mc

20. 9. 2020

Chaos, Demagogie a Hysterie – Chudák koronavirus ani neví, za co všechno může – Chaos, Demagogie und Hysterie – Armes Coronavirus – Er weiß nicht einmal, wofür es ist



V současné době jsme svědky doslova stavu obležení. O co konkrétně jde? Jde o projevy hysterie a šíření demagogie ze strany republikánských nelegitimních "autorit", které jsou doslova hysterické, tedy abychom použili "moderního" pojmu hystriónské, charakterizované teatrálností, přehnaným projevem emocí a nedostatečnou racionální sebekontrolou. Tím bohužel trpí, jak členové vlády, tak média, která neuklidňují situaci, ale naopak ji zhoršují zveličováním situace.

Monarchia Catholica a její redakce se k tomuto chce vyjádřit a uklidnit obyvatele této zubožené země a varovat je před mediální a vládní demagogií, která se jako dýmějový mor šíří:

1) Pokud pomineme Nadpřirozené příčiny tohoto neutěšeného stavu, který můžeme kvalifikovat jako trest Boží, za který viníme idolatrické chování současného papeže (uctívání démona Pachamama a blasfemická amazonská Synoda), tak musíme podotknout, že každý rok zemře na "obyčejnou chřipku" 10 % až 15% populace daného státu. Tyto lidi nikdo nezmiňuje, tyto lidi si nikdo nepřipomíná. Kvůli těmto úmrtím se neuzavírají školy, úřady, kanceláře, není omezena doprava a ani hranice. A to se bavíme pouze o epidemii chřipky, která nás navštěvuje každý rok. (viz např. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/chripka-rocne-zabije-tisice-lidi-ockovani-ma-jen-pet-procent-cechu-88249) Už z tohoto faktu lze vyvodit, že nouzový stav je špatnou reakcí na současnou situaci. Za ztráty ekonomické může přímo stát, který se k těmto zmatečným opatřením uchýlil.

2) Coronavirus - jeden z mnohých virů - Nezpochybňujeme to, že existuje pandemie coronaviru ve světě, nebo že bychom zpochybňovali, že existuje coronavir (SARS nCov-19) jako takový. Existuje však na světě podobných, ne-li horších virů, které zabíjejí po milionech po celá staletí. Na druhou stranu, lidé, kteří teď ve světě umírají, by jistě zemřeli i bez corony, protože drtivá většina z nich je starší 70-ti let, nebo trpí jinými závažnými onemocněními, takže coronavir vlastně jenom, "lidově řečeno", přilil těmto lidem poslední kapku "jedu" do již tak zlikvidovaného organismu, který následně podlehl.

3) Nouzový stav - protiprávní opatření - Uzavření hranic je sice možná pochopitelné, ale není nutné. Je to projev nevyrovnaného chaotického způsobu uvažování. Corona je kapénkové onemocnění (koronavirus je tzv. kapénkovou infekcí, která se šíří vzduchem), takže zde existuje dominový efekt šíření corony bez ohledu, zda jsou hranice zavřené, či nikoliv. Jeden člověk tak může nakazit desítky lidí kolem sebe a došlo by k tomu i přesto, že jsou uzavřené hranice. Protože se ukázalo, že mezi nakaženými nejsou pouze lidé přijíždějící z exotických destinací nakažených coronou, ale i vlastní obyvatelstvo, které nebylo na dovolené v rizikových oblastech. Jako naprosto alarmující se jeví naproti tomu vyjádření náměstka ministra zdravotnictví, který sdělí v Otázkách V. Moravce poplašnou zprávu, že hranice mohou být uzavřeny 1-2 roky. Je to projev absolutního selhání ve chvíli, kdy se na televizi dívají miliony lidí - je to projev neprofesionálního přístupu a šíření poplašné zprávy a pokud někdo podá na tohoto člověka s kamenným výrazem trestní oznámení, tak se tomu nemůžeme divit. - https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/220411030510322-otazky-vaclava-moravce-2-cast/, resp. https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/hranice-mohou-byt-uzavrene-i-dva-roky-rekl-prymula-40317613)

4) Krizová terminologie a vyvolávání strachu - Jediným lékem proti coroně je umístit lidi do karantény. To znamená, že corona není sama o sobě pro zdravé jedince problémem, je to stejný postup jako když si člověk vezme neschopenku a zůstane 14 dnů doma s chřipkou. Takže dělat z karantény něco nenormálního, havarijního je opětovné šíření paniky mezi lidmi. V tomto případě za šíření paniky a špatného názvosloví (krizové terminologie) může vláda a papouškující média, která si na nic samozřejmě nedokáží udělat názor, jenom tuto terminologii do zblbnutí opakují. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou a dopad? Chaos mezi občany tohoto státu. Vláda je zdrojem strachu a šíření chaosu a paniky. Média jsou pouze podpůrným pilířem k službám vládě. (obrázek převzat ze stránek: https://www.lamontagneart.com/cartoon/coronavirus/coronavirus/)

5) Neschopnost liberální demokracie a politi - Ukázalo se, že liberální demokracie, její politici a jejich neschopnost postarat se o své občany je naprosto alarmující. Přehazují si kompetence a zodpovědnost jeden na druhého, nejsou schopni ochránit staré lidi, resp. lidi, kteří mají jiné multifaktorové onemocnění. Nejprve došlo k bagatelizování celé situace, neschopnost v lednu zajistit ochranné prostředky a to až do současné situace (je stále nedostatek v sociálních službách a chybí další dodávky do zdravotnických zařízení), nemluvíme-li o Vládě, její členové neznají ani pořádně, jak vyhlásit nouzový stav v ČR a jak svolat krizový štáb. Ne každému je tato situace lhostejná. Už se někteří ozvali. (viz Kdo chce podpořit pana advokáta Mgr. Záhumenského, který podal návrh k Městskému soudu v Praze na zrušení nouzového stavu jako protiústavního opatření, může se podívat na tyto stránky: https://www.davidzahumensky.cz/2020/03/24/rozhovor-vlada-vyhlasenim-nouzoveho-stavu-poslapala-zakladni-lidska-prava/ případně pro další argumenty proti nouzovému stavu viz https://advokatnidenik.cz/2020/03/23/mistopredseda-cak-tomas-sokol-o-nouzovem-stavu-a-jeho-ucinnosti/

6) Demagogie ekonomů a ekonomických pseudoproroků: Vyjádření ekonomů je asi nejhorším projevem demagogického řevu, že se během 14 dnů zhroutí ekonomika, že se živnostníci a celá ekonomická infrastruktura dostane do recese. Vláda naskakuje na vidle těchto ekonomických demagogů tím, že překotně hledá finanční náhrady, aniž by měla jasně vyčísleny skutečné škody. Pokud nějaký živnostník zkrachuje během 14 dnů vyhlášeného nouzového stavu, tak určitě sdílíme to, že stát by měl nějaké náhrady, zvláště pak na mzdové náhrady organizací a živnostníků myslet
a poskytnout je. Ale tyto náhrady by měly být vypláceny pouze po dobu existence nouzového stavu, resp. za dobu, kdy existoval nouzový stav. To znamená pouze za jeden měsíc nouzového stavu, který by neměl být Vládou uměle podporován díky jednomu epidemiologickému všeználkovi na Ministerstvu zdravotnictví. Pokud Vláda například říká, že odloží podání daňových přiznání o 3 měsíce, tak je projev totálně nesmyslného opaření, které nemá svoji vnitřní logiku. Účetnictví a vypracování daňového přiznání za rok 2019 a jeho včasné podání neodporuje nouzovému stavu. Podat může každý včas i v pandemii a zvláště pokud existuje možnost podat daňové přiznání elektronicky. Opět Vláda zazmatkovala v současně panující hysterii a zneschopňuje občany, aby plnili své povinnosti vůči státu.

