28. října tradičně slavíme státní svátek, prezident uděluje řády a vyznamenání, v celé zemi se konají oslavy. Letos, vzhledem ke omezením v důsledku covidu-19 budou oslavy minimální. Je ale čas, zamyslet se nad tím, co se 28. října 1918 vlastně stalo a co to pro náš stát znamená.
28. říjen 1918 byl dnem, kdy Národní výbor československý vyhlásil nezávislý stát Československý s tím, že o jeho formě rozhodne budoucí národní shromáždění. Nedošlo tedy k vyhlášení republiky, ale pouze Československa, tedy spojení českých zení a Slovenska v jednom, nezávislém státě, který ale již dnes neexistuje.
Co ale znamená 28. říjen pro současný český stát? Ten samozřejmě nevznikl 28. října 1918, ale někdy v 9. či 10. stol., za vlády knížete Bořivoje, jeho synů a sv. Václava. Česká státnost je více než 1000 let spojena se sv. Václavem, patronem země a národa. Český národ je nazýván národem sv. Václava, český stát je nazývám ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ, koruny sv. Václava. To v současnosti dobře vystihuje další svátek, Den české státnosti 28 září, na výroční den vraždy knížete sv. Václava. Proto jsou každého 28. dne v měsíci konány ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta v Praze modlitby za český národ.
Český stát, svazek Zemí koruny české nikdy právně nezanikl, nebylo tedy třeba český stát v roce 1918 zřizovat ani obnovovat. Došlo ale k tomu, že za vlády císařovny a královny Marie Terezie byly spojeny úřady nejv. kancléře Království českého a prvního kancléře arcivévody rakouského a od té doby neměly Země koruny české vládu samostatnou, ale společnou se zeměmi rakouskými. Vzhledem k tomu se přestal scházet i generální sněm Zemí koruny české.
16. října 1918 císař a král Karel I. svým manifestem přetvořil rakouskou část monarchie ve spolkový stát, vyhlásil na jejím území 4 státní celky, Německé Rakousko, Země koruny České, jihoslovanský stát (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna-Hercegovina) a Halič. Současně zřídil prozatímní zákonodárné sbory, tvořené poslanci říšské rady, kteří byli zvoleni příslušných zemích.
Od 16. října 1918 tedy byl ustanoven český sněm - Česká národní rada, a ustanoveni dalších státních orgánů bylo v její pravomoci. Z hledisky státoprávního lze říci, že 28. říjen 1918 pro český stát není významný. Významná je pouze skutečnost, že byla zrušen společná sněm a vláda s dalšími státy monarchie.
Česká národní rada se nikdy nesešla, československý stát byl vyhlášen Národním výborem československým bez dohody nebo konzultace s německými poslanci z Čech, Moravy a Slezska, přesto, že Němci tvořili cca 30% obyvatel českých zemí. Výsledkem bylo vyhlášení 4 německých provincií – Deutschböhmen, Sudeten, Böhmerwald a Deutschsüdmähren a deklarace jejich připojení k Německému Rakousku. Československé vojsko sice rychle tato území obsadilo, ale byla při tom střelba a mrtví. Mezinárodně nebyl zásah československého vojska pozitivně přijat, pohraniční území Čech, Moravy a Slezska nebyla uznána za součást Československa, ale byla pouze uznána jejich dočasná (okupační) správa, vykonávaná československými orgány, do rozhodnutí mírové konference. Československo totiž porušilo v tomto případě zásadu práva na sebeurčení národů, které se samo jinak dovolávalo a odůvodňovalo jí svoji nezávislost a připojení Slovenska. K právnímu připojení pohraničních území s německým obyvatelstvem k Československu došlo až mírovou smlouvou československo-rakouskou v roce 1924. Vítězným mocnosti světové války (Francie, Anglie, Itálie, USA) ale měly právo dozoru nad národnostními poměry v Československu a právo je upravit. Svého práva pak využily (Francie,Anglie, Itálie) v Mnichově roku 1938, kdy bylo české pohraničí mnichovskou dohodou odděleno od Československa a připojeno k Německu.
Význam 28. října 1918 je pro český stát nejednoznačný až rozporný. Nebylo by zřejmě vhodné rušit 100 letou tradici oslav 28. října, ale je potřebné uvědomit si všechny souvislosti a také skutečnost, 28. říjen, stejně jako 28. září, není jen důvodem k oslavě, ale i k pokání a zadostiučinění.
28. října 1918 byla nastoupena cesta k vyhnání českého krále, bl. Karla z Domu Rakouského, jeho utrpení a předčasné smrti. Bl. Karel prožil část života v Čechách, měl k Čechům pozitivní vztah, ještě na smrtelné posteli se modlil za český národ. Jako vojevůdce usiloval vždy o to, aby válka byla co nejméně ničivá, aby zbytečně netrpělo civilní obyvatelstvo a maximálně šetřil životy svých i nepřátelských vojáků. Bylo mi vyčítáno, že jeho rozkazy se řídí více katolickou morálkou než vojenskou prospěšností, ale přesto byl vojevůdcem vítězným. Jako císař a král (1616-18) se snažil o zmírnění utrpení a bídy obyvatelstva, pro její lepší organizaci pomoc obyvatelstvu zřídil ministerstva zdravotnictví a soc. věcí, prvá v Evropě. Usiloval o ukončení 1. svět. války čestným mírem a o spravedlivé národnostní uspořádání svého státu. Byl vzorným manželem a otcem. Přes všechny jeho snahy nedosáhl úspěchu a musel odejít do vyhnanství.
Protože si císař a král Karel nevytvořil žádná zahraniční konta, dostal se brzy do finančních potíží. Když nástupnické státy (Československo, Polsko, Jugoslávie, Rumunsko) vázaly náhradu za zabavený majetek vázaly na jeho abdikaci, kterou odmítl, a odmítly vyplácet rentu a (roční renta byla nižší než výnos jednoho ze zabavených velkostatků, a rovnala se měsíčnímu platu a reprezentačnímu fondu ministra dr. Ed. Beneše) musel v zimním období přijmout nevhodné bydlení ve studeném a vlhkém domě. Když pak jednou promoknul a dostal zápal plic, pro nedostatek financí se dlouho zdráhal zavolat lékaře a na zápal plic v nedožitých 35 letech 1. dubna 1922 zemřel.
Pokáním za vraždu sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého a za vyhnání sv. Vojtěcha bylo dáno zadostiučinění jejich přijetím za zemské a národní patrony. Prosím, přidejme k modlitbám prosbu, aby nám Bůh ukázal, jaké zadostiučinění si přeje za vyhnání krále-světce, bl. Karla I. z Domu Rakouského a jeho předčasnou smrt, za které nesou představitelé českého národa velkou část viny, když zabavili jeho osobní majetek a nechali ho bez prostředků.
28. dne každého měsíce se v návaznosti na svátek sv. Václava a Den české státnosti setkává modlitební společenství ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály v Praze k modlitbě za český národ a stát. Letošní modlitby 28. října jsou však nerušené opatřeními v souvislosti a covidem-19, ale berme to jako příležitost k rozšíření modliteb mezi další lidi.Prosím, připojte se k nám duchovně a modlete se s námi. Obvyklý čas modlitby je v 16,15 hod., ale můžete se pomodlit v kteroukoli denní dobu, nejlépe 28. v měsíci, ale i v jiný den.
Posílám modlitby (níže webový odkaz) které se 28. dne každého měsíce na pražské hradě, ve Svatováclavské kapli, katedrále sv. Víta i u hrobu sv. Ludmily v basilice sv. Jiří modlíme a prosím, připojte se k nám v modlitbě za český národ, jeho obrácení, zastavení současné nákazy covidu-19 a za mír ve světě. Některé modlitby se modlíme v latině, ale posílám i jejich český text.
Pokud má někdo málo času na celé modlení, může se pomodlit modlitbu, kterou se Dominik kard. Duka modlil u oltáře sv. Václava v basilice sv. Petra v Římě a která se obrací k českým světcům a dobře shrnuje prosby za potřeby našeho národa i státu.
https://immaculata-mariansky-sloup0.webnode.cz
Žádné komentáře:
Nové komentáře nejsou povoleny.