úst a vynucování si udělení této svátosti „pouze“ na ruku. A nejedná se pouze o mše v NOM, na které tradiční katolíci chodí spíše výjimečně. Někteří biskupové si vynucují podávání sv. přijímání na ruku i v tradičním ritu, celebrovaném diecézními kněžími nebo duchovními tzv. indultních kněžských bratrstev. Na Slovensku je přijímání na ruku povinné dokonce i pro řeckokatolické věřící navzdory tomu, že byzantský ritus tuto formu nejen nezná, ale je v něm také těžko proveditelná (sv.  hostie z kvašeného chleba omočená ve víně se podává lžičkou do úst). Přijímání na ruku je rouhačským aktem neomodernistické novocírkve, která využívá současné podvodné pandemie, aby k němu přiměla ty katolíky NOM, kteří si dosud zachovali víru v reálnou přítomnost Pána v Eucharistii a svědomí jim nedovoluje zneuctít Spasitele tím, že drobečky konsekrované hostie ulpí na jejich dlaních a poté spadnou na zem. Katolická nauka přece říká, že Kristus je celý přítomen nejen v celé hostii, ale též v každém jejím nepatrném úlomku.

To všechno prý „z hygienických důvodů“. Ptám se, od které doby má „hygienický kult“ přednost před kultem Těla a Krve Páně? Ale i kdybychom uplatnili hygienické hledisko, tak podle nejnovějších zpráv publikovaných na polském serveru www.pch24.pl, právě lékaři poukazují na to, že přijímání do úst je z hlediska infekce méně rizikové než na ruku. Ruka totiž je nositelem podstatně většího množství bakterií a virů než jazyk. To ve svém dopise biskupům píší desítky rakouských a německých lékařů, to říká i jedna z předních italských hygieniček dr. Girardiová (informaci o tom přinesl i týdeník Světlo 28.6.2020).

S výjimkou známých k Tradici tíhnoucích biskupů Vigana, Schneidera, Lengy, Pety a ještě několika dalších světový episkopát mlčí k současné mohutné propagaci legality potratů v katolickém světě. Oficiální orgán italských biskupů L´Avvenire zveřejnil nedávno 3.9. letošního roku článek jednoho z ředitelů diecézních charit, který vyzývá k potratům jako ke „skutkům křesťanské lásky“ vůči ženám v obtížné situaci. Všechno v pořádku, nikdo z kompetentních církevních činitelů nereagoval. Naopak ale, když v USA někteří kněží vyzvali věřící, aby nevolili Joa Bidena pro jeho radikálně proabortivní postoje, dočkali se potrestání od svých biskupů, jak o tom referují zprávy na www.pch24.pl.

Přímo zločinem proti lidskosti srovnatelným snad jenom s nacistickým spalováním mrtvých lidí v koncentračních táborech v Itálii, v USA a v jiných zemích bylo také, že mrtvé v nemocnicích zemřelé údajně „na koronavirus“ si nesměli jejich pozůstalí vzít a důstojně pohřbít. Byli okamžitě spáleni v nemocničních krematoriích, aniž by se jich a jejich rodin někdo tázal, zda si to přejí či nikoliv. Také prý „z hygienických důvodů“, ačkoliv –jak poukázala výše zmíněná dr. Girardiová – tento argument je směšný, neboť mrtvola nedýchá, nemůže proto nikoho nakazit. Hlavním důvodem bylo ve skutečnosti zabránit pitvě, která by odhalila, že dotyčný zemřel na úplně jinou nemoc, nebo že vůbec Covid neměl. To má svůj humanitární a náboženský podtext. I když Katolická církev žel podlehla duchu tohoto světa a už r. 1963 dala svůj souhlas ke kremacím, tak stále platí jako závazné přání zesnulého a jeho rodiny. To v tomto případě nebylo absolutně respektováno – a italský episkopát mlčel.         

Koronavirové šílenství přineslo také po jarním lckdownu odliv nedělních účastníků bohoslužby. Zvykli si na internetový nebo televizní přenos. Nicméně to má i svoji pozitivní stránku. Svoji nedělní povinnost účasti na mši sv. pověsili na hřebík pouze NOMáci. Katolíci věrní Tradici ji plní dále bez jakéhokoliv úbytku.

Z toho je zřejmé, že nikoli NOM, nikoli neomodernismus, nýbrž právě Tradice zachrání Církev. Pouze v ní je budoucnost, ona je zárukou Pánových slov, že „brány pekelné Církev nepřemohou“. Nepodařilo se to ani zednářskému osvícenství a liberalismu, ani novopohanskému nacismu, ani bezbožeckému komunismu – nepodaří se to ani současnému neomarxistickému genderismu a jeho aktuální formě sanitární diktatury. Mějme pevnou důvěru v Pannu Marii, která rozdrtila hlavu pekelného Hada.                           

                                                            

10. 10. 2020

Covid-19 Hysterie a nastolení prymulovské totality - Absolutně nepřijatelné! - Covid-19 Hysteria und Etablierung des Prymula - Totalitarismus - Absolut unakzeptabel!

 


ed časem jsme uveřejnili na stránkách MC výzvu katolického kléru vedeného bývalým papežským nunciem v USA arcibiskupem Karlem Maria Viganem, kardinály G. L. Müllerem, Josefem Zenem 
a Janisem Pujatsem, kteří zveřejnili výzvu celé Církvi a světu, ve které varují před tím, že pandemie Covidu - 19 je zneužívána světovými leadery k tomu, aby byla nastolena masová kontrola obyvatel země, byla omezena jejich práva vedoucí k realizaci jedné světové vlády s totální kontrolou lidstva. Více níže:


Redakce Monarchia Catholica považuje celou pandemii Covidu - 19 za absolutní zneužití medicínsky nevýznamného onemocnění, které je záměrně využíváno k omezování práv občanů, k šíření paniky, dezinformací a lží. 

Největšími dezinformátory a šiřiteli jsou tzv. "odborníci" sanitární totality: R. Prymula, R. Maďar, P. Smejkal, M. Kubek, prezident České lékařské komory a J. Flegr a následují členové samozvané nelegitimní "vlády", kteří způsobují naši vlasti nehorázné ekonomické dopady. To jsou skuteční viníci a nepřátelé národa, kteří záměrně zveličují údaje o Covid - 19, straší lidi, šíří lži o počtech nakažených apod. 

Jako velmi vyvážený se jeví rozhovor viroložky dr. Pekové ze 7.10.2020. 

A nebo 

Omyl epidemiologů

Omylem epidemiologů je, že tvrdí, že se ke Covid-19 a epidemiologické situaci nemohou vyjadřovat jiní odborníci z jiných medicínských oborů. To je totální nesmysl. Každý z lékařů (ať už je kardiochirurg, či zubař, praktik atd.) musí znát etiologii viru (např. Covidu-19), neboť se to týká jeho vlastních pacientů, kteří se dostavují na operační sály a do ordinací zubařů a praktiků. Patent na rozum nemají a nesmí mít epidemiologové. 

Ale i jiné části medicíny. Posloucháme nesmyslná a nelogická nařízení, která připravují epidemiologové. Ukazuje se, že nejenom, že nejsou odborníky ve své oboru, ale měli by vrátit své tituly a vysokoškolské diplomy a to kvůli jejich postojům, které jsou vědecky neudržitelné až pavědecké a tmářské. Selhali totiž jako odborníci. Radí lidem totální hovadiny, které by si tak mohl vymyslet každý laik. Chybí odborná erudice, komunikace a ukazuje se, že někteří sledují ještě své vlastní osobní cíle. 


                                               R. Prymula - Zkorumpovaný člověk

Prymula hřeší na své machinaci s farmaceutickými firmami, které budou dodávat vakcínu za miliardy.  Nesouhlasíme s dosazením prof. Prymuly do funkce ministra zdravotnictví, a to z tohoto důvodu – Založení živnosti Prymuly ke dni 17.06.2020, a to v oboru činnosti výroby zdravotnických prostředků. Jeho finanční obohacování a machinace v nemocnici v Hradci Králové (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/reditel-nemocnice-v-hradci-skoncil-inkasoval-desitky-milionu/r~ac6b5ca83ec111e683920025900fea04/ jsou důkazem jeho naprosté morální zkaženosti a prospěchářství.  Naší obavou je možnost vydělávání na občanech, a to právě pomocí nařízení státu k zabránění šíření COVID-19 (nošení roušek, vakcinace občanů atd.). Člověk, který má být ministrem by dle našeho názoru neměl podnikat v činnosti výroby zdravotnických prostředků, jelikož to může ovlivnit jeho objektivní názor na situaci a jeho jednání může být ovlivněno podnikatelským cílem dosažení zisku. a to už nemluvíme o tom, že plk. Prymula nemá bezpečnostní prověrku.  Sám dobrotivý Hospodin ví, co ten člověk dělal za totality. 

Média podporovatelé lží, hysterie a demagogie - Média jako politická podpora totality

Ať se na nás nikdo nezlobí, ale to, co předvádí média je skutečným brainwashingem obyvatel a masáží, která šíří a papouškuje lži o Covid-19, a je vlastně jedno, zda záměrně, či nikoliv. Výsledek je goebbelsovsky evidentní:  Nedozírné ekonomické ztráty a psychiatrické problémy občanů, kteří žijí ve strachu a beznaději osobní, či ekonomické. 


Umírá se na Covid-19, nebo s Covidem-19? Aneb účelově zkreslené statistiky.

Zajímavý je rozhovor dvou patoložek k zemřelým na Covid-19. 



Lockdowny byly zbytečné. Vláda musí čekat soudní pře. Zadlužila několik generací dopředu. Druhý lockdown naše vlast ekonomicky nepřežije. 

Podpořme zdravý rozum, odbornost a lékaře, kteří podepsali petici. "Tato petice je výsledkem konsensu lékařů praktických oborů i zástupců z akademických řad. Vznikal během měsíce září, kdy se diskutovaly a zohledňovaly připomínky všech zúčastněných odborníků, kteří stejně jako podepsaní signatáři cítí a využívají svoje občanské právo i lékařskou povinnost se k situaci v naší zemi vyjádřit."


Už zde nejde o Covid - 19, ale o totalitu hrstky plukovníků bez prověrky, "politiků" z bolševického prognostického ústavu, kteří okupují posvátné místo českých králů a rádoby "odborníků" z řad epidemiologie, kteří se epidemiologii zpronevěřili a šíří lži. 

Podobně jako autoři petice z medicínského hlediska nevidíme důvod k prohlubování restriktivních opatření, a proto žádáme samozvanou samozvanou "vládu", aby neprodleně:

• uklidnila obyvatelstvo a přestala jej děsit počtem nakažených jednou konkrétní nemocí.
• upustila od dalších restriktivních opatření.
• povinné nošení roušek zavedla pouze tam, kde to jednoznačně vyžaduje epidemiologická situace.
• upustila od povinného testování osob bez příznaků a nezbytnost testu ponechala na uvážení ošetřujícího lékaře.
• nedopustila uvedení narychlo připravených vakcín na trh a nezaváděla vakcinaci jako povinnou.
• věnovala se práci na obnově zdevastovaného hospodářství.

Zajímavým zdrojem informací je petice k vakcinaci na Covid-19, kterou chce spustit MZdr.

4. 10. 2020

FSSPX se odklonilo od linie Msgr. Marcela Lefebvra. FSSPX weicht von der Position Msgr. Marcel Lefebvres ab.

FSSPX hledá jurisdikci pro manželství

Dne 2.9.2020 proběhlo setkání mezi samozvaným děkanem P. Stritzkem a P. Haklem na jedné straně s modernisty sekretariátu České biskupské konference (ČBK) v Praze na základě předchozího pozvání generálního sekretáře ČBK P. Ing. ThLic. Stanislava Přibyla, Th. D., CSsR, pověřeného předsedou ČBK Msgr. Janem Graubnerem. Setkání se dle webu FSSPX.cz (http://fsspx.cz/fsspx/prohlaseni/2020_09_02_zprava_o_jednani_s_generalnim_sekretarem_cbk.pdf)  uskutečnilo z důvodu projednání otázky možnosti využití papežského zmocnění českými biskupy poskytnout řádnou jurisdikci kněžím Kněžského bratrstva sv. Pia X. v České republice k asistenci při uzavírání sňatků věřících Kněžského bratrstva. 

FSSPX se tímto krokem i v Čechách a na Moravě rozhodlo odmítnout princip nouzového stavu (status necessitatis) v Církvi, kterou vždy hájil Msgr. Lefebvre (proto nebylo nutné pro udílení svátostí manželství a sv. zpovědi mít jurisdikci kněze FSSPX) a naskočilo na Novus ORDO dohled ze strany modernistických struktur v otázce jurisdikce nutné k udílení svátosti manželství. Tento dohled diecézních NOM kněží bude "zplatňovat" uzavírání manželských sňatků do budoucna. To znamená, že samotný úkon manželského slibu bude za účasti dvou svědků, Novus ordo diecézního kněze (v roli ordináře) a kněze FSSPX. Málo se však zapomíná na to, že pokud nikdy neexistoval nouzový stav a kněží FSSPX oddávali snoubence, tak oddávali neplatně (totéž platí o zpovědi) a mnoho manželství nebylo platně uzavřených a "manželé" žijí v konkubinátě. Nebyl splněn podle nové teorie o jurisdikci fakt, o kterém hovoří CIC 1917 kán. 1089, 1094 a 1098
a násl., kde se výslovně uvádí, že jde o faráře nebo místního ordináře, který má platnou jurisdikci
a který asistuje obřadu uzavření slibu mezi snoubenci. Do roku 2017 FSSPX tvrdilo, že je zde stav nouze v Církvi a tudíž chybějící jurisdikce ordináře (diecézního kněze, vikáře atd.) mimořádně doplní Církev i u kněží FSSPX, kteří nemají řádnou jurisdikci. 

Přenesení ostatků Msgr. Lefebvra do krypty kostela semináře v Econe.

Dále došlo k přenesení ostatků arcibiskupa Lefebvra, které bylo symbolickým projevem rozchodu FSSPX s linii Msgr. Lefebvra a potvrzení, že cestou arcibiskupa se již kráčet nebude. Námluvy s modernisty v Římě pokračují od roku 2012 dál. https://www.youtube.com/watch?reload=9&v=HUDOAKvP35I&feature=youtu.be

Situace v FSSPX od roku 2012 a námluvy s modernistickým Římem

Kdo chce pochopit situaci uvnitř FSSPX a jeho změny orientace k modernistickému Římu, redakce Monarchia Catholica upozorňuje na knihu Seana Johnsona: As we are.

Kéž je Bůh FSSPX milostiv. Doufejme, že se FSSPX vrátí zpět k Tradici a k linii Msgr. Lefebvra, kterého ukázkově "uklidili" do krypty, aby nepřekážel námluvám s modernistickým Římem!

Otče Marcele, oroduj před Božím trůnem za své dílo, které je v pokušení zradit Tradici. 


Další nouzový stav bez zdůvodnění - Ein weiterer Ausnahmezustand ohne Begründung


Jak tzv. koronavirová pandemie (dále jen "corona") pokračuje, bedlivý čtenář a pozorovatel při pročítání mediálních zpráv, prohlášení "Vlády" a politiků začíná zjišťovat neblahou věc: vše, celý nouzový stav je postaven na nepředstavitelné svévoli, kterou má v ruce x členů krizového štábu, kteří si v médiích vzájemně protiřečí, nespolupracují spolu, veřejnosti zjevně sdělují totální nesmysly, kterými se budeme dále zabývat.



1) Diskriminační posuzování otevřených a zavřených obchodů
a útok na náboženství.

Jak je možné, že může být otevřeno velké Tesco s potravinami, či hobby obchody, kde proudí desítky a stovky nakupujících, kde je puštěna klimatizace, kde se může jakýkoliv vir šířit absolutně nekoordinovaně a na druhé straně tady máme zavřené kostely
a znemožněné bohoslužby s chabým zdůvodněním, že se na nich shromažďuje mnoho věřících, a tudíž má corona úrodnou půdu. Je třeba se domnívat, že je to útok na náboženství jako takové.
A tzv. pokoncilní biskupové - ti jenom mlčí k zavírání kostelů a omezování bohoslužeb. Jak jinak po II. vatikánském koncilu, že? Zbabělost je jejich ctnost!


2) Nesmyslné zveličování nákazy corony, otázka promoření a zneužití corony ze strany politiků

Corona není hrozbou. Je to jenom jedno z mnoha onemocnění, které cirkuluje na planetě, a jeho účinky se zveličují pro politické cíle a likvidaci ekonomiky. Nikde už není vysvětleno, jak dochází světová média a zpovykaní statistici k nesmyslným až lživým závěrům, že každý mrtvý, který v statistikách zemřel na coronu, je opravdu obětí corony. Nemají ani jeden jediný důkaz, že ten či onen zemřel přímo na koronu. Naopak se ukazuje, že mnoho lidí zemřelo na jiná daleko závažnější onemocnění - rakovina, diabetes, kardiovaskulární choroby, mrtvice, etc. otázka proměřování se přece neustále řeší každý rok, když do naší země dorazí jakákoliv jiná virová epidemie/pandemie. je to naprosto přirozený prostředek, jak získat imunitu.

3) Snahou světových elit je zlikvidovat malé
a střední podniky

Už dnes není pochyb o tom, že cílem je likvidace malých a středních podniků, ale nikoliv díky coroně, ale díky záměrně vytvářené hysterii a strachu, která vede stát, aby záměrně vyhlášením nouzového stavu zlikvidoval naší ekonomiku s falešným zdůvodněním, že chrání zdraví a bezpečnost občanů. Cílem je ponechat velké koncerny. Podobný model hospodářství nalézáme v nacistickém Německu, či v komunistickém Československu po roce 1948, které navíc zlikvidovalo soukromé podnikání. Viz např. v Německu koncerny jako Reichswerke Hermann Göring, IG Farben, Vereinigte Stahlwerke AG apod.

4) Další snaha světových elit je znásilnit občany států - otroctví lidí jako cíl

Odkazujeme se na skvělý článek https://ceskoaktualne.cz/2020/03/zpravy-k-zamysleni/david-icke-koronavirus-je-monstrozni-podvod-elit/, kde se vyjadřuje David Icke, který se dlouhodobě věnuje problematice světových elit a jejich touhy zneužít síly i moci. Občané nejenom naší země, ale i všech ostatních zemí dali dárek vládnoucím falešným elitám, kdy se nechali uvrhnout do omezení svých občanských práv bez jakéhokoliv zdůvodnění pro zavedení takových opatření. Teď už neomarxisté vědí, že stačí pustit přes média hysterii a demagogii, aby byli všichni povolní jako beránci.


5) Nouzový stav je horší než heydrichiáda a komunistická totalita - Chytrá karanténa - pilíř budoucího totalitarismu

Proč se máme bát, že současný stav bude stejný jako za stanného práva heydrichiády či za dob bolševické normalizace? Byl vyhlášen nouzový stav, který nejenom z monarchistického pohledu vyhlásila nelegitimní autorita, ale bylo i dle liberálního zákonodárství porušeno vyhlášení nouzového stavu ze strany legitimních orgánů a to bez jakéhokoliv zdůvodnění. Proto tento stav je nejenom nelegitimní, ale není ani ospravedlnění hodný. Chytrá karanténa je jenom dalším z nástrojů elektronické sanitární totality, která má lidi v rámci "zajištění jejich bezpečnosti" naverbovat pod křídla Velkého Bratra. Šmírování lidí právě začíná a bohužel občané jako ovce skáčou těmto totalitaristním projektům na lep, aniž by vůbec věděli, jak to všechno funguje a jaký bude osud jejich dat. O čem se gestapákům
a estébákům jenom snilo (o totální kontrole obyvatelstva), tady je předkládáno jako největší štěstí
a ochrana.


6) MPSV a jeho neschopnost se postarat o staré lidi, domovy sociální péče, domovy pro seniory.

Roušky, respirátory, ochranné pomůcky, to vše chybělo. A v mnohých případech se vůbec nic nedělá.
Nechají staré lidi doslova pomřít. Odkazujeme se na pořad Václava Moravce z neděle 5. dubna 2020, kde si senátorka KDU-ČSL stěžuje na nedostatek ochranných pomůcek a "socanská" ministryně MPSV to neguje a cítí se dotčena, jako kdyby opravdu hnula prstem pro seniory.



7) Nemožnost kritizovat vládní kroky aneb drž hubu a krok.

A běda tomu, pokud někdo jenom cekne.


9) Kvalita ochranných pomůcek z Číny je špatná a pochybné certifikáty firmy Respilon

Tady je možné si přečíst, jak ti tzv. "hasiči koronaviru" vlastně obchodují. Objednávají nekvalitní zboží, které neochrání ani vašeho psa u boudy, pokud bychom připustili, že corona je opravdu nebezpečná. Ministr Vojtěch chválí kvalitu roušek a respirátorů dovezených z Číny, ale ty samé produkty dovezené do naší země, vrací, nebo stahují z první linie Nizozemsko, Španělsko, Turecko. Utratili jsme za ně 12 miliard korun.

10) Vznik páteřní sítě strategických podniků důležitých pro ekonomiku, které budou finančně podpořeny.

Odkazujeme na pořad Otázky Václava Moravce z 12. 4., a na to, jak ministr Havlíček zdůvodňuje vytvoření tzv. strategické páteřní sítě důležitých firem, které jsou důležité pro běh ekonomiky. Mezi nimi je i naprosto nepodstatná firma milionáře, přítele premiéra, firma Smartwings.

11) "Vláda" není nikým kontrolovaná a vede nás do záhuby a ekonomického kolapsu.

Vláda nás vede do ekonomického kolapsu. Slibované peníze na podporu malých a středních podniků, OSVČ by nikdy nebyly vynakládány, kdyby se ekonomika nezastavila díky opatřením, které nebyly nutné a byly naprosto chaotické.



Koronavirus - Trest za idolatrii papeže? Koronavirus - die Strafe für das Götzentum des Papstes?


Bůh se nenechá vysmívat. Písmo Svaté nás jasně učí o Božích přikázáních a jedno z největších je úcta a klanění vůči jedinému Bohu. Bůh trestá svůj nevěrný lid svými tresty.


Modloslužba (též idolatrie z řeckého ειδωλατρεια - "služba obrazům"; podle některých názorů je slovo odvozeno z hebrejštiny) je projevování náboženské úcty modlám, fyzickým předmětům, např. sochám, obrazům, symbolům. Definice pojmu a způsob jeho užívání vychází z judaismu, v němž je praktikování modloslužby zakázáno jedním z přikázání Desatera. ... Podle katechismu katolické církve je idolatrií takové jednání, při němž "člověk uctívá tvora (předmět) místo Boha a klaní se mu; spočívá ve zbožšťování toho, co Bůh není". Je zásadně odmítána s odvoláním na první přikázání víry v jediného Boha, které vyžaduje od člověka, aby nevěřil jiným bohům kromě Boha a neuctíval je. Modloslužba se chápe jako "perverze vrozeného náboženského cítění člověka".) převzato z Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Modloslužba)

Jaký trest dává Bůh za modloslužbu? Smrt. (Lev. 20)

Čeho se Svatý Otec dopustil?

Vatikán (kath.net) Dne 4. října 2019, na svátek sv. Františka z Assisi, se ve vatikánských zahradách konala za přítomnosti papeže Františka a jiných vysokých církevních hodnostářů ceremonie, která měla jednoznačně náboženský charakter, jak vyplývá z oznámení Vatikánského tiskového střediska ze dne 4. října 2019: "Během modlitebního obřadu se na zakončení iniciativy ,Čas stvořeníʼ, kterou nedávno podpořil papež František, uskutečnilo zasazení stromu z Assisi jako symbolu integrální ekologie za účelem zasvěcení synody o Amazonii svatému Františkovi při příležitosti 40. výročí papežského vyhlášení Františka z Assisi za patrona ekologie. Na konci slavnosti recitoval papež František modlitbu Otčenáš. Ceremoniálu se zúčastnili zástupci amazonských domorodců, františkáni a různí představitelé Církve."
Více o uctívání Pachamamy:

Kdo je Pachamama?


Bylo porušeno 1. Boží přikázání z Desatera od dnešních nejvyšších vůdců Katolické církve. Jako 
u Izraele, když se Šalamoun pod vlivem své hříšné přirozenosti ve stáří začal klanět i modlám. Ostatní vůdcové se k němu aktivně či mlčky připojili. Následovalo vojenské dobytí Izraele i Jeruzaléma. A tak i dnes můžeme chápat epidemiologickou totalitu jako trest za modloslužbu papeže, chcete-li papežů, kteří od II. Vatikánského koncilu se klaní falešným náboženstvím, bůžkům všeho druhu (Assisi, Amazonská synoda apod.)



Totéž platí i o vystavení sochy Molocha na přání papeže v Koloseu v Římě, kde umírali stovky křesťanů za víru. Přímo u vchodu byla postavena gigantická socha pohanského kanaánského božstva známého jako „Moloch“. Ve starověku, ti, kteří sloužili Molochovi, mu obětovali své děti, které byly doslova zaživa opalovány. A nyní je masivní socha tohoto pohanského modla vrcholem nové „archeologické výstavy“ ve světově proslulém Římském Koloseu. Ano, přesně to samé Koloseum, kde bylo umučeno nespočetné množství křesťanů pro svou víru, je nyní domovem pro jednoho z nejneobyčejnějších pohanských božstev, jaké kdy svět viděl.
Neexistuje způsob, jak by se taková věc mohla stát bez přímého svolení nejvyšší úrovně Vatikánu. Římské Koloseum je ve vlastnictví Vatikánu, konkrétně diecéze v Římě, také nazývané Svatá stolice. Pokud tam chce někdo něco udělat, musí získat povolení od úřadu římské diecéze. Tato výstava s názvem „Cathargo: nesmrtelný mýtus“, by se tam nemohla konat, pokud by nebyla udělena povolení na vysoké úrovni.“  To není jen náhodné starobylé božstvo. V Leviticus 18:21 jsou Izraelci výslovně varováni před obětováním svých dětí tomuto monstróznímu modlu…

A nenecháš žádné ze svého semene projít ohněm v Molocha, ani nebudeš profilovat jméno Boha svého: Já jsem Hospodin.



3. 10. 2020

K připomenutí si Mnichovské dohody a vzniku tzv. Československé republiky - Zum Gedenken an das Münchner Abkommen und die Geburt der Tschechoslowakei

V tomto měsíci si připomínáme smutné výročí vzniku tzv. Československé republiky 28. 10. 1918 a výročí Mnichovské dohody. Toto datum je koncem čtyřistaletého panování katolické habsburské monarchie podminované v 19. století liberálním a nacionalistickým štvaním, které nakonec pohřbilo nejprve trůn a v polovině 20. století i oltář. Vznik tzv. Československé republiky je spojen s tak falešnými ideologickými principy, že je třeba, abychom je českému čtenáři krátce představili. Za války modifikoval T. G. Masaryk koncepci politického realismu, dosud směřujícího k demokratizaci politického systému Rakouska - Uherska a postavil se do čela boje za samostatný československý národní stát jako součást "obrozené" Evropy, uspořádané podle "moderní zásady národnostní." Toto východisko a vlastní omyl "tatíčka" Masaryka způsobil kolaps národnostní politiky v nově vzniklém ČSR. Myšlenkovou shodu našel u amerického prezidenta Wilsona, který se snažil nově reorganizovat střední Evropu. Masarykův zahraniční odboj (Maffie) měl samozřejmě obavy z nějaké formy řešení situace v rámci Rakouska, proto 18. října adresuje jménem prozatimní československé vlády deklaraci americkému prezidentu Wilsonovi, která prohlašuje federalizaci za nedostatečnou a žádá samostatný stát Čechů a Slováků založený na republikánské formě se zaručenými demokratickými právy. Wilson s takto nastíněnou koncepcí Československa souhlasil. Masaryk, E. Beneš a Mr. R. Štefánik argumentovali zásadou "sebeurčení národů". V prohlášení nezávislosti československého národa, z 18. 10. 1918, se píše: "Demokracie porazila theokratickou autokracii. Militarismus je zničen - demokracie je vítězná, na základě demokracie lidstvo bude reorganizováno. Mocnosti temnoty posloužily vítězství světla - vytoužený věk lidstva vzchází. Věříme v demokracii, věříme ve svobodu." To bylo programové prohlášení hlasatelů iluminátního věku první nové totality v dějinách našich národů. To byl jasný anti - Syllabus papežů 19. a počátku 20. století, kteří varovali před liberální demokracií a anarchistickým pojetím lidské svobody, který ničí veškerý společenský řád a sesazuje Boha s trůnu, včetně zednářských idejí rovnosti, svobody a bratrství.

Od té doby se v dějepise objevuje myšlenka toho, jak český národ trpěl pod rakouským jhem a podobně zkreslený obraz skutečnosti. Pokud někdo z české a slovenské strany hovořil o sebeurčení národů, tak potom bylo jasné, že i další menšiny, skoro stejně tak veliké jako česká a slovenská, mají právo na sebeurčení národů. Můžeme však konstatovat, že situace rozchodu Němců a Čechů začala radikálněji vystupovat ve chvíli rozpadu společného tmelu, kterým byla habsburská monarchie, v německém prostředí také někdy nazývaná Donau Monarchie - Podunajská monarchie. S tímto tvrzením lze do určité míry souhlasit, neboť Němci, Maďaři, Češi (a další národy) žili pod vládou jednoho císaře v jednom státě. Rozpadem Rakouska - Uherska a jeho porážkou v I. světové válce začala nová, ne zrovna štastnější etapa dějin nového dvoustátí Československa. Po rozpadu monarchie se definitivně země koruny české vydaly svou cestou, cestou liberálně demokratického republikánského zřízení, které nemá v našich dějinách obdoby a je jistým způsobem anomálií.
Kvalita národa se ukáže právě na vztahu k jiným historickým menšinovým národům. Tento vztah je buď negativní, nebo pozitivní. A právě tolik glorifikovaná "První republika", o které slyšíme skoro v mytologických termínech, byla zemí, která se nedokázala vyrovnat s menšinami, zvláště s německou komunitou a spoludůsledkem byl Mnichov 1938. Podle mého názoru stačilo velmi málo, aby se víc jak třímilionová německá menšina, spolu s maďarskou a polskou, případně s ruthénskou (rusínskou) menšinou zařadila do československé společnosti, podpořila Československou republiku proti klíčícím totalitním systémům nacionálního socialismu a bolševismu a menšiny se tak nestaly pro ČSR čerstvě vykopaným hrobem, chceme-li pátou kolonou. Když právo na sebeurčení národů, tak důsledně.

29. října 1918, druhý den po vzniku Československa, si čeští Němci pospíšili s vyhlášením provincie Sudetenland, Deutschsüdmähren (připojena k Dolnímu Rakousku), Deutschböhmen a později samostatná župa (Gau) na území Šumavy "Böhmerwaldgau připojena k Hornímu Rakousku. Odděleno mělo být 26.000 km2 pohraničního území, které bylo osídleno Němci. Rakouský parlament reagoval velmi rychle, po jejich konstituování (30.října) je schválil a již 22. listopadu přijal zákon, podle něhož měly být do připravované německo-rakouské symbiózy, kromě dvou provincií, zahrnuty jižní Čechy, jižní Morava, Novobystřicko a města Brno (Brünn), Olomouc (Olmütz), Jihlava (Iglau) s okolím a uzavřená německá župa bratislavská (Pressburg). Čtvrtina území s třemi miliony německy mluvících obyvatel se hodlala odtrhnout od zemí koruny české. To, že tuto akci ukončilo čs. vojsko a to mnohdy krvavým způsobem natrvalo poznamenalo československo-německé vztahy do té míry, že na konci První republiky stojí Mnichov jako pokračující snaha sudetských Němců o autonomii. Pro toto období byla rozhodující Saint-germainská smlouva s Rakouskem uzavřená 10. září 1919, která uznává hranice tzv. koruny české. Smlouva mimochodem hovoří ve své čtvrté části ustanovení o ochraně menšin. 14. listopadu 1918 byl zvolen prezidentem Tomáš G. Masaryk. Vládu vedl K. Kramář. Při bližším pozorování se ukazuje, že počátky československého státu byly provázeny velkými problémy a domnívám se, že neřešení, resp. podcenění, národnostní otázky přispělo k pohřbení neuchopitelné ideje čechoslovakismu i Československa jako takového a jeho okleštění po mnichovské dohodě. Kdo chce svobodu a je slabší, tak ji ztratí, protože se vždycky objeví silnější, který ji chce také. To je výsledek liberálního pojetí světa, které nemá oporu v katolickém pohledu na teorii o sebeurčení národů.


Idea čechoslovakismu bez menšin - Destabilizace nového státu

Dosažení národní samostatnosti Čechů a Slováků bylo dějinným mezníkem. Od roku 1918 se spisovná slovenština začala používat ve všech sférách veřejného života. Současně ale vládnoucí složky ČSR proklamovaly myšlenku čechoslovakismu, podle níž Češi a Slováci byli považováni za jeden národ. Idea čechoslovakismu se promítla i do jazykových poměrů. Hledal se kompromis mezi politickým, právně formulovaným vymezením pojmu "československý jazyk" a jeho jazykovědným pojetím. Rokování vyústila do tří názorových proudů (každý z nich měl své zastánce): 1) československý státní jazyk se realizuje ve dvou rovnoprávných spisovných jazycích " českém a slovenském; 2) jazyk československý je jeden a týž; 3) Slováci by se měli vrátit k češtině jako spisovnému jazyku. Kromě toho byla vedena diskuse o názvu společného státu a o jeho psané podobě. Čechoslovakismus tedy znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa, který je složen z Čechů hovořících českým jazykem a Slováků, hovořících slovenským jazykem. Čechoslovakismus se objevil již v 19. století a za první světové války byl základem národního osvobození Čechů a Slováků a základem pro vytvoření společného československého státu. Bez koncepce čechoslovakismu by nebylo možné požadovat vytvoření samostatného státu. Za hlavní představitele jsou považováni tehdejší prezident T. G. Masaryk, Eduard Beneš a Vavro Šrobár. Po vzniku ČSR se stal čechoslovakismus státní doktrínou, která byla zakotvena v ústavě z roku 1920. Z politického a národnostního hlediska bylo uzákonění jednoho (československého) národa nutností, neboť na území Československa byly jiné početné národností menšiny, a to dokonce silnější než menšina slovenská, pro kterou spojení do značné míry vytvářelo prostor pro emancipaci slovenského národa. Postupně se však stal překážkou pro dovršení slovenské národní seberealizace. Bez čechoslovakismu by tak neexistoval výrazný většinový národ. Jak se však později ukázalo, Slováci v mnoha ohledech preferovali svoji vlastní nezávislost, což destabilizovalo vnitřní situaci a vyvrcholilo odtržením Slovenska v roce 1939. Masarykovská koncepce státu a idea uměle vytvořeného čechoslovakismu se záhy přežila a ukázala, že ideologické spojení dvou sobě si blízkých národů nemůže do budoucna zaručit stabilitu. Idea čechoslovakismu totiž zcela pominula národnostní menšiny a jejím hlavním důsledkem byla destabilizace státu jako takového.


Stát Husův, nikoliv sv. Václava aneb český Kulturkampf.

V posledních desetiletích před světovou válkou valná část národa inklinovala k liberálním idejím. Ještě za války bylo rozhodnuto, že se v československém státě zavede husitství. (A. Neumann, Pařížský odboj a katolictví, str. 23; T.G. Masaryk, Světová revoluce, str. 74.) Proto byla mezi legionáři tak okatě zdůrazňována husitská tradice. Když byl "tatíček" Masaryk v Rusku (po pádu carského trůnu), navštívil poblíž Žitomiru oddíl Čechů, kteří bojovali u Zborova. Bylo jim "promluveno do duše", a poté přeměnili jméno svého pluku ze sv. Václava na pluk Husův. (Ráček Blažej, Českoslovensé dějiny, str. 430) To byl symbol toho, na čem bude postavena První republika i komunistická ČSSR. Na odkazu pyšného rebela Husa. Odpadlý a zatvrzelý katolický kněz se stal vzorem. Též pluk sv. Cyrila a Metoděje byl přezván na pluk Jiřího z Poděbrad, k nim byl připojen pluk Žižkův a pluk Prokopa Holého. Dvě třetiny zajatců se do tohoto Masarykova podniku nepřihlásili a Masaryk byl z toho roztrpčen. Mezi zajatci bylo zřejmé, že tento čechoslovakistický podnik je jenom zchátralou chatrčí, do které se kopne a hned se rozpadne. Stačilo dvacet let. Kulturní sekularizovaný boj byl zahájen stržením mariánského sloupu 3. 11. 1918. Tato neslýchaná potupa Matky Boží naplnila tehdy zbožné katolíky a vůbec všechny lidi dobré vůle hlubokým žalem a smutkem na jednáním lůzy. Následujícho roku začali odstraňovat učitelé ze škol kříže. Prahu následoval venkov. Kříže, sochy Nejsvětější Trojice, mariánské pomníky byly strhávány a rozbíjeny. Za pět let bylo zneuctěno a vyloupeno na 500 kostelů a zničeny tisíce Božích muk a křížů.
Český modernismus brzy propukl naplno pádem monarchie. Sv. Pius X. zasadil modernismu rozhodující ránu encyklikou Pascendi, přesto však v lůně Církve přetrvávaly modernistické tendence i mezi příslušníky českého kléru. Dne 8. 1. 1920 odhlasovalo 140 nejnespokojenějších kněží schisma vůči katolické Církvi a vytvořilo československou sektu. Celkem odpadlo skoro 288 kněží. Hlučně byla vykřikována hesla: "Pryč od Říma", "Po Vídni Řím", "Řím musí být českým člověkem souzen a odsouzen." Do roku 1921 vystoupilo z Církve 1.388.000 osob. Na Podkarpatské Rusi bylo díky agitaci bolševické Moskvy a republikánské Prahy ztraceno na 100.000 uniatů řeckokatolické Církve.

Vznik republiky byl utopen v krvi menšin
Před 89 lety padly vystřely, které zanechaly na dlažbě sedmi měst s většinovým německým obyvatelstvem 54 účastníků a 104 těžce zraněných pokojné demonstrace jejich obyvatel k zasedání parlamentu republiky Deutsch - Österreich, za jejíž součást se považovali. V dnech následujících po vyhlášení samostatnosti Československa dochází k proklamaci samostatných německých provincií tvořících součást republiky Deutsch - Österreich: Deutschböhmen (29. X. 1918), Sudetenland (30. X. 1918), okresu Deutschsüdmähren a župy Böhmerwaldgau (tyto se hodlaly připojit k zemím Niederösterreich a Oberösterreich) na základě práva na sebeurčení obsaženého ve Wilsonových 14 bodech. Před československým státem stála otázka: Jsou tyto provincie části této republiky a nového samostatného Československa? Bylo jasné, že o jejich osudu bude rozhodnuto vojenskou silou. V duchu knihy Náš stát a světová revoluce bylo nutno zabránit tomu, aby nový stát byl NEDOCHUDČE. Dne 27. XI. 1918 začala systematická anexe všech těch území, které byly podle Beneše považovány za nezbytné pro budoucí rozsah státu a jeho ekonomickou a vojenskou stabilitu. Dokončením anexe německých provincií v polovině prosince 1918 byly vytvořené nové poměry a bylo doufáno, že se v budoucnu nepodaří již nikomu je změnit. Účastníci pařížské konference byli velmi dobře informováni o skutečných poměrech v Československu a především anglosaští posluchači byli znechuceni jednáním Beneše, který tvrdil, že v hraničních oblastech žije pouze smíšené obyvatelstvo a nikoliv pouze německé. Kromě diplomatických dokumentů německých politických zástupců z českých zemí se dostalo delegacím konference řady projevů vůle tohoto obyvatelstva: např. 105 telegramů německých měst českých zemí americkému prezidentovi žádající právo na sebeurčení a prosící o americkou ochranu německých území ze začátku února 1919. Poradce americké delegace Prof. Dr. A. C. Coolidge hodnotil ve své zprávě z 10. III. 1919 situaci česko - německou takto: "Dnes mezi nimi existuje hluboké nepřátelství a není důvod očekávat, že toto nepřátelství bude v blízké budoucnosti překonáno. Krev, která tekla 4. března, když čeští vojáci v mnoha městech stříleli do německého davu, byla prolita takovým způsobem - ačkoliv ve srovnání s oběťmi, jichž jsme se stali my, je to pouhá kapka -, že jen stěží může být odpuštěno. Jestliže minulý listopad existovala snad v německých kruzích jistá ochota z hospodářských důvodů udržet politickou sounáležitost s Čechy, pak dnes prakticky vymizela..."



Republika si vykopala hrob zvaný Mnichov 1938
Československá republika se stala obětí širokého nacionalistického hnutí a nacionalistických tendencí uvnitř národnostních menšin počátku 20. století, protože sama byla postavena na nacionalistických tendencích Čechů a Slováků a povýšila ideu čechoslovakismu na úroveň Boží. Slovy Romana Jocha, "nacionalismus se stal magickou formulkou, jež si mohla získat loajalitu mas v zápase s loajalitou ke starým feudálním pořádkům. Stal se živelnou vlnou, jež mohla smést vše, co jí stálo v cestě, a vynést k moci ty, kdo na ní pluli".
Němcům v pohraničí bylo právo na sebeurčení upřeno. Nebyla pro ně vytvořena ani malá míra autonomie. To se týká i maďarské a polské menšiny. Němci, Poláci a další byli v Československu v roce 1919 udrženi silou a jejich právo na sebeurčení bylo za cenu lidských obětí českým vojenským zásahem pošlapáno. Němci se stali "národnostní menšinou", ačkoliv měli podíl obyvatelstva, který byl s menšinami v jiných státech nesrovnatelný (33 % v českých zemích). Těžkou ranou německému obyvatelstvu byla posléze hospodářská krize 30. let a pozemková reforma, nejrozsáhlejší v Evropě té doby (nepočítaje SSSR), při které byly všechny větší statky a majetky konfiskovány a rozděleny nemajetným - německá menšina, sama s velikým podílem nemajetných, byla z přídělu vyloučena.
Republika měla v té době třináct a půl milionu obyvatel, Češi však tvořili jen 51 % z nich, Slováci dalších 14 %. Zbytek připadal na menšiny, především Němce, kterých bylo 23 %, což předznamenávalo problémy, se kterými se Československo potýkalo během celé své existence. Vznik nového státu naplnil sice tužby Čechů a Slováků po samostatnosti, ale nikoliv po sociální spravedlnosti. Je dobré si říci, že předmnichovská republika nikdy nezajistila důstojný život pracujících, ani její hospodářské výsledky nebyly během celé její existence zdaleka tak skvostné, jak se dnes uvádí.
Z pohledu sociálního jsou pro toto období důležité zákony z roku 1919 o zabrání půdy, o zrušení šlechtických výsad, o zavedení osmihodinové pracovní doby, o zavedení podpory nezaměstnaným. Bylo zavedeno i civilní manželství. Po první válce však začalo nebývale přibývat nezaměstnaných. Nad přelidněnou Evropou vykrvácenou světovou válkou se začala objevovat sociální otázka.
Masarykovská koncepce státu a idea uměle vytvořeného čechoslovakismu se záhy přežila, zahraniční orientace na Francii jako hlavního spojence odboje z první světové války a neschopnost řešit národnostní problémy byly hlavní aspekty konce První republiky a fiaska československých dějin v Mnichově 1938.
Cesta Slovenska do společeného soužití s Čechy rovněž nebyla bez problémů. Slovenský patriot Andrej Hlinka podporoval autonomii pro Slovensko a v roce 1925 měl za sebou většinu slovenského národa. Adolf Hitler mohl potom nerušeně využít situace nespokojeného německého obyvatelstva a zneužít ho pro své nacionalistické štvaní. Na závěr je třeba podotknout, že totálně selhala československá reprezentace v čele s T. G. Masarykem, která neměla zkušenosti s vedením multinárodnostního státu a nedokázala německou menšinu integrovat a získat ji pro budování jednotného multikulturního národa. Teorie některých sudetoněmeckých politiků o programu vyhladovění německého obyvatelstva v ČSR jsou v této souvislosti zajímavé. V pohraničí byl nejvíce zastoupeným lehký průmysl sklářského a textilního typu. Vysoká závislost tohoto průmyslu na exportu a jeho oslabení v době velké hospodářské krize mělo velký a dlouhodobý sociální dopad. Tohoto dopadu využil A. Hitler a komunisté, kteří oslabovali centrální českou vládu svými výpady.
První republika se tak stává v soudu dějin ukázkou toho, že pokud stát nepečuje o integraci historických menšin do většinové společnosti při zachování jejich kulturních kořenů, nemůže počítat s jejich podporou. Každý stát má povinnost vyvinout velkou péči o národnostní otázku na svém území. Její neřešení může zasáhnout v důsledku i prosté obyvatele většinového národa. Jak bylo řečeno na začátku, kultura a vyspělost národa se ukáže právě na vztahu k národnostním menšinám. První republika tuto možnost promarnila. Pohraničí se stalo synonymem pro ekonomický kolaps, lidské tragédie, nenapravitelné křivdy a oběti, nacionalní šovinismus a netoleranci, lidské a politické selhání kolosálních rozměrů, které v něm přetrvávají i po 50 letech. Proto také nikdo z katolíků nemůže oslavovat vznik tohoto státu, který utopil katolickou Církev, katolickou monarchii, šlechtu a menšiny v duchovním a materiálním vandalství, které je srovnatelné s Velkou francouzskou revolucí 1789.




Doporučená literatura, ze které jsme vycházeli při sepisování tohoto článku:
- Memoire III -Problematika Němců v Čechách- In: Eduard Beneš a střední Evropa, ISE Praha 1994, s.18-25 (Celkem bylo předloženo na mírové konferenci jedenáct memorand, která byla poprvé publikována v roce 1937 ve francouzském znění - "Československý pamětní spis", včetně německého překladu Hermanna Raschhofera z r. 1925.
- Krofta Kamil , Dějiny československé, 1946.
- Kalista Zdeněk, Stručné dějiny československé, Vyšehrad, Praha, 1992.
- Ráček Blažej, Československé dějiny, Praha, 1948.
- Bělina Pavel a kol., Dějiny zemí koruny české II., Praha 1992.
- Bolševici v politice Beneše: in: (Perman Dagmar, The Shaping of Czechoslovak State. Diplomatic History of the Boundaries of Czechosloakia 1914-1920, Leiden 1962, S.81
- Galandauer Jan : Vznik československé republiky 1918, Praha 1988.
- Krystlík Tomáš, Zamlčené dějiny, Nakladatelství Alfa, Praha 2008.
- Kuffner Hanuš, Náš stát a světový mír, J. Springer, Praha - Vinohrady 28.11.1918 s mapami územních národků nového státu a plánů na rozdrobení Německa.