7) Všudypřítomná hysterie a demagogie médií i odborů: Procházíme demagogií, tj. takovým stavem, kdy se dělají ze strany vlády, odborů a médií zjednodušené zkratky, hlásají se věci, o nichž ví, že buď nejsou pravda (chaotické počty dovezených ochranných prostředků, uvádění mrtvých ve statistikách, které nezavinil coronavirus apod.), či jde o takové zobecnění stavu, které je samo o sobě lživé (nutnost vyhlásit nouzový stav na neměřitelných kritériích), a to vůči lidem-občanům této země. Ačkoliv demokracie dává moc běžným lidem, v monarchii má stále výhodu aristokratická třída, která zastávala rozvážnost a dekorum, nepouštěla každý nesmysl do éteru v mylné myšlence, že všichni musí vědět o všem. Demagogové jsou novým typem demokratických vůdců, který vyvstal z nižších tříd, a byli zvoleni do vedení tohoto státu, či pracují v médiích (díky Francouzské revoluci - kdy lůza převzala otěže vládnutí). Demagogové hrají na city chudých a neinformovaných, resp. informovaných lidí informovaných polopravdami. Dostáváme se do absurdní situace, kdy na jedné straně totalitní Čína neinformuje lidi o skutečném počtu mrtvých a šíření nákazy, protože to se v totalitě nedělá a na druhou stranu tady máme stejně špatné zpravodajství ze strany západních médií - takže vlastně si čínské zpravodajství nezadá se západním zpravodajstvím. Vzniká tak vládně - mediální establishment, který se propojuje v celkové celospolečenské hysterii a vyvolávání nejistoty a strachu ve společnosti. Je to opakování goebbelsovské propagandy, která už nejenom že nepředpokládá pozitivní odhodlání něco změnit, nebo nehlásá pozitivní aspekty totalitního státu, ale ukazuje v médiích totální neschopnost se dohodnout na čemkoliv (od nakupování seniorů počínaje, po výši ošetřovného, po zajištění ochranných pomůcek a nakonec po ohrožení seniorů v domovech pro seniory apod.). Jako alarmující je i reakce odborů, které se jenom přidaly ústy pana Středuly k šíření paniky. Posuďte: https://ct24.ceskatelevize.cz/3064376-brifink-predsedy-odborovych-svazu-streduly-o-zmirneni-dopadu-krize-na-zamestnance

8) Selhání médií a jejich manipulace - Monarchia Catholica chce poukázat na selhání nejenom liberální demokracie, vlády, ale zvláště médií. U médií se není čemu divit, protože ty vždy vaří z vody, aby si nakonec udělaly "svoji" představu o stavu věcí, kterým prý nejlépe rozumí a v rámci svobody tisku následně šíří chaos. Zkratkovitá diskuzní fóra s různými odborníky, časově omezené komentování situace, zůstávají informačně sterilní, zobecňující, vytrhávající věci z kontextu, informace na mělčině, takže občan je vždy stejně špatně informován. Vzhledem k tomu, že média jsou zdrojem manipulace (ať už v pozitivním, či negativním smyslu), potom musí a mají povinnost předcházet jakékoliv demagogii a uklidňovat své posluchače. Zažíváme tzv. Iluzi svobodného tisku, který neví, co jest pravda, protože nezná definici pravdy. Nedokáže přesně zmapovat skutečnou realitu, kterou tak vehementně chce popisovat a komentovat. Pravdou je pro svobodný tisk to, co buď říká většina - mainstream, nebo předkládají variaci různých "pravd", které jsou "politicky" korektní. Sem tam někdo řekne "jiný" názor a už se na obrazovce neukáže. Média se tak stávají největším totalitním prvkem v současném moderním světě. Na jedné straně vidíme média v totalitních státech, které pouze pasivně tlumočí názory totalitní moci,což je první extrém. na druhou stranu tady máme tzv. západní média, která jsou na opačné straně jiného extrému: jsou naprosto nevázána a nezávislá.

9) Nehorázné omezení svobod občanů - Monarchia Catholica upozorňuje občany na to, že každá vládnoucí garnitura v liberálním demokratickém státě může ohrozit svobodu jedince nepřirozeným omezením jeho jednání, či chování, které je běžné a vychází ze svobody člověka (chození do zaměstnání, omezení pohybu osob za hranice, či z města do města, omezení práva shromažďovacího apod.) a to mnohdy daleko hůře než totalitní stát. Veškerá opatření se vždy v liberální demokracii zdůvodní prospěšností a pozitivitou, aby to nevyznělo jako nastolení diktatury, např. chceme chránit zdraví lidí, tak plošně zavřeme všechno, chceme chránit bezpečnost lidí, tak třeba omezíme jejich pohyb a to bez jakýchkoliv měřitelných důvodů. Jakékoliv vyhlašování nouzových stavů bez zjevného ohrožení a bez analogie k jiným onemocněním je zneužitím nouzového stavu. Argument vychází z toho, že pokud bychom měli v budoucnosti každý rok vyhlašovat nouzový stav kvůli pandemii třeba ptačí chřipky, či prasečí chřipky, neméně závažných onemocnění, potom by se stát vrhl do zkázy. Neboť permanentní vyhlašování nouzového stavu by uvrhlo celou společnost do ekonomických, společenských zmatků a vedlo by v důsledku ke zhroucení společnosti a státu jako takových. Účelem státu je, aby zajistil pro své občany tzv. bonum commune - obecné blaho, které nebude vystavovat jednotlivé části společnosti, či dokonce celou společnost neúměrnému krizovému řízení, které je neadekvátní reakcí na pandemii. stát má zajistit prosperitu a tento cíl díky nařízením a vedení společnosti zajistit (srvn. Victore Cathrein, Philosophia moralis , Liber II., Caput I., Art. 1, no. 428 - …Elementum societatis: ius obligandi membra societatis , ut ad bonum commune suis actibus cooperentur… a jinde podobně - "Finis civitatis est prosperitas publica sive complexus conditionum requisitarum, ut omnia, quantum fieri potest, membra organica societatis omnimodam felicitatem temporalem et fini ultimo subordinatam directe per se consequi valeant." Lev XIII., encyklika Rerum novarum, bod 26 (českého překladu)z 15. května 1891 poukazuje na úlohu státu: "...Ti, tedy, kdo spravují stát, se mají především všeobecně a v každém ohledu veškerým zaměřením zákonodárství a všemi ustanoveními snažit o to, aby již z uspořádání a správy státu samo sebou vyrůstalo blaho jak celku, tak jednotlivců." (Itaque per quos civitas regitur, primum conferre operam generatim atque universe debent tota ratione legum atque institutorum, scilicet efficiendo ut ex ipsa conformatione atque administratione reipublicae ultro prosperitas tam communitatis quam privatorum efflorescat.) Mimo jiné blahem, které má stát zajistit, je "…rozvoj živností a obchodu, kvetoucí zemědělství apod. (incrementa artium et mercatura, florens agrorum cultura". Což vláda popřela vyhlášením nouzového stavu a uvržením nepřekonatelných finančních a existenčních břemen na celou ekonomiku, živnostníky, zemědělce a firmy a potažmo na všechny občany, z jejichž daní bude tento humbuk a ztráty financovat. Navíc vyhlášení nouzového stavu dává vládě ohromnou moc k omezování práv občanů. (viz https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3066864-koronavirus-versus-lidska-prava-poslanci-nyni-meli-cinnost-vlady-dukladne-kontrolovat, https://www.pravniprostor.cz/clanky/ustavni-pravo/rozhovor-jan-wintr-k-ustavnosti-a-zakonnosti-krizovych-opatreni-vlady

Požadujeme tedy ukončení protiprávního vyhlášení nouzového stavu jako neadekvátní reakce na coronavirus.

10) Nefunkčnost liberálního státu a liberální demokracie a návrat ke stavovskému uspořádání společnosti - Monarchia Catholica poukazuje na nefunkčnost stranického systému liberálních stran. Řízení státu (gubernatio) by mělo být svěřeno nikoliv politickým žonglérům, ale odborným stavům a naše zřízení by mělo být postaveno na stavovském zřízení státu. Politiky - neodborníky a politické amatéry nepotřebujeme. Potřebujeme odborné stavy a jednotné vedení případných krizových stavů, které by na stát přišly. Navazujeme na úsilí papežů Lva XIII, sv. Pia X., a zvláště Pia XI., který ve své encyklice Quadragesimo anno z roku 1931 vytyčuje transformaci společnosti a obnovy stavovského řádu. (Viz body 81 a 87 encykliky (český překlad)). "…Stát i všichni dobří občané mají dbát a usilovat především o to, aby se překonal třídní boj a aby se povzbuzovala a rozvíjela svorná práce "stavů". Obnova stavovského řádu má tedy být v sociální politice cílem. Ve skutečnosti však dosud trvá násilně nepřirozený, proto nepevný a rozkolísaný stav lidské společnosti. Ta se totiž opírá o "třídy", jež mají rozdílné zájmy, a proto si navzájem odporují, což snadno vede k nepřátelským sporům. … Avšak dokonalá náprava je možná jen tehdy, když se odstraní ono nepřátelství a když jednotlivé údy vytvoří dobře seřízený sociální organismus: tím myslíme společenské stavy, do kterých by se lidé včlenili ne podle toho, ke které třídě patří na trhu práce, nýbrž podle různých společenských úkolů, které kdo zastává. Jako je přirozené, že ti, kdo bydlí blízko sebe, vytvářejí obce, tak je stejně přirozené, že ti, kdo pracují v témže stavu nebo povolání - ať již hospodářském nebo nějakém jiném -, tvoří různá sdružení nebo organizace. Proto mnozí pokládají taková samostatně se spravující sdružení za nezbytnou složku státu nebo aspoň za něco, co k němu zcela přirozeně patří. Poněvadž však řád, jak správně říká sv. Tomáš, je jednota vznikající upravením a vzájemným přizpůsobením mnohých složek, pravý a přirozený společenský řád vyžaduje, aby různé články společnosti byly spojeny v jedno nějakým pevným poutem.
Tím není dotčeno právo legitimního Vládce z Domu Habsburského, Jeho Císařské a Královské Výsosti Karla II. von Habsburg, aby se ujal Vlády a celého stavovského zřízení naší země
a vedl naši zem k prosperitě v duchu nejenom sociálních encyklik papežů minulých staletí.

12) Ukázkové selhání EU a globalismu: Jak málo stačilo, aby Evropa se uzavřela do ghét jednotlivých národních státu a opětovně vznikly zátarasy a kontroly na hranicích. Brussel už nikoho nezajímá. Ursula von der Leyen doslova blábolí o nějakých společných politikách EU vůči coronaviru, ale očividně slyšíme bla, bla, bla do mikrofonu. Nepotřebujeme EU, nepotřebujeme společnou hymnu, nepotřebujeme centrální vládu EU, parlament EU, společnou vlajku, stačí nám mezi zeměmi mít prostě otevřený a rozšířený Schengen. To je pravá jednota. Evropský projekt selhal.

13) A co teprve ten chudák Coronavirus? Vždyť on ani neví, za co všechno může a musíme ho zde bránit. Za hloupost vlády a demagogii médií nemůže. Nemůže ani za ekonomické ztráty způsobené vyhlášením nouzového stavu, nemůže ani za ty mrtvé, kteří podlehli jiné nemoci. Může za to zase jenom člověk, který neadekvátně zareagoval na tohohle chudáka, naprosto nepřipravený Člověk - Hlupák - údajně Pán všeho tvorstva. A co nakonec coronavirus? Kdyby měl mozek, tak by si řekl, díky lidé, mám tak skvělé PR, že by mi to mohli závidět slavní tohoto světa a to PR mám od vás úplně zadarmo. A co třeba Ebola, Zika? Ty mu pouze tiše závidí…

Každý, kdo se zastává „polního maršála“ Koněva by měl být stíhaný jako sympatizant totalitní moci – bolševismu - § 404 a § 405 TZ - Jeder, der sich für den "Feldmarschall" Koněv einsetzt, sollte als Sympathisant der totalitären Macht verfolgt werden

 



Jeden z největších zločinců - Ivan Stěpanovič Koněv 
V době koronavirového hysterčení, ekonomické a společenské likvidace národa ze strany "vlády" se tak trochu stranou řešila problematika odstranění sochy tzv. "polního maršála" Koněva. Kolemjdoucího překvapí, že ještě dnes se objeví lidé, kteří obdivují, či podporují kult tohoto válečného zločince a že 30 let po sametovém podvodu, kdy se náš národ nedostatečně vyrovnal s bolševiky, se řeší socha člověka, který plave po pás v krvi nevinných obětí. Reakce Ruska na možné stíhání našich zastupitelů a úředníků Úřadu městské části Praha 6 jenom ukazuje na to, jak je Rusko stále na straně bolševismu, Rusko neobrácené od bolševismu, Rusko nevěřící, Rusko schismatické, Rusko jako objekt Božího hněvu za svou nevěru. Jak jsme kdysi uvedli v jednom chatu, Rusko neobrácené je pro celý svět pohromou. Ostatně to není názor jenom naší redakce, ale všech, kteří si uvědomují naléhavou výzvu Naší Matky Panny Marie, aby katolická církev, papež a biskupové celého světa zasvětili Rusko Jejímu Neposkvrněnému Srdci. O žádné jiné zemi na světě Bůh a Panna Maria nehovoří jako o šiřiteli nepředstavitelných omylů, jako o zemi prokletí, která uvrhla celý svět do temnot. A to v žádném případě neskončilo zdánlivým pádem východního bloku. Komunisté v Rusku a ve východním bloku se etablovali do "nových" loutkových demokratických vlád a ovlivňují dění v celém světě. Bolševismus neskončil v roce 1989, ale pulsuje v žilách a cévách Evropy
a celého světa stále a to v podobě socialismu, komunistických a socialistických stran a v podobě neomarxistického hnutí, které vládne v EU.


Koněv byl na výsost ochotným nástrojem Stalina, byl kovaným soudruhem, kterému nedělalo utopit v krvi cokoliv na světě. Byl to sprostý vrah (viz články níže), který zavlékal díky NKVD naše občany po roce 1945 do gulagů v SSSR (Bílá emigrace, řeckokatoličtí kněží a věřící etc.).
Proto ti, kteří bagatelizují jeho činy, které v jeho osobě páchala sovětská komunistická moc (NKVD), by měli být trestně stíháni za popírání, či zpochybňování a ospravedlňování komunistických zločinů sovětské provenience (§ 405 trestního zákoníku) a za podporu sympatií k hnutí potlačujícím práv člověka a jeho svobod (§ 404 TZ).

Monarchia Catholica odmítá lživou představu o tom, že v roce 1945 nás osvobodila Rudá armáda. Přijela na tancích pouze další strašná totalita a diktatura, která zlikvidovala náš národ. Rudá Armáda není Osvoboditelkou, ale okupační armádou, která se na československých občanech dopouštěla stejných zvěrstev jako nacisté.

Monarchia Catholica vybízí všechny úřady městských částí a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, aby byly přejmenovány všechny ulice, které se odkazují svým jménem na Rudou armádu, Koněva a další představitele stalinistického režimu a byly odstraněny do depozitářů všechny sochy a pamětní desky opěvující "osvobození" Československa Rudou armádou, protože k osvobození nikdy nedošlo.


Znásilnili tisíce žen ti tzv. osvoboditelé. Byla to bolševická chátra. 

P.S. Pro čtenáře jenom doplňujeme, že po pádu carského režimu vládne v Rusku a na přilehlých územích nelegitimní vláda a moc. Proto titul "polní maršál" uvádíme v uvozovkách, podobně jako u podstatného jména "vláda". Neligitimní vláda a moc nemůže jmenovat polní maršály.







Koronavirus jako nástroj kontroly občanů formou strachu - aneb zaklínání se nebezpečností viru a zdravím obyvatel



Výhrady MC k "vládě" nejsou vedeny z pohledu jakékoliv liberálně-demokratické politické opozice, ale z pohledu čistě monarchistického. Z toho vychází i fakt, že současná "vláda" je nejenom nelegitimní mocí, ale zároveň nekompetentní. Každá politická garnitura vládnutí je složena z nekompetentních politiků, kteří využívají pro svou podporu názorů rádoby "odborníků", aby třeba ospravedlnili existenci nouzového stavu a nebezpečnosti koronaviru. Když se podíváte na tzv. rádoby odborníky v rámci epidemiologické a virologické oblasti, uvidíme zmatená, časově podmíněná vyjádření zabarvená hysterií a demagogií. A média samozřejmě tuto demagogii a hysterii podporují.
Jako velmi zajímavý a pravdivý se ukazuje fakt, že celá "koronavirová krize" je jedním velkým hoaxem postaveným na hysterii a demagogii. Odkazujeme na tyto názory: (sed contra:

a předražené ústenky a roušky?

Kdo vlastně protestuje proti vládě a opatřením? Skoro nikdo. Tam, kde Polák tasí šavli, Němec nabíjí svého Maussera a Francouz vytahuje Molotovovy koktejly, tam Češi švejkují.

A lidé pouze mlčky přikyvují. Někteří sice "protestují", ale u některých můžeme pochybovat, jaké je skutečné pozadí jejich protestů. Jak nápadně a trefně se naplňují slova našeho úhlavního nepřítele A. Hitlera o Češích: "Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape…"

...a hranice?

Na hranicích s Polskem už zazněly první varovné výstřely při překročení Schengenské hranice. Schengenský prostor se stal iluzí. Je to jako zpráva z dob železné opony: Narušitel se pokusil překročit státní hranici? Jenom by nás zajímalo, zda by Poláci dotyčného "narušitele" zastřelili, pokud by pokračoval do hloubky polského území.


Další švejkárny a potěmkinovky následují:


hytrá karanténa? Nebo chytrá totalita?
Vláda: "Poskytněte nám svá data, vždyť jde přece o zdraví lidí, cožpak nám nejde všem o zdraví obyvatel?" Současná totalitní moc, která vyhlásila nouzový stav bez jakéhokoliv zdůvodnění, používá od svých nacistických a bolševických předchůdců rétoriku pozitivní, nikoliv negativní. Přece jí jde o zdraví společnosti a občanů, kdybyste to náhodou nevěděli. Ale chybí zdroj ohrožení: totiž nebezpečný a skoro nadlidský koronavirus.

Statistika Ministerstva zdravotnictví o Covidu 19 bez Covidu 19, aneb zelený náměstek a slepý statistik

Občan Ladislav Dušek, ředitel tzv. ÚZIS, se projevil jako totálně zmatený "statistik" vařící své čarodejnické statistické lektvary, pracující s daty o Covidu bez Covidu. Jeho statistiky podporují demagogii a hystérii. Nebylo prokázáno ani u jednoho zemřelého pacienta s Covid-19, že zemřel výslovně na Covid. Zato minulý rok zemřelo přes +- 1600 lidí na chřipku.
I na něho budou určitě myslet žaloby a trestní oznámení za šíření poplašných zpráv. A zelený náměstek, který mění své "odborné" názory jako ponožky? Ten by měl vrátit vysokoškolský diplom a jít se zahrabat. Je to naprosto nekompetentní člověk, podobně jako R. Maďar, který nám tady vaří sekyrovou polévku. (www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-vladni-opatreni-rastislav-madar-andrej-babis-ministerstvo_2004241232_kro)



A co naše Rudá kapela?

Co nato říci? Asi se na to hodí citace z filmu Černí baroni:
"Já sem se doslechl, že náš útvar se netěší zatím ňáké příliš dobré pověsti. Protože je v něm spousta šmejdů! My se musíme tak nějak těsněji sepnout s tou naší pracující třídou, že? A proto uspořádáme v nepomucké sokolovně, já věřím že hodnotnou, zábavnou estrádu. Tady vidím, že mezi váma je spousta umělců…i jiných soudruhů, že? Já myslím, že by to nemuselo dopadnout špatně. Co? Aspoň se tak před odjezdem na pracoviště ukážete v tom nejlepším světle slova smyslu." A estrádu s omezením lidských práv nám tady dělá "vláda" a Rudá kapela z Hradu. "Na vašu počest jsme aj svině pobili, klobásky budů".

Masívní neoprávněná kontrola obyvatel - kontrola, před kterou doby nacismu a komunismu jsou naivní odpolední nedělní procházkou

Již od vyhlášení nouzového stavu zde dochází k neoprávněnému znásilnění občaů, k neopakovatelné a jedinečné kontrole občanů národa. Koronavirus se stal neslýchanou záminkou k popření práv občanů.

16. 9. 2020

Roušková totalita a krajské volby

Již více jak půl roku dochází k pomalé instalaci rouškové a epidemiologické totality, která na rozdíl od předchozích totalit (komunistické, nacistické) apeluje na zdraví lidí a jejich ohroženost, což je téma pro lidi velmi lákavé, takže budou kvůli tomu třeba chodit ve žlutých kombinézách a nechat si holit hlavy, pokud by to pomohlo. Nazývejme ji pracovně epidemiologická totalita. V „zájmu“ občanů se z občanů stávají ovčané a vládnoucí nomenklatura opřena o „průkazné“ a hlavně nepřezkoumatelné důvody pro zavedení neopodstatněných opatření, které zasahují do občanských práv tak, jak to nedělali ani komunisté. Soudy mlčí, Ústavnímu soudu je všechno absolutně putna a jenom zamítá jednotlivé žaloby kvůli neoprávněnosti podání ze strany občanů, policie mlátí lidi bez roušek, z občanů se pomalu stávají agresivní a psychiatričtí ovčané, kteří si všechno nechají líbit, jedno mimořádné opatření stíhá druhé s ještě většími absurdními požadavky s nepřezkoumatelnými odůvodněními, „odborníci“ mění své výroky o koroně každý den, směšná postava ministra zdravotnictví, která se nechá vláčet premiérem jako malý školák, epidemiologičtí „amatéři a žongléři s daty“, kteří by si zasloužili, aby jim byly odebrány akademické tituly za naprosté odborné selhání, vyjančená a vyhysterčená média, která čtí chaos a zmatek - To je současná naše vlast. A pořád slyšíme: sklapněte podpatky a držte huby. A. Hitler správně o nás Češích kdysi prohlásil, že jsme jako cyklisté: nahoře se hrbí a dole šlapou. Tak šlapej český ovčane! Ať se z tebe kouří. Ale šiješ si na sebe totalitu jak vyšitou. Zdravé názory uvádíme zde:  

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zaloudik-spicak-koronavirus-v-cesku_2009151613_pj

https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/102500/profesor-zaloudik-rousky-skodi-nebojim-se-covidu-ale-kroku-vlady-v-zarouskovane-spolecnosti-zit-nechci.html

https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/102818/lekar-smucler-covid-zvladame-famozne-rousky-epidemii-jen-prodlouzi-a-zhorsi-lidi-zemrou-stejne.html

Volby 2020

Blíží se opět "volby" do "Krajských zastupitelstev" a to v termínech konání voleb první týden v říjnu 2020. Volby v liberální demokracii a v republikánském systému politických stran mají však tolik závažných systémových vad, že je pro katolíka zcela nemožné, aby se těchto voleb vůbec zúčastnil. Katolík je vázán ve svědomí katolickou naukou a může se dokonce dopustit těžkého hříchu, či být exkomunikován latae sententiae a to při splnění níže uvedených podmínek, ke kterým se dostaneme.

1/ Nelegitimnost režimu

V prvé řadě monarchisté hovoří o tom, že tento politický systém v naší vlasti je nelegitimní. Co to znamená? Republikánský režim je nelegitimní, protože v roce 1918 byla vytvořena nelegitimní první vláda, kterou nikdo nepověřil k vládnutí a rozhodoval čistě revoluční princip narychlo svolaných lidí z ulice, kteří se prohlásili za vládu ČSR. Nikým nevolená vláda začala vykonávat nelegitimní moc, kterou následující vlády První republiky a následně ji komunisté nahrazovali dalšími nelegitimními vládami. Naproti tomu existoval a existuje stále legitimní panovník, pretendent českého trůnu, který v současné době svůj úřad nevykonává v království Koruny. 

2/ Nereálná hesla a nesmyslné teze politických stran

Politické hnutí ANO pana A. Babiše. Co hlásají? To se dozvíte zde: https://www.anobudelip.cz/cs/moravskoslezsky-kraj/makame/aktuality/tiskove-zpravy/startujeme-30346.shtml  Po přečtení zjistíte, že nejenom všechny teze jsou naprosto lživé, ke skandálnímu stavu naší země přispělo právě hnutí ANO a navíc, že všechny věty jsou nereálná maxima, která hlásají všechny ostatní strany. Možná, že syntaxe vět je jinak upravena. Kdo může za tristní stav této republiky? Mohou za to všechny strany, které se do volebního klání přihlásily, protože jejích členové předtím byli členy stran stávajících a věděli, že se všechno po "demokraticku" rozkrade, že budou schodky rozpočtu, že se bude hovořit o nesmyslných lidských právech na úkor povinností a že vše je postaveno na principech Revoluce 1789. A co teprve teď v době korona totality, kdy toto hnutí zadlužilo celou naši vlast na desítky roků dopředu a ekonomika je v totálním rozvratu? Hnutí ANo, ČSSD a zločinci z KSČM nás uvrhli do ekonomicko-společenského chaosu. A vymlouvají se, že vypnutí republiky bylo nutné a že nikdo nevěděl, co bude. Výmluva jak u dětí ve školce. 

3/ Liberalismus a liberální demokracie odporuje katolické víře a učení katolické Církve.

I kdybychom však připustili, že režim, který v současné chvíli je u moci, je legitimní a uznali bychom jeho legitimitu i všech předchozích vlád, přesto stranický režim a politické strany, které jsou konglomerátem liberálních, socialistických a komunistických stranických UTOPICKÝCH programů, jsou v radikální opozici vůči neměnné katolické nauce vyjádřené papeži v minulých 2000 letech a katolík je vázán v této věci papežskými encyklikami, které jsou stále platné.

4/ Koho katolík nemůže volit?

Připomeňme, že katolík nemůže volit a být členem:

1) ČSSD, neboť tato strana hájí socialistické pozice a socialismus, který byl mnohokrát odsouzen, zvláště encyklikou Rerum novarum papeže Lva XIII. Tato strana musí být zrušena.

2/ KSČM – Tato strana navazuje na komunistické zločinecké ideje a tyto ideje jsou odsouzeny encyklikou Pia XI. Divini Redemptoris a v Syllabu errorum bl. Pia IX. a účast na podpoře komunistů byla pro katolíky zakázána Monitem sv. Officia z 1. 7. 1949. Katolická Církve odmítá komunismus jako společenský systém a atheistickou ideologii, a to na základě přirozeného práva. Pius XII. prohlásil 
o komunismu: "Jednotlivci i celé národy se od nich nechali svést, neboť oni slibovali lepší rozdílení statků a hlásali zároveň, že nechají svobodu nedotčenou, že chtějí zachránit rodinu, ujišťovali lid, že bude mít moc, dělníci továrny a rolníci půdu. Ale když zaseli nenávist, převraty a rozvrat, a potom se dostali k moci, vykořisťují lid a teror povyšují k vládě." Tato slova mohou platit i o liberálních stranách, protože jsou dětmi oné revoluční Marianne jako komunismus či socialismus. Tato strana musí být zrušena.

3/ TOP 09, ODS, Starostové a ANO – liberální strany hájící liberální ideje liberální demokracie odsouzené za pontifikátu sv. Pia X. a bl. Pia IX.

4/ STAN – Když se podíváme na program STAN https://www.starostove-nezavisli.cz/fmfile/0/files/2020/Program%202020_verze_tisk.pdf tak s hrůzou zjistíte, že se vlastně neliší od TOP 09 a ODS – jsou to pouze zase vyumělkované klišé jako např. : zlepšíme v krajích zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, školství, otevřenou veřejnou správu, podporujeme inovace
a informační technologie, podporujeme znevýhodněné skupiny jako jsou rodiče s dětmi, senioři a mladí lidé, objeví se tam podpora bio farem jako u TOP 09 etc. Vzhledem k tomu, že tyto priority mají všechny strany, takže volič opět neví, co je vlastně jedinečného na Starostech a jak se liší od ODS a TOP 09
https://www.top09.cz/volby/2020-krajska-zastupitelstva/celostatni-programove-priority-27390.html.

5) SPD – je stranou, která se sice hlásí k vlastenectví, ale bohužel je příliš orientovaná na Rusko a jeho post-bolševickou podobu, mnohokrát její předseda stranil a straní Rusku. Bohužel předseda této strany mluví v demagogických hádankách, kterým normální člověk nerozumí a pokud si volič ověřuje následně informace zjistí, že je realita poněkud odlišná. Předseda SPD očividně žije ve svém světě svých pravd. (https://www.spd.cz/zakladni-vseobecny-krajsky-program/) https://www.spd.cz/hnuti-spd-predstavilo-svuj-program-do-krajskych-voleb/

Podpora LGBT deviace a podobných nehorázností (https://www.spd.cz/5825-radim-fiala-jsme-radi-ze-kardinal-dominik-duka-ma-na-otazku-lgbt-a-propagace-ideologie-homosexualismu-podobne-kriticky-nazor-jako-my/ je sice ze strany SPD jednoznačně odmítána, podobně jako odmítání být vazalem neomarxistické EU, včetně migrantů, islamizace EU a ČR, což může být velké plus pro katolického věřícího, ale pro výše uvedené podpory Ruska, okupace Krymu a nacionalizujícího vlastenectví je zase program pro katolíka devalvující. V materiálu Česká republika – Náš bezpečný domov a naše úspěšná budoucnost(https://www.spd.cz/wp-content/uploads/ke_stazeni/program/ceska-republika-nas-bezpecny-domov-nase-uspesna-budoucnost.pdf chybí naprosto zmínka o boji proti organizovanému zločinu: ruských, ukrajinských a čečenských, případně jiných mafiích, které se u nás etablovaly v 90. letech – včetně nereflektování zpráv BIS o prorůstání čínských a ruských zpravodajských služeb do ČR. 

SPD se ohání vlastenectvím a vlastně národním státem a šíří indiferentismus. „…Naše společnost má národní tradice vycházející z kořenů židovské, antické a křesťanské kultury a civilizace. Tyto hodnoty budeme chránit. Jsou základem demokracie, svobody a lidských práv.“ https://www.spd.cz/program-vypis/#7285 Pro katolíka je však národní stát nekatolickým principem nacionalistů a je třeba to odmítnout jako šovinismus a odsouzený nacionalismus za Pia XI. (Non Abbiamo Bisogno) a Pia XII. (Mit brennender Sorge). Je to útok proti všem menšinám, které žily na našem území a které byly vyhlazeny Benešem a jemu podobným pohůnkům nelegitimního režimu. SPD podporuje Benešovy dekrety a vyhnání Němců, což pro katolíka je opět problémem, protože katolík nesleduje národnostní problémy, ale ptá se po konkrétní vině jednotlivců a odmítá kolektivní vinu německého národa, či jakéhokoliv jiného národa.

5/ KDU-ČSL – Zde je celé znění toho programu: (https://www.kdu.cz/getattachment/f3c301fb-b96a-4915-87e4-6ad5713164a3/program.aspx ) - Mezi katolíky existuje jedna velká pověra a to, že KDU-ČSL je stranou, která hájí křesťanské zásady ve společnosti. Jaké to jsou? Podpora rodiny, zaměstnanosti? Ale to přeci podporují všechny strany. O křesťanství tam v jejich programu není ani zmínka. Jaký je rozdíl mezi ANO občana Babiše, KDU-ČSL, či komunisty? Vůbec žádný. Každá strana se domnívá, že má exklusivní volební program, ale všichni mají stejný a stejně nereálný. Všichni pouze ve svých programech vyjmenovávají nereálná maxima, která nemohou splnit a tím záměrně zkreslují realitu. Cožpak bude rozdíl mezi komunistou a KDU-ČSL? Nebude. Komunista rovněž bude podporovat boj proti suchu, bude podporovat rodiny s dětmi, bude podporovat vzdělání a inovace apod. Každému musí být jasné, že takové programy nelze v rozvrácené české společnosti naplnit. Jednotlivé body jejich programu jsou utopistická maxima, která nelze realizovat. Za každou stranou je přítomen otec lži, který je pokaždé oblečen do jiné politické barvy.

Kdo z katolíků volí liberální, socialistické, či komunistické kandidáty, zrazuje Boha, znovu přibíjí Ježíše Krista na kříž a ohrožuje svoji vlastní spásu. Proč? Protože podporuje nauky a ideologické principy, které katolická Církev v minulosti zavrhla (od socialismu počínaje, přes liberalismus, liberální demokracii, fašismus, nacismus atd.). A pokud by byla Církev prosta církevní krize, potom by kandidátovi liberální, či socialistické, nacionalistické, či komunistické strany, který je pokřtěným, měli být odepřeny minimálně svátosti Církve.

"Největším omylem v mysli je se domnívat, že věci vidíme tak, jak je chceme vidět, a ne tak jak jsou skutečně." Msgr. Jacques Benigne Bossuet, Biskup z Meaux.

Máme dvě možnosti: jít k volbám, zradit Boha i Církev a své katolické principy, anebo zůstat na nekompromisních katolických principech a bojovat čestně a statečně proti režimu a Revoluci 1789. Za každou liberální demokracii je třeba vidět vládnoucí oligarchii, která určuje, kdo a jaká strana má zvítězit a která používá média k ovlivňování, chcete-li k oblbování lidí tak, aby to vypadalo, že volby jsou svobodnou volbou lidí. Volby se tak stanou "politicky korektním divadlem" "svobodných" občanů, kteří se rozhodují na základě špatných vstupních informací a volí vždy špatně. A výstupem jejich volby je vždy větší, či menší zlo. Ale katolík nezná menší, či větší zlo. Dnes jsme v úplně jiné situaci než například za pontifikátu Pia XII. Dnes neexistují katolické strany, ani kandidáti. Potom každá taková volba znamená volbu zla. Pokud by existovala strana, resp. kandidát, která/který by celostně hájil/a katolické morální učení, potom je povinností katolíka volit, pokud bychom vůbec tento režim považovali za legitimní. Pokud dnes jsou všichni více, či méně liberální, socialističtí etc., potom pozitivní povinnost volit odpadá. Naopak volit potom znamená zradit katolické principy.

Katolický autor Arnaud de Lassus píše: "Zednářství v mnohých zemích vytváří podmínky pro to, aby byl zvolen takový typ režimu, který bude fungovat dle principů zednářství.". Historik Francois Furet popisuje liberální demokracii následovně: "V každé liberální demokracii náleží skutečná moc skryté oligarchii, která vlastní demokratické principy popírá a činí ji takovou, aby alespoň na oko fungovala." Arnaud de Lassus, Connaissance élémentaire de la Franc-Maçonnerie (Elementary Knowledge of Freemasonry), Action Familiale et Scolaire, derniere edition en 2008, p. 133, quoting Francois FURET, Penser la Révolution française (Thinking the French Revolution), p. 241. Liberální katolíci chtějí udělat z Krista Krále tzv. "la Marseillaise" Krista, oblečeného do frygické revoluční čapky. Bl. Pius IX dodává: " … Všeobecné volební právo by mělo být spíše nazýváno všeobecným bláznovstvím, které ho tajné společnosti překrucují do absolutní/ čisté lži." PIUS IX to French Pilgrims on May 5, 1874, quoted by Adrien LOUBIER, Démocratie cléricale (Clerical Democracy), op. cit., p. 100. viz Fr. Julio MEINVIELLE, op. cit., kapitola o všeobecném volební právu, pp. 79-81.

Co říci na závěr?

Monarchia Catholica vyzývá čtenáře, aby nešli volit. Každý lístek ve volební urně je špatnou volbou.

O pirátech později v samostatném článku. 

  

12. 9. 2020

Svatý Kříž - Naše Zbraň, naše Útěcha – Heiliges Kreuz – Unsere Waffe, Unsere Tröstung

 

V pondělí 14. 9. 2020 oslavíme slavný svátek Povýšení sv. Kříže. Svátek byl ustanoven na památku nalezení sv. Kříže byzantskou císařovnou sv. Helenou roku 362 a jeho druhé Povýšení v roce 628 v Jeruzalémě. Kříž Kristův se stal branou do Nebe, Svatý kříž žil před Stvořením světa ve věčných úradcích Božích, žil od stvoření světa v zaslíbeních a proroctvích, byl vztyčen na Golgotě a žije dále, nejenom v paměti vykoupených, nýbrž skutečně, ve mši svaté , jež je neustálým obnovováním oběti kalvarské. Vykupitel je lidstvu stále připomínán. Je neustále připomínám andělům v nebesích a trýzní svou tíží démony a zavržené anděly, včetně zavržených duší. Jak sladké jho ti poslední opustili a tak málo stačilo, aby se ke kříži navždy přimknuli. Vykupitel byl a je lidstvu i všem mocnostem v nebesích i v pekle neustále přítomen, před svým narozením v příslibech, po dokonání vykupitelského díla svým učením v katolické Církvi, svou milostí ve svátostech, svou reálnou přítomností v Eucharistii. A tato síla Božích milostí a celého dání se Krista nám ukazuje cestu do budoucnosti, do věčnosti. Křesťanství není pouhé pěkné vypravování o tom, co se před staletími stalo, ale je skutečností, kterou zosobňuje pouze katolická Církve a žádné jiné sekty, či hnutí, kteří Krista Pána degradovali na pouhého lidumilného učitele a humanistu. Nejlépe nám sílu a hodnotu kalvarské oběti ukazují andělé a svatí v nebi a zavržení démoni a zavržené duše v pekle. Již dnes jasně poznávají její ohromnou sílu, která jedny postavila po pravici, druhé však po levici. Kříž rozděluje, kříž vymezuje ostrou hranici mezi spasením a zavržením.  A tato bojová linie probíhá zde na velkém bojišti světa, kde se každý den a každou hodinu svádí miliony osobních bitev za věrnost Kristu, či proti němu. Dnes čelí tradiční katolíci neustálému konfliktu s církevní hierarchii, která nejenom, že nepodržuje tradiční katolickou nauku, ale  čas plyne a modernisté z řad kléru a laiků se stále více vzdalují tradiční katolické nauce, kterou Církvi určil sám Bůh. Zpochybňují se základní pravdy víry ze strany papeže, biskupů i laiků. Stávají se více či méně odpadlíky od katolické víry a jsou horší než ďáblové v pekle. Ptáte se proč? Ďáblové v pekle v čele s Luciferem uznávají pravdy, které vytyčil Bůh a proti kterým nezmohou nic ani ve svém totálním svobodném NON SERVIAM. Poslechněme si zajímavé svědectví démonů v posedlých bratrech z Illfurtu, či posedlé černošské dívce Germáně Celeové z let 1867 a 1906. Vybereme výňatky:

Ďábel v jednom z posedlém bratrovi řekl: „Vy, kteří chodíte do svinčíku (do kostela) a tam spínáte ruce a opravdově se modlíte, přijdete tam nahoru, do nebe. Ale, kteří to nedělají, přijdou k nám.

Ďábel má skvělou znalost Božích pravd, které zavrhl ve své pýše. Myšlenka, že ztratil nebe, a to navěky, činila démony nevýslovně nešťastným.  Jednou řekl ďábel o nebi: Ó, jak je nebe krásné, Kdybych směl  ještě jednou na něho spatřiti, avšak nikoliv – nespatřím ho navěky.

Ďábel často v posedlých projevoval i politické přesvědčení a prohlašoval, že je přesvědčeným republikánem, neboť často na příchozí volal „Liberté, Egalité, Fraternité, Republique Francaise!“

Dne 24. Července 1798 byl zastřelen abbé Jan Bochelen, narozený v Illfurtu, neobyčejně horlivý pastýř duší, který byl odsouzen revolučním soudem v Colmaru k trestu smrti za šíření katolického náboženství. Posedlý Děpolt řekl na otázku, co si myslí o P. Bochelenu: „Nemluv mi o o tom rytíři, nechci o něm slyšet. Za 30 let se bude o něm mluvit.“  A skutečně za 30 let vydal jeden z farářů v Illfurtu knihu s názvem „Jan Bochelen, poslední alsaský mučedník velké revoluce“ a před farním úřadem v jeho rodném městě byla vztyčena socha.

Při jednom z exorcismů ubohých bratří Brunerových v Einsideln, poutní místo Švýcarska, uvedl je duchovní otec do velkého sálu, kde byla spousta velkých obrazů. Nejvíce se posedlým líbil obraz pruského krále. Zato u obrazu bl. Pia IX. sklopili hlavu  a když jim ji podrželi, zavřeli alespoň oči.

Ďábel pokračoval při otázkách při exorcismu: „Nedokážeme nic vůči těm, kteří se hodně zpovídají hodně přijímají, a kteří slouží Velké Dámě (Panně Marii), slouží ji a vzývají.

V posedlé Kláře Germáně Celeové potvrdil ďábel mínění svatých otců o důvodu pádu zavržených andělů: „ Jednou v nebi bylo řečeno: Božské Slovo stane se jednou člověkem, pak bude nám andělům klaněti se též člověku Ježíši, protože je Bohem. Neměli jsme tedy být zvoleni my andělé, čisté duchové mocnosti, abychom ve spojení s tímto Slovem vystupovali jako vykupitel, ba ani Lucifer, anděle nejvyšší. Bůh se chtěl státi pravým člověkem, jehož tělo z hlíny učiněno, Bohem a člověkem v jedné osobě a my andělé, čistí duchové, měli jsme se pak tomuto člověku, Ježíši klanět. Non serviam (nebudu sloužit), řekl pak Lucifer a velké množství s ním.

Jak kdysi řekl Msgr. Lefebvre, některé věci nejsou bílé, či černé, ale šedé, ale věci v otázkách víry a morálky jsou černé, nebo bílé. Kompromis neexistuje.

Zelený škapulíř Panny Marie - Mocný nástroj pro obracení duší - Das grüne Skapulier der Jungfrau Maria - Ein mächtiges Instrument zur Bekehrung der Seelen

 

Samozřejmě vedle svátostí, Bůh vybavil svou Církev přemnohými zdroji své milosti a pomoci, ať už se jedná o andělské bytosti, v čele s archandělem Michaelem, miliony andělů, které můžeme vzývat o pomoc nebo zástupy nepřeberného množství svatých, které můžeme v potřebách volat o pomoc. Ale zvláště milá je pro nás nebeská Matka, Panna Marie, která je Bohu nejblíže. Je skutečně Prostřednicí všech milostí a hojnou rozdavatelkou těchto Božských zdrojů. Když se sv. Kateřina Labouré ptala Matky Boží v roce 1830 na prsteny, které nezářily na rukou Panny Marie, Matka Boží odpověděla, že jsou to milosti, o které lidé neprosí, nebo o ně zapomínají prosit. Známe zázračnou medailku, kterou Matka Boží dala své věrné služebnici sv. Kateřině Labouré v Rue du Bac. Katolíci znají další zjevení Panny Marie v La Salettě, v Lurdech a Fatimě. Matka Boží doprovází svůj lid a nikdy na něho nezapomíná. Ona chce Bohu dopomoci, aby co největší počet lidí byl spasen a proto jako vyslankyně Boha k lidem tohoto světa přichází, varuje, nabádá, upozorňuje. Ale mnohdy její svatá slova lidé, laici, nebo duchovní, dokonale zatemní, zkreslí, nebo utají, takže Matka Boží znovu a znovu, na jiných místech a v jiných časech se zjevuje a působí. Katolíci znají jeden z největších darů, které nám Matka Boží propůjčila skrze osobu sv. Šimona Stocka. Je jím hnědý škapulíř vybavený sobotním privilegiem a dalšími zaslíbeními. Známe další typy škapulířů, které jsou v katolickém světě od nepaměti využívány k rozmnožení milostí a k získání mnohých zaslíbení při splnění konkrétních podmínek. A také jedním z největších darů, které jsme získali od Matky Boží, patří bezesporu v zemích Koruny české málo využívaný mocný nástroj obrácení lidí bez víry, nebo lidí vlažných k Bohu a ke katolické víře, tzv. zelený škapulíř. Jeho původ je podobně zázračný jako původ hnědého škapulíře, či zázračné medailky z Rue du Bac. Podobně jako Zázračná medailka byla předána sv. Kateřině Labouré, sestře z kongregace Dcer Boží Lásky, které založil sv. Vincenc z Pauly, za deset let po tomto zjevení se zjevila Nejsvětější Panna jiné sestře z téže Kongregace a předala ji další svátostinu, výše zmíněný zelený škapulíř. Stalo se tak 28. 1. 1840 sestře Justýně Bisqueyburu v Paříži. Sestra Justýna nejprve váhala, ale poté se svěřila svému duchovnímu vůdci P. Aladelovi, který byl mimochodem hlavním knězem zodpovědným za šíření Zázračné medialky sv. Kateřiny Labouré. Zelený škapulíř je oslavou Neposkvrněného početí Panny Marie. Dvakrát jeho používání doporučil bl. papež Pius IX. Zelený škapulíř je možné nosit na sobě, nebo při sobě, případně ho umístit do blízkosti (např. do místnosti) osoby, které je určen. Není potřeba speciálního zasvěcení a zapsání (registrace), jak je tomu u jiných typů škapulířů. Škapulíř se světí knězem jako svátostina. Jedinou podmínkou je, že se každý den osoba, dárce škapulíře, bude za osobu obdarovanou tímto škapulířem modlit střelnou modlitbu: "Neposkvrněné Srdce Panny Marie, pros za nás nyní i v hodinu smrti naší. Amen." Tato modlitba se říká za každou osobu, která byla tímto škapulířem obdarována, nebo je u ní škapulíř v místnosti, či na jiném skrytém místě. Důležité je, aby dárce škapulíře měl neochvějnou víru v to, že skutečně dojde k vyslyšení proseb a k naplnění zaslíbení, které jsou se škapulířem spojeny.


Jaké jsou však účinky a zaslíbení pro ty, kteří nosí, či ani netuší, že nosí zelený škapulíř?


Zelený škapulíř :

1/ obrací ty, kteří nemají víru, nebo jsou dokonce fanatickými neznabohy,

2/ dopomáhá těm, kteří jsou v opozici vůči Církvi, aby se s ní v nejkratším možném čase smířili a našli  / či posílili svoji víru,

3/ je zde zaslíbení šťastné smrti,

4/ posiluje víru těch, kteří v Církvi už jsou,

5/ ochraňuje své nositele, nebo ty, kdo šíří apoštolát zeleného škapulíře, od útoků Satana a ďábelských kohort.


Není toto náhodou ona pověstná všemocná zbraň pro dnešní dobu nevěry a bezbožectví, chcete-li revolučního ďábelského temna? Ano, je to doslova Boží atomová bomba v rukách věřících. Výsledky zeleného škapulíře, které jsou zasílány formou zpráv a díků obrácených lidí a rozšiřovatelů úcty k zelenému škapulíři k sestrám Kongregace Božské Lásky o tom mluví jasnou řečí. Monarchia Catholica se připojuje k této Boží a Mariině křížové výpravě za obrácení duší k Bohu a ke katolické Církvi. Jiná cesta obrácení zemí Koruny České neexistuje. Obrátíme tento bezbožecký národ Božskými zbraněmi. A máme výhodu překvapení. Proč? Protože tento svět se těmto Božím zbraním vysmívá. Nakonec však zakusí jejich mocný účinek. A jako ze sv. Marie Magdalské bylo vyhnáno mnoho ďáblů, tak bude touto svátostinou vyhnán princ tohoto světa, lhář a rebel proti Bohu. Pokud máte zájem se připojit k této naší aktivitě, budeme jenom rádi.




V Kristu a Marii Monarchia Catholica. 

kontakt: monarchiacatholica@seznam.cz.

Kázání P. Tomáše Stritzka FSSPX na svátek sv. Tomáše Akvinského - Predigt von P. Tomáš Stritzko FSSPX am Fest des hl. Thomas von Aquin

Když jsme si náhodou přečetli Leták českého FSSPX č. 174 (květen a červen 2020) a zvláště kázání P. Stritzka ke svátku sv. Tomáše Akvinského, usoudili jsme, že je třeba reagovat na některé totální omyly zavánějící modernismem, které se v textu objevují. Vybíráme některé teze autora kázání (psány kurzívou): „Církev je ovšem složena z lidí, kteří nejsou imunní proti tomu, aby zjevenou pravdu ideologizovali, místo používání a šíření zneužívali, pod záminkou vědy vytvářeli filosofické a theologické školy, kde jde více o příslušnost k této škole než o poznávání. Známý je příklad souboje dominikánů s jezuity o nauku o milosti, kdy musel zasáhnout sám papež – spor nerozhodl, nýbrž zakázal. Už svatý Pavel káral věřící, že jedni se praví být Petrovi, druzí Apollovi, třetí Pavlovi.“ Autor kázání nám tady výslovně říká, že existence různých škol uvnitř katolické filosofie a theologie je ideologizace zjevené pravdy a že tyto školy a jejich zastánci zneužívají pod záminkou vědy zjevenou pravdu a že je pro tyto školy důležitější příslušnost k této škole než samotné hlásání nějakého postoje k danému tématu. P. Stritzko bohužel ukazuje neskutečnou a velmi lacinou neznalost církevních dějin, kdy hlavní dogmata byla schvalována právě na základě práce těchto škol a v rámci řádného a mimořádného Magisteria byly tyto závěry některých škol dogmatizovány. Autor kázání hovoří přesně jako modernisté na přelomu 19. a 20. století, kteří právě stejně argumentovali: Katolická víra je příliš dogmatizovaná, strnulá, tomistická scholastická terminologie je sešněrovaná a znásilnila katolickou víru a musí tedy být otevřenější neideologičtější, bez terminologie thomistické scholastické theologie (vlastně jedné ze škol), Církev se nemá orientovat na jednu školu, tj. v tomto případě thomistickou. V církevních dějinách, pokud vezmeme v úvahu jednotlivé katolické školy, které byly vesměs spojeny s určitými řády (františkáni, dominikáni, jezuité atd.), tak tyto školy byly zdrojem neutuchající filosoficko-theologické práce, a pokud nějaký katolický myslitel údajně zneužíval tuto školu (o čemž církevní dějiny mlčí, že by se tak dělo), tak potom dříve či později od Církve odpadl (viz např. pokřivený pohled Martina Luthera na augustiniánskou školu a její důrazy v otázce nauky o ospravedlnění). Jako naprosto zmatečné a vytržené z kontextu je použití výroku sv. Pavla, které ovšem nelze použít na katolické theologické školy a přístupy. Proč? Protože sv. Pavel hovoří o rozkolných skupinách korintské obce, nikoliv o pluralitě názorů katolických škol, které jsou a působí v jednom ovčinci, tj. Církvi pod vedením autority papeže. Jako vystřižené z nějakého protikatolického tisku se ukazuje tato věta: „Známý je příklad souboje dominikánů s jezuity o nauku o milosti, kdy musel zasáhnout sám papež – spor nerozhodl, nýbrž zakázal.“ Toto vůbec nemá nic společného s tím, že by nemohly existovat různé školy, které řešily palčivé theologické, resp. filosofické problémy uvnitř Církve. Žádný papež nikdy nezpochybnil existenci ani jedné z theologických škol, pokud samozřejmě nehlásala bludy, a vždy se hledělo na to, že dokud Řím se k nějakému tématu, nauce třeba i nějaké školy nevyjádří autoritativně, anebo dokonce pokud není definována nauka ze strany Magisteria Církve, potom zde existuje svobodné theologické bádaní, dokud není dokázán opak, či pokud daná nauka některé ze škol neodporuje nauce Církve. Autor kázání se však mýlí, neboť papež v těchto střetech theologických škol nezakázal, aby zastávaly jednotlivé postoje ke katolické nauce, tj. že by zakázal disputovat například o nauce o milosti, ale zakázal jim používat navzájem vůči sobě invektivy. Nic není svatému Tomášovi cizejší než ideologizace nějaké školy, než aby byl považován za ideologa dominikánské či jiné školy, než stranictví a ideologizace filosofie a theologie. Svatý Tomáš v duchu Sokratově, jeho žáka Platóna, jeho žáka Aristotela a dalších se ptá: „Quid est verum? – Co je pravdivé?“ Ptá se všech, ptá se antických myslitelů, arabského muslima Averroa, ptá se církevních otců, ptá se současníků. Zvažuje, prokazuje, vyvrací omyly a dokazuje pravdu. Svatý Tomáš nikdy neideologizoval, ale naopak, svoji nauku hájil v disputacích na universitách, i řádových učilištích s láskou, i dokonce proti svým bratřím v řádě. Nejenom on, ale všichni katoličtí theologové od dob prvních papežů a svatých otců antického světa až do 20. století využívali a polemizovali s argumenty nekatolických myslitelů, některé argumenty nekatolíků využívali, aby dokázali katolické pravdy. Každé kompendium, každá kniha sentencí vrcholného středověku byla protknuta tvrdou argumentací vůči antickým, či nekatolickýcm autorům. Sv. Bernard, sv. Bonaventura, sv. Augustin, sv. Basil, sv. Jan Damašský, sv. Jan Zlatoústý jsou toho důkazem Opětovně se ukazuje neznalost autora kázání. Jako každý člověk se někdy mýlí, sám některé omyly z raných prací později koriguje a ostatní zanechává jako zorané a zaseté pole svým následovníkům. Pole svatého Tomáše je pole scholastiky, vědecké metody, která vede k poznání. Toto pole, tato metoda a založení tohoto pole, úrodného velkostatku, je odkazem svatého Tomáše Akvinského. Tento velkostatek přenechal svatý Tomáš své milované Církvi, i my jsme jeho spoludědici. Nic však nebylo svatému Tomášovi cizejší než ideologizace nějaké theologické školy, než všechny tyto -ismy včetně takového neotomismu, který se snaží dogmatizovat všechny výroky svatého Tomáše, vzletnou duši andělského doktora uzavřít do svěrací kazajky naukové ideologie a nemá s návratem ke zdravé filosofii a theologii svatého Tomáše mnoho společného. Opětovně P. Stritzko používá argumentaci modernistů z přelomu 19. a 20. století, když vlastně opovrhuje theologickými školami, nebo dokonce neothomismem. Právě zvláště neothomismu šlo o znovuobnovení nauky svatého Tomáše, vydání jeho děl bylo první vlaštovkou a startovní encyklikou pro toto hnutí byla encyklika Lva XIII. Aeterni Patris, kterou můžeme jistě bezesporu považovat za Magnu Chartu neothomismu ve 20. století. Pokud by autor kázání znal dějiny neothomismu, brzy by pochopil, že obnovený thomismus se stal ještě před koncilem slavným i díky např. takovým osobonostem jako byl P. Garrigou-Lagrange OP a dalším otcům dominikánům věrným Tradici a jemu také vděčíme za tvrdou linii, které Lagrange zastával vůči např. neomodernismu Nouvelle Theologie (Nové theologie). Možná autor kázání chce odvrhnout thomistickou „kazajku“ a být více independenter et individualiter (nezávislejší a individuálnější), což je ovšem jenom cesta do pekel, na kterou vykročili otcové Congar, Chenu, Ratzinger, Rahner a jiní. Ti se totiž také bránili oněm „kazajkám“, dogmatizaci a ideologizaci thomistické filosofické a theologické terminologie, či zásadám vycházejícím z thomismu. Kdyby se s těmito učenci setkal svatý Tomáš, tak by se jich určitě zeptal, jaké důkazy mají pro tu či onu nauku, a vědecky by jim prokázal, že dle současných poznatků je nucen své závěry upravit, upřesnit, a u nejednoho profesora by se projevil před tímto Titánem vědy inteligenční deficit. Svatý Tomáš se za neomylného nikdy nepovažoval, to by odporovalo jeho dokonalé pokoře, ale pro svoji otevřenost všem dostupným důkazům se mýlil málo. Opětovně se zdůrazňuje modernistický přístup, kdy autor kázání tvrdí, podobně jako jeho modernistiští předchůdci, že je nutné upravit nauku dle těchto vědeckých důkazů filosofické a theologické závěry upřesnit. Což je modernistický omyl počátku 20. století, kdy se dle modernistů musí nauka Církve tak přizpůsobit, aby byla v souladu s vědeckým pokrokem. Totéž mimo jiné odsoudil i bl. Pius IX. v Syllabu, že se Církev a papež musí přizpůsobit světu. Dále se uvádí, že se sv. Tomáš mýlil málo. Což je vlastně urážka světce, jehož dílo bylo právě vyvýšeno nad ostatní dílo pro svoji orthodoxii. Kdyby se totiž opravdu v něčem, zvláště v theologickém, mýlil, tak by dnes málokdo o něho zavadil a spíše by patřil do pantheonu těch filosofů středověku, kteří více, či méně nedostáli orthodoxie ve svém učení. Na konec si dovolím položit provokativně otázku: Kde by byl svatý Tomáš dnes, kdyby byl naším současníkem? Je to hypotetické, ale přesto. Určitě by nebyl modernistickým theologem koncilu, neboť by bez problému rozpoznal, že tyto nauky odporují zjevené pravdě. Na to ostatně stačí zdravý rozum a katechismus. Byl by tedy katolíkem, jako jím byl i kdysi. Ale asi by nebyl ani vlajkonošem různých tradiideologií, jež se zabývají tak důležitými problémy, jako je záclona na hlavě, biret mimo hlavu, vlečka za hlavou, spiknutí světové, spiknutí v Bratrstvu, předstírané spiknutí kamuflující skutečné spiknutí spiknutých spiklenců či nespiklenců, nevěřil by v církevně politické řešení věroučné krize, kdyby měl chuť, dal by si slanečky, které měl rád, i když to neodpovídá bio životnímu stylu, jedl by jahody přesto, že dle zaručeně pravých vývodů svaté Hildegardy je to smrtelně nebezpečné, byl-li by nemocen, šel by k doktorovi, a ne k léčiteli, nebyl by vyznavačem ani bigotního kreacionismu, ani modernistického evolucionismu, nezajímal by se o tradiekologickou esoteriku včetně homeopatie, přepólovávačů vody a jiných pseudovědeckých pověr a za vrchol umění by nepovažoval malůvky a plastiky katolického Disneylandu à la Strážná věž. Byl by fascinován novými vědeckými poznatky, fyzikou, genetikou, astronomií, zkoumal by je ve světle nauky Církve, a tak by pracoval na obnově všeho v Kristu. O sobě by prostě řekl to, co vyznal náš zakladatel Msgr. Marcel Lefebvre: „Jsme katoličtí křesťané, nic víc, nic méně.“ Autor kázání používá terminologii tradiideologie, kterou považuje za scestnou a uvádí mezi nimi například ženskou pokrývku hlavy jako výraz symbolu podřízení se ženy Bohu a andělským kůrům dle slov. Sv. apoštola Pavla, nebo nošení biretu, nebo malůvky a plastiky katolického Disneylandu jako vrchol umění. A nakonec by si podle Autora dal sv. Tomáš slanečky, které měl rád a dostáváme se k jídlu, které očividně autor kázání má rád, když o něm mluví hned v úvodu kázání, byť to do kázání nepatří. Sv. Tomáš se naopak věnoval kající a postní praxi první generace dominikánů, a i když nakonec byl těžce nemocný na závěr svého života, přesto nikdy neholdoval jídlu a pití. Ohledně katolického Disneylandu by autor kázání měl vyházet ze všech kaplí FSSPX a vlastně všech venkovských kostelů oltáře s obrazy, které vlastně považuje za obyčejné malůvky venkovského baroka a hrubě je uráží. Málokdo si vůbec uvědomuje, že tato díla lidového baroka byla mnohdy nákladně pořizována, i když šlo o nejobyčejnější kostelík a výzdoba byla financována mnohdy i z darů chudých věřících. Argumentace proti katolickým zvykům výše zmíněným, ukazuje na protestantsko-modernistické manýry autora a jeho averzi k těmto katolickým tradičním formám zbožnosti a chování. Je o to smutnější, že to říká katolický kněz, který se hlásí k Msgr. Lefebvrovi a jeho dílu. Ukazuje svými postoji nejenom neznalost církevních dějin, ale i sv. Tomáše jako myslitele a světce. Sv. Tomáš byl kreacionista a věřil jako západní a výchovní otcové ve stvoření světa v šesti dnech (24hodinový den), byl zastáncem mladé země (viz náš článek na MC) podobně jako západní a východní otcové Církve. Sv. Tomáš by nebyl fascinován novými vědeckými poznatky, protože ty jsou založeny mnohdy právě na zneužití moci a proti přirozenému řádu (atomová bomba, klonování a genetická manipulace s lidmi, antikoncepce, čipování lidí, ovládání a sledování obyvatel), naopak by před těmito věcmi varoval, mimo jiné varoval ve své podstatě před kapitalismem jako ekonomickým systémem, stačí vzpomenout jeho dílo De regimine principum. Modernisticko-protestantské kázání P. Stritzka, kde se motá páté přes deváté a vyřčené na svátek Andělského doktora by mělo věřící upozornit, protože je zesměšněním katolických theologických škol, staví vědecké poznatky proti dogmatu či thomistickým „kazajkám“. Toto kázání by určitě s klidem mohl podepsat i Tomáš Halík. Je tudíž na „drahých věřících“, aby nepodporovaly tyto pseudonázory a antikatolické postoje